Lesní požár u Bzence na Hodonínsku zasáhl asi 165 hektarů.

Lesní požár u Bzence na Hodonínsku zasáhl asi 165 hektarů. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Ekolog: Požár bzeneckého lesa je šance pro přírodu, aby se prosadila

  • 6
Největší lesní požár za posledních patnáct let zachvátil v květnu asi 165 hektarů uměle vysazeného borového lesa u Bzence na Hodonínsku. I když na lesních porostech napáchal živel škody za téměř třicet milionů korun, podle ekologů nejde vůbec o žádnou katastrofu.

Uhlík, který se objevil po požáru v tamní písčině, půdu chudou na živiny obohatí. Zlepší tak růstové podmínky stromů i rostlin. "Je to šance pro přírodu, aby se mohla znovu prosadit," myslí si ekolog Jan Moravec z Českého svazu ochránců přírody.

Proč tedy vnímáte tento požár ne jako katastrofu, ale jako šanci?
Protože porosty složené jen z jednoho druhu stromu jsou vždy náchylnější k přírodním katastrofám. Navíc jsou mnohem chudší, žije v nich méně druhů rostlin a živočichů než v porostech smíšených. Písčiny u Bzence jsou unikátním územím. Téměř souvislý porost nepůvodních borovic tady ale zničil celá přírodní společenstva. A teď je šance na změnu.

Požár bzeneckého lesa

Obrovský lesní požár na Bzenecku, který zasáhl na 165 hektarů borového lesa, se  nekontrolovatelně rozhořel 24. května

Zhruba 1 600 hasičů z 10 krajů s ním kvůli neustále se točícímu silnému větru bojovalo pět dnů. Poté hasiči ještě několik dalších dnů rozlehlé požářiště kontrolovali, a to zejména kvůli nebezpečnému kořenovému hoření. 

Vlastník lesa, tedy Lesy České republiky, musí nyní do dvou let spálenou plochu nově zalesnit. Vysadí až 1,5 milionu sazenic.

Jaká řešení nabízejí lesníkům ekologové?
Navrhujeme nesázet znovu výhradně borovice, ale snažit se les postupně převést na smíšený porost s převahou dubu, který tu kdysi rostl.

Dá se porost "rozbít" nějakými protipožárními opatřeními?
Ano. Lze jej například rozčlenit plochami bezlesí, řekněme protipožárními průseky. To je opatření, které se v lokalitách podobného charakteru v Evropě běžně dělá a má význam nejen pro zamezení šíření požárů. Důležité je také to, že plochy volného písku jsou významným stanovištěm pro mnoho vzácných druhů živočichů a rostlin, které odtud byly zalesněním písečných dun téměř vytlačeny. Ty otevřené uvnitř lesního porostu vesměs uvítají i ptáci.

Zabránilo by dalšímu požáru třeba i lemování borovic listnatými stromy?
Spíše by mělo jít o rozčlenění toho porostu. Bzenecká doubrava, to jsou dnes desítky kilometrů čtverečních více či méně souvislého lesa.

Co ponechat část spáleniště svému osudu a nechat přírodu, aby si sama poradila?
Bylo by to zajímavé a poučné z vědeckého pohledu pozorovat, jak se příroda chová, když se jí nechá volnost na takto extrémním stanovišti.

Odstěhují se kvůli požáru z Moravské Sahary vzácné druhy ptáků, které tu žijí? Třeba lelek či skřivan lesní?
Ne. Spáleniště na tak malé ploše tyto ptačí populace nijak neohrozilo.