Organický objekt, který se inspiruje účelností a funkčností přírody, bude z boku připomínat žárovku. Ještě se ale ani nezačalo stavět a už se pro něj vžila přezdívka Housenka.
Minulý týden udělal investor nápadné budovy v Brně za 650 až 700 milionů korun první zásadní krok k jejímu postavení - získal územní rozhodnutí.
"V příštím roce počítáme s tím, že získáme stavební povolení a zahájíme přípravné práce. Výstavba bude trvat rok a půl až dva roky," informoval projektový manažer nizozemské investorské firmy CERE Invest Edison Center Tomáš Janas.
Původní návrh stavby na křižovatce ulic Cejl a Koliště zabíral jen asi dvě třetiny současné plochy projektu. Od roku 2008 ale budova postupně vykrystalizovala do současné podoby i díky spolupráci s městem, které poskytlo část pozemků. Prosklenou fasádou by měl být vidět život uvnitř stavby.
V deseti nadzemních podlažích budou převážně kanceláře, doplněné službami a obchody. Přesný poměr rozvržení šestnácti tisíc metrů čtverečních budou projektanti teprve řešit. "Prověřujeme nejlepší možné rozložení, bohužel situaci na trhu nelze předpovědět," podotkl architekt David Titz.
Koliště kvůli stavbě na čas zavřou
Čtyři podzemní podlaží nabídnou 248 parkovacích míst návštěvníkům budovy i ostatním obyvatelům města. "Jeden z požadavků města bylo, aby zde mohla parkovat i veřejnost," dodal Janas.
Podle něj se proto v oblasti zřejmě zvýší doprava, a tak se projektanti snažili, aby po ostatních stránkách byl dům ekologicky šetrný. "Na fasádě budou tepelné izolační panely a fotovoltaické panely," řekl Janas.
Při výstavbě mohou lidé čekat dopravní uzavírky v ulici Koliště, která tvoří malý městský okruh. "Výraznější zátarasy na silnici ale budou jen dočasně a krátce," sliboval architekt Titz.
Žárovka? Kvůli divadlu naproti
Při návrhu budovy se architekt Titz inspiroval vynálezcem žárovky Thomasem Alvou Edisonem. Ten revolučním typem osvětlení vybavil nedaleké Mahenovo divadlo v Brně jako vůbec první budovu tohoto typu v Evropě.
Odborníci se však v hodnocení architektonického přínosu Edison centra neshodli. "Toto zkrocení architektonické formy není žádnou revolucí. Přesto určité kvality vykazuje," uvedl ředitel Domu umění města Brna Rostislav Koryčánek.
Naopak podle architekta Antonína Nováka je začlenění Edison centra mezi současnou zástavbu rozporuplné. "To je vždycky problém organické architektury - velmi špatně navazuje na okolí, a proto je třeba její použití pečlivě zvažovat," myslí si autor bazénu na Kraví hoře v Brně.
