Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Přispějte, nebo zavřu. EET slouží podnikavcům k nátlaku na obce

  12:38aktualizováno  12:38
Po restauracích musejí od března vydávat evidované účtenky i obchody. A podnikavci hledají kličky. Třeba moravskokrumlovská radnice se setkala s požadavkem, aby kvůli EET odpustila prodejně část poplatků.

ilustrační snímek | foto: Martin Veselý, MAFRA

Rokytná je vesnice se zhruba dvěma sty obyvatel. Oficiálně je částí šestitisícového města Moravský Krumlov, po silnici je však od něj vzdálená přibližně tři kilometry. Pro místní je tak zásadní zdejší prodejna potravin.

Právě provozovatelé takovýchto vesnických obchodů teď ale nejčastěji mluví o tom, že než se přizpůsobovat druhé vlně elektronické evidence tržeb (EET), jež se od března začne týkat maloobchodů a velkoobchodů, raději zavřou. Splnit musejí to samé co hospodští. Pořídit si vhodný pokladní systém, což vyjde na tisíce až desetitisíce korun, a mít stálé připojení k internetu.

Rokytná je typickým příkladem problému, který se může týkat dlouhé řady obcí na jižní Moravě. Vedení zdejší radnice ale novinka nasadila většího brouka do hlavy než jinde.

Provozovatel prodejny Martin Illek totiž přišel s tím, že po zavedení EET zůstane, pouze pokud mu město odpustí v pronajaté budově polovinu nákladů na vodu, plyn a elektřinu. Tedy v podstatě přispěje na provoz, což už dělá i jinak. Podnikatel totiž nemusí platit nájem.

Starší lidi může do obchodu svézt senior taxi

„Zrušení obchodu v Rokytné by pro nejstarší občany znamenalo znemožnění uspokojení jejich základních potřeb,“ zdůvodňoval svůj postoj Illek v dopise radnici.

EET v praxi

  • 1. vlna se týká od prosince pohostinství (restaurací, kaváren, cukráren, hospod, hotelů).
  • 2. vlna startuje v březnu pro malo a velkoobchod. Patří sem kamenné prodejny, stánkový prodej, pojízdné prodejny, supermarkety, trafiky, podomní prodej, obchodní domy, trhy, aukční domy, e-shopy.
  • Do konce února si provozovatelé musejí vyzvednout přihlašovací údaje do systému na finančních úřadech. Ty mají otevřeno déle.
  • Evidence tržeb se od 1. března týká i podnikatelů ve službách, pokud prodávají nakoupené zboží. Tedy například kadeřnic (prodej vlasových přípravků) či automechaniků (pneumatiky, autopotahy). Ovšem pouze pokud tržby za tento prodej překročily v předchozím kalendářním roce 175 tisíc korun.
  • Výjimka platí pro zemědělce, kteří prodávají vlastní produkci. Na ty dojde až v roce 2018.

Starosta Krumlova Tomáš Třetina (TOP 09) váhal. Pokud město vyhoví, může to být pro ostatní prodejce návod, jak si vynutit pro sebe výhodnější podmínky. Sám Illek má přitom obchodů v regionu více. Zastupitelé se nakonec tento týden rozhodli požadavku nevyhovět.

Jestli skutečně od března zavře obchod v Rokytné nebo některý z dalších sedmi v okolí, nechtěl Illek komentovat. „Nechci se vyjadřovat, obraťte se na jiného obchodníka,“ konstatoval stručně.

Krumlovský starosta už má řešení, pokud prodejna zavře. „Krumlov platí už několik let senior taxi, pokud tedy nebudou mít staříčci možnost nakoupit, odveze je z Rokytné do obchodu v Krumlově a zpátky,“ podotkl Třetina.

Nad postojem provozovatele obchodu se mezitím pozastavili i další obchodníci. „EET od března se mě také týká a náklady opravdu nejsou vysoké. Přijde mi to jako lehká forma vydírání. Už to, že neplatí nájem, je diskriminační,“ míní třeba podnikatelka Miluše Macková.

Některé obce provozují obchody samy

Dotované prodejny ale zase tak neobvyklé nejsou. V nedalekých Džbánicích přitom model „dotujte mě a já tu zůstanu podnikat“ úspěšně funguje už asi deset let. Provozovatel platí jen symbolický nájem a obec mu navíc proplácí polovinu nákladů na služby.

Další možností je, že obce provozují obchody samy. V kraji je takových několik, například Ostrovačice na Brněnsku. „Chtěl jsem, aby potraviny v obci zůstaly. Že by to bez nich byl obrovský problém především pro seniory, se ukázalo v době rekonstrukce prodejny. Ne každý má rodinu, která jezdí nakupovat,“ míní starosta Tomáš Hájek (nez.).

Obecní prodejny navíc mají tu výhodu, že se na ně EET nevztahuje. „Pokud by tomu tak ale nebylo, neměl bych problém se zavedením a žádnou finanční zátěž nevidím, protože máme veškeré zboží od otevření obecního obchodu evidované přes počítač s připojením k internetu,“ dodal Hájek.

Od roku 2004 úspěšně funguje i obecní samoobsluha v nedalekých Neslovicích. „Na provozování obchodu je potřeba se dívat i z jiného pohledu než jen z ekonomického. Je to služba pro občany,“ míní místostarosta Jakub Stejskal (nez.).

Připojení k internetu dělá těžkou hlavu stánkařům

Druhá vlna elektronické evidence tržeb se však netýká jen kamenných obchodů. Jestli se jim podnikání dál vyplatí, teď řeší i další lidé.

„Dost často jsme v místech, kde není pořádné připojení, a tak nám tablet ani chytrý mobil nestačí. Registrační pokladna vyjde až na deset tisíc korun, takže jde o velmi vysoké pořizovací náklady a já vážně uvažuji, že s živností skončím,“ přemýšlí Eva Vargová, která na jihomoravských trzích prodává ve stánku proutěné koše.

Kromě stánkových prodejen a kamenných obchodů se EET od března týká i e-shopů, na jižní Moravě celkem 16 tisíc podnikatelů. Potřebné přihlašovací údaje si zatím vyzvedlo jen 10 tisíc z nich.

Finanční úřady již také kontrolují dodržování nových pravidel v pohostinství. V kraji pracují v terénu desítky kontrolorů současně, dosud zvládli přes tisíc návštěv. Zhruba v desetině případů zjistili porušení zákona, pravomocně nebyla zatím uložena žádná sankce.

„Chybí údaje na účtence, případně není vydána automaticky při přijetí tržby. Narážíme též na situace, kdy tržby nejsou evidovány a data o nich odesílána vůbec,“ přiblížil nejčastější prohřešky v první vlně EET zástupce ředitele jihomoravského finančního úřadu David Stančík.





Hlavní zprávy

Ovesné košíčky plněné jogurtem
Ovesné košíčky plněné jogurtem

Zdravá rychlovka pro celou rodinu.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.