Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Brnem se valí žloutenka. Virus z ciziny rozšířili narkomani a bezdomovci

  9:27aktualizováno  9:27
Největší epidemie žloutenky za poslední dvě desetiletí se šíří po jižní Moravě, zejména v Brně a okolí. Ke konci minulého týdne lékaři a hygienici evidují 97 lidí, kteří se nemocí „špinavých rukou“ od jara nakazili, dalších 400 lidí prošlo rychlým přeočkováním.
ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Problém je v tom, že nikdo neví, kdy se epidemie zastaví. Nejde o nákazu z potravin, neexistuje tedy žádné „epicentrum“, které by se dalo zlikvidovat. Nemoc může být všude.

„Očekáváme, že se bude šířit pořád dál, protože jsme v době rodinných dovolených, letních pobytů a festivalů, kde je velké kvantum lidí a na hygienu se moc nedbá,“ konstatuje krajská hygienička Renata Ciupek.

O skokovém nárůstu žloutenky typu A svědčí i statistiky ve srovnání s letoškem. V roce 2014 bylo v kraji k 15. červenci 22 nemocných, loni jen 14. Rozdíl je i v tom, že zatímco v jiných letech si nemoc lidé většinou přivezli z cest, tentokrát se nakazili v tuzemsku.

Strašák „Žloutenka 1979“

  • Postihla 32 tisíc lidí z celé republiky. Největší epidemie žloutenky typu A v poválečné historii Československa vypukla v létě 1979.
  • Nákaza se dostala do republiky s polskými jahodami. Tamní pěstitelé pohnojili pole výkaly nakažených lidí. Takto „vylepšené“ jahody se v podobě mraženého krému ocitly na pultech a jako lahůdka pro nic netušící lidi rychle zmizely.
  • Stejně tak se šířila i nákaza. Nemocnice musely provizorně zřizovat další infekční oddělení, ke všemu začala docházet i očkovací látka. Rušily se dětské tábory a zavíraly kempy. Vypukla hysterie, protože tisk o věci informoval jen málo. Trvalo zhruba půl roku, než lékaři a hygienici nákazu zlikvidovali. Hospodářství poškodily obrovské náklady na léčbu a řada lidí byla na dlouho vyřazená z práce.

Do Brna virus, zcela nový, dorazil z ciziny. „Před zhruba třemi měsíci se dostal do skupiny narkomanů a mezi sociálně slabé lidi a bezdomovce, a protože ti se pohybují volně po městě, pronikl i mezi běžnou populaci,“ popsala eskalaci Ciupek.

Velké nebezpečí žloutenky tkví v tom, že se přenáší pouhým dotykem - stačí se přidržet madla v tramvaji, zábradlí u eskalátoru nebo vzít za kliku po nemocném člověku a nákazu si člověk přinese domů.

Hygienici už rozeslali varování mezi lékaře a na velké polikliniky, na mnoha ordinacích visí varovné letáky a návod, jak si správně mýt ruce.

„Řada lidí nemoc podceňuje a myslí si, že přivézt si ji mohou z nějaké exotické dovolené, netuší však, že se mohou nakazit i doma,“ konstatuje další brněnská hygienička Radka Boháčová.

Do týdne pomůže „rychlé“ očkování

Ohrožení jsou prakticky všichni, ale nejvíce ti, kteří se pracovně dostávají mezi lidi na okraji společnosti, nebo sociální pracovníci v terénu, kde mohou přijít s nemocnými do kontaktu. Ti by se podle hygieniků měli nechat očkovat preventivně.

„Stejně tak bych doporučovala očkování lidem, kteří pracují v potravinářském průmyslu nebo v podnicích veřejného stravování, v jídelnách či restauracích. Pokud totiž přijdou do styku s nakaženým člověkem, musejí 50 dní zůstat v karanténě, i kdyby sami neonemocněli,“ poznamenává Boháčová.

Číslo nemocných se neustále mění. Někteří se uzdraví, ale týdně zase pět až deset případů přibude. Hygienici okamžitě kontaktují jejich okolí - rodinu, spolupracovníky i lidi z míst, kde se pohybovali.

„Pokud to stihneme do týdne, můžeme jim poskytnout takzvané rychlé očkování. Není to prevence, ale většinou dokáže ochránit před vypuknutím choroby. Takto jsme naočkovali už čtyři stovky lidí. Tím jsme aspoň částečně zabránili šíření nákazy,“ tvrdí hygienička Boháčová.

Ohrožené jsou děti, staří lidé a alkoholici

Obecně se to ale dělat nedá. Nakažení lidé se pohybují všude ve veřejných prostorách, v dopravních prostředcích, v obchodních domech, v restauracích.

„Jedinou šancí je nejíst nic neumytýma rukama, používat teplou vodu a mýdlo pokaždé, když přijdeme z venku, a nepodceňovat příznaky, které se mohou zpočátku jevit jako obyčejná letní viróza,“ dodává Boháčová. V pokročilejší fázi může nemocnému zežloutnout bělmo nebo kůže.

Podle lékařů je nemoc velmi nakažlivá, ale poměrně snadno se dá léčit. Ohrožení představuje pouze pro malé děti, staré lidi a osoby s poškozenými játry nebo alkoholiky.

Právě muž ve středním věku s cirhózou jater a silně opilý žloutence tento týden podlehl. „Jeho játra virus nevydržela a selhala,“ poznamenal Petr Husa, lékař infekčního oddělení Fakultní nemocnice Brno.







Hlavní zprávy

Schachermayer, spol. s r.o.
Obchodní zástupce do oddělení prodeje dřevoobráběcích strojů a zařízení

Schachermayer, spol. s r.o.
kraj Vysočina, Jihomoravský kraj, Olomoucký kraj, Moravskoslezský kraj

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.