Třiaosmdesátiletý Emil Paleček, jeden z nejcitovanějších vědců v tuzemsku. Od roku 1955 působí v Biofyzikálním ústavu Akademie věd. | foto: Jiří Salik Sláma, MAFRA

Na cenu čekal vědec do 83 let. V USA bych byl multimilionář, směje se

  • 47
Brňan Emil Paleček je objevitel elektrochemie nukleových kyselin, která umožňuje zkoumat podstatu života - DNA. Než si ale svět uvědomil význam jeho práce, trvalo to třicet let. Ve třiaosmdesáti letech teď od České společnosti chemické převzal cenu Metrohm a vrhá se na boj proti rakovině.

Právě v Brně kdysi Gregor Mendel objevil základy dědičnosti. Přesto i tady byla genetika až do roku 1965 komunisty prohlašovaná za buržoazní pavědu a zdejší Biofyzikální ústav Akademie věd se uprostřed studené války věnoval spíš zkoumání účinků radiace na organismy.

Dnes třiaosmdesátiletý profesor Emil Paleček, tehdy ještě student, ale věděl, že budoucnost je ve zkoumání DNA. Navzdory všem překážkám nakonec jako první na světě objevil, jak dvojitou šroubovici kódující lidský život zkoumat pomocí elektrochemie. Psal se rok 1960.

Emil Paleček

Vydal na tři sta vědeckých prací. Patří mezi nejcitovanější vědce v zemi. Od roku 1955 působí v Biofyzikálním ústavu Akademie věd. Zabývá se biofyzikální chemií nukleových kyselin a bílkovin. Spolupracuje s centrem RECAMO Masarykova onkologického ústavu. Je jedním ze zakládajících členů Učené společnosti ČR. V roce 1961 získal Heyrovského cenu pro mladé vědce, v roce 1976 Státní vyznamenání za práci na DNA, v roce 1990 Zlatou medaili J. G. Mendela. V roce 2009 byly zásluhy Emila Palečka oceněny předsedou Akademie věd ČR udělením medaile. V roce 2011 získal Cenu ministra školství. Bioelectrochemical Society mu udělila své nejvyšší vyznamenání G. Milazzo Prize.

Trvalo ale dalších třicet let, než význam jeho metody pochopila světová vědecká komunita. Dnes jeho myšlenky rozvíjí na tisíc vědeckých prací ročně a brněnský profesor patří mezi nejuznávanější české vědce.

Z kapky krve poznáte hodně

"Jednou možná bude mít každý lékař přístroj, který z kapky krve dokáže určit, zda je pro pacienta určitý lék vhodný či ne. Už dnes se ví, že některá cytostatika pomáhají třem čtvrtinám pacientů s rakovinou. Čtvrtině lidí ale naopak uškodí. Podle DNA to lze poznat," vykládá.

Vědci postupně přicházejí na to, že také dispozici pro rakoviny prsu či tlustého střeva, ale i řadu jiných chorob, mohou mít nemocní zakódovanou v DNA už od zplození. Lékaři by tak nemoci mohli začít léčit ještě dříve, než vůbec propuknou.

Háček? Lidská DNA je složená ze tří miliard párů písmenek genetické abecedy, které určují vlastnosti lidského organismu.

Zatím genetici přesný sled písmenek značící nemoc vyhledávají pomocí technologií využívajících optických metod. Ukazuje se ale, že Palečkova elektrochemická metoda by mohla být jednodušší, rychlejší, a mohla by se vejít do kapsy.

Místo vojny znovu do školy

Nechybělo přitom tolik a uznávaný vědec se stal ekonomem. Paleček totiž původně vystudoval obchodní akademii. K chemii ho paradoxně přivedl marxismus.

"Když jsem měl jít na vojnu, řekl jsem si, že bude lepší jít místo toho znovu do školy. Nastoupil jsem na Vysokou školu hospodářských věd v Bratislavě. Brzy jsem ale přišel na to, že se nedozvídám nic nového. Zato jsme měli právě spoustu marxismu," upřesňuje, proč se nakonec přišel do Brna věnovat chemii.

A dnes to v žertu označuje za "pěknou blbinu". Chemii totiž z obchodní akademie vůbec neznal. "Maximálně nějaké to zbožíznalectví," směje se vědec. Rychlé doučování ale pomohlo a brzy přišly úspěchy.

Práci nadějného mladíka publikoval světově proslulý vědecký časopis Nature. A jeho talent rychle rozpoznal i nositel Nobelovy ceny Jaroslav Heyrovský, který mu udělil cenu pro mladé vědce a nechal ho pracovat ve svých laboratořích. Také se ho zastal, když mu chtěli jeho výzkum zakázat.

"Heyrovský byl moc fajn. U nás na ústavu to bylo samé soudruhu sem, soudruhu tam. V jeho laboratořích existovala jen věda," přibližuje Paleček, který nikdy v KSČ nebyl.

Dělat v komunismu padesátých let špičkovou vědu ale rozhodně nebylo jen tak.

"Mívali jsme na rok vyhrazený rozpočet padesát dolarů na chemikálie. Navíc se všechny objednávky plánovaly dva roky dopředu. Pak to dopadlo tak, že člověk dostal vytouženou zkumavečku a už ji vlastně nepotřeboval, protože mezitím věda pokročila do úplně jiného poschodí," vykládá Paleček. Když proto shromažďoval chemikálie na svůj výzkum, psal prosebné dopisy firmám a žebral od kolegů.

Paleček měl občas štěstí v neštěstí. Po roce 1969 byl zbaven funkce vedoucího svého týmu a začalo to vypadat, že bude muset skončit. Zachránil ho kolega, který jeho práci navrhl na státní cenu za vědu. Tu nakonec dostal a s ní zpět i svůj post.

Rakovina začíná jako Hitler

Ve třiaosmdesáti letech pořád přednáší na Masarykově univerzitě, a hlavně - pracuje v laboratoři.

"Manažerským funkcím jsem se vždycky snažil vyhnout. A to to někdy vypadalo bledě. Na začátku 90. let jsem dostal nabídku dělat místopředsedu Akademie věd. Nakonec jsem přesvědčil Václava Pačese, aby to vzal," vypráví Paleček o pozdějším předsedovi Akademie věd.

Dnes se věnuje výzkumu. "S rakovinou je to podobné jako s lidmi a jejich myšlenkami. Stačí jediná škodlivá buňka, takový Hitler. Když se rozbují, vznikne hrozivý nádor. P53 je protein, který se stará o to, abychom rakovinu nedostali. Pozná, když dojde k poškození DNA. Buď může na určitý čas zastavit buněčné dělení, aby mohla být DNA opravena, nebo zařídí, že buňka zanikne, tudíž nemůže bujet," přibližuje vědec, co by jednou mohlo pomoci.

Sám ale upozorňuje, že od výzkumu k zachraňování životů je dlouhá cesta.

"Výzkum je jako hodně složitá stavba. Člověk třeba může říct, že položil základní kámen a ve druhém poschodí udělal to a to. Jen málokdo má ale štěstí, aby byl úplně nahoře, když se dokončí ta věžička, ze které je všude vidět. V České republice se to snad ani podařit nemůže," konstatuje Paleček.

Připouští, že o to, jak to má se svými patenty, se vlastně ani moc nezajímá. "Kdyby to bylo v Americe, dost možná by elektrochemická metoda analýzy DNA nad tou optickou už dávno zvítězila a já bych byl multimilionář. Všechno by bylo patentované už od 80. let. Budovat si honosné sídlo jako prezident Janukovyč by mě ale nebavilo. Mám radost, když vyjde pokus," vykládá Paleček.

Teď dostal prestižní cenu Metrohm za celoživotní přínos elektroanalytické chemii. Jak se dívá na ocenění, která za celý život dostal? "Zvyšuje to naději, že až budu mít funus, bude to v novinách," směje se Paleček.