Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kolik ukrojí jižní Morava z evropských dotací? V banku leží 2,5 miliardy

  11:01aktualizováno  11:01
V Evropském fondu pro regionální rozvoj čekají stovky milionů korun. Jižní Morava chce co největší část získat a řešit sucho, zdravotnictví nebo třeba cestovní ruch.

Ilustrační snímek | foto: Jiří Salik Sláma, MAFRA

Eva Dřevojanová pracuje ve znojemské firmě, která vyrábí převodovky. Jednou týdně tady zůstává až do večera, snaží se neostýchat a často se hlásit. Společnost totiž získala evropské peníze na kurzy německého jazyka pro své zaměstnance.

„Angličtinu ovládám, ale v němčině jsem chronický začátečník. Sama bych se k učení asi nedonutila, ale tady nás školí rodilá Rakušanka. Loni na veletrhu jsem už poprvé šprechtila,“ směje se.

Právě jazykové kurzy jsou jednou z možností, jak se dají získat peníze z programu přeshraniční spolupráce s Rakouskem. Ten nový už odstartoval a na regionální projekty nabízí téměř 98 milionů eur, tedy víc než 2,5 miliardy korun. „Různými způsoby tak pomůžou zpříjemnit život na česko-rakouském příhraničí,“ uvedl náměstek ministerstva pro místní rozvoj, které program zaštiťuje, Zdeněk Semorád.

Zájemci už nyní mohou vyplňovat a předkládat žádosti. Předzvěstí byla nedávná konference ve Znojmě, které může pár přeshraničních projektů ukázat v praxi. Třeba loňskou výsadbu stromů u hranic, kde vzniklo místo pro setkávání a odpočinek.

Na 84 projektů bral kraj naposledy necelou třetinu

V minulém programovém období se podařilo dotáhnout 208 přeshraničních projektů, do 84 se zapojili Jihomoravané, kteří tak z celkové částky 107 milionů eur ukrojili necelou třetinu. Povedly se třeba společné úpravy v oblasti ochrany vody na řece Dyji či protipovodňová opatření v soutokové oblasti s Moravou.

Konkrétně šlo o rekonstrukci čerpací stanice Soutok a zprovoznění tří nových stavidel, která umožňují rychleji vypouštět vodu. „Podařilo se také zpevnit korunu hráze na Dyji a odtěžit nánosy z kraje řeky Moravy pod lanžhotským mostem,“ upřesnila mluvčí Povodí Moravy Gabriela Tomíčková.

Příkladů se dá ale najít mnohem víc. Třeba projekt Acta Publica, což je digitalizace matrik a dalších historických dokumentů na Moravě a v Dolním Rakousku. Na druhém stupni rakouských škol zase nabízejí výuku češtiny.

„Pomohli jsme i rozvoji cestovního ruchu projekty Po stopách Liechtensteinů či Top výletní cíle na jižní Moravě a Dolním Rakousku,“ prohlásil za kraj hejtman Michal Hašek.

Nevědí, jak projekty využít ve vlastní prospěch

Jenže někteří odborníci na cestovní ruch si to tak úplně nemyslí. Přestože třeba „top cíle“ jsou spojené také s různými školeními, propagací nebo veletrhy.

„Z různých setkání jsem nabyl dojmu, že zařazení do projektu provozovatelé výletních cílů a podnikatelé berou spíš jako nutnost, která je dána shora. Příliš aktivně se s ním tak neztotožňují, případně nevědí, jak by jej mohli zužitkovat ve svůj prospěch,“ upozornil marketingový specialista na cestovní ruch Pavel Kovařík.

Podle něj je problém v tom, že se u podobných projektů neměří jejich efektivita a úspěšnost.

„A pokud ano, tak ne zcela důležitými faktory, jako je třeba počet účastníků seminářů nebo vytištěných brožurek. Samotní turisté zůstávají někde v pozadí,“ podotkl.

Letos kraj s jistotou zacílí na peníze na řešení problémů se suchem nebo ve zdravotnictví. „Zbourat“ hranice má mezivládní dohoda, kterou minulý týden ve Znojmě podepsal ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček se svým rakouským protějškem.

Jihomoravští záchranáři díky ní můžou zasahovat v Rakousku a naopak. Podepsaný dokument ale musí ještě potvrdit oba parlamenty. Znojmo má v přeshraniční spolupráci svůj význam - právě tady byla už před 14 lety podepsána smlouva mezi Jihomoravským krajem a Dolním Rakouskem.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.