ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Viktor Chlad, MAFRA

Jihomoravané dluží 50 miliard, nejvíc exekucí dusí zanedbané pohraničí

  • 2
Marie, která žije na Znojemsku, má dvě děti, její manžel pak ještě dvě z předchozího vztahu, na které platí alimenty. Dokud oba pracovali, vyšli dobře. Pak ale Marie přišla o práci a rodina se celkem rychle dostala do dluhové pasti.

„Když jsme poplatili alimenty, bydlení, jídlo a nějaké základní věci pro děti, nezbývalo nám skoro nic. Vzali jsme si první půjčku, ale nestíhali jsme splácet. Tak jsme si půjčili znovu,“ popisuje žena, která si nepřeje uvést své příjmení. Rodina se postupně propracovala ke čtyřem půjčkám, které nestíhala splácet, a skončila v exekuci.

Na jižní Moravě jí podle nejnovějších statistik Exekutorské komory čelí téměř 79 tisíc lidí. Dohromady po nich exekutoři v 500 tisících případech vymáhají přes padesát miliard korun.

Například v Brně se potýká s exekucí každý desátý obyvatel, tedy zhruba 39 tisíc lidí. Vedle krajských měst tradičně ekonomicky slabých krajů, jako je Ostrava či Ústí, na tom Brno není o moc lépe. Vůbec největší problémy a nejvyšší počet exekučních řízení jsou ale na Znojemsku.

Jak si stojí jednotlivé obce a kde je nejvíc lidí, kteří mají na krku exekuci, přehledně odhaluje nová interaktivní mapa. Zpracovaly ji dvě neziskové organizace – Otevřená společnost a Ekumenická akademie. Aktuální statistiky o exekucích mapa propojuje s geografickými údaji. Jde na úroveň krajů, okresů i obcí, včetně těch nejmenších.

„Mapu exekucí jsme zpracovali jako odpověď na kritický nedostatek relevantních dat o předluženosti velkého množství obyvatel České republiky,” říká Radek Hábl, koordinátor projektu.

Politici se tu ukážou jen před volbami, říká starosta od hranic

Vznik mapy doprovázel i výzkum vycházející z biografických rozhovorů. „Na jeho základě můžeme zpochybnit obecně přijímané pravdy a mýty o předlužených lidech, zejména důvody, které je do této nepříznivé situace dostaly,“ poznamenal Hábl.

Exekuce na jižní Moravě

Počet lidí v exekuci ve městech (v procentech obyvatel):

  • Hodonín 11,62 %
  • Brno-město 10,59 %
  • Znojmo 10,16 %
  • Břeclav 8,91 %
  • Blansko 8,52 %
  • Vyškov 6,87 %

Obce s největším počtem lidí v exekuci (v procentech obyvatel):

  • Jiřice u Moravských Budějovic 32
  • Stálky 30,77
  • Šafov 29,50
  • Našiměřice 20,79
  • Dobré Pole 20,17
  • Nový Přerov 18,48
  • Rudlice 18,18
  • Jaroslavice 18,03
  • Jiřice u Miroslavi 17,24
  • Božice 16,04

Například v obci Stálky se 140 obyvateli už je v hledáčku exekutorů každý třetí obyvatel. A to je v kraji, spolu s Jiřicemi u Moravských Budějovic, vůbec nejvíce.

Podobně jsou na tom ale i mnohé obce v sousedství na Znojemsku i Břeclavsku, které kdysi spadaly do německých Sudet a za komunismu zůstaly poloprázdné kvůli blízkosti hranice. Jejich dramatická historie jako by na ně dopadala neustále. I více než sedm desítek let poté, co byly obce znovu dosídleny, a čtvrt století od pádu železné opony.

Dlouholetého starostu obce Stálky Jiřího Willmanna (NK) ale vysoké procento exekucí mezi jeho obyvateli nepřekvapuje. „Je to zkrátka lidmi, kteří tu bydlí. Je zde velká nezaměstnanost, žijí tu lidé sociálně slabí, do práce je odtud daleko, protože v pohraničí je jí naprostý nedostatek. Takže exekuce korespondují s ekonomickou situací zdejších lidí,“ podotýká.

Svůj podíl na tom může mít právě i vystěhováním a znovuosídlováním přetržená minulost regionu. Ovšem zatímco jiné „sudetské“ kraje, Ústecký a Karlovarský, chce hospodářsky pozvednout samotná vláda, která právě připravuje speciální dotační program, na kousek jižní Moravy se zapomíná.

„O tuto oblast mají politici zájem jen před volbami. A pak se zas čtyři roky neukážou,“ říká bez skrupulí stálkovský starosta. Pohraničí je podle něj zanedbané i infrastrukturně a znovu se vylidňuje. Ti, kdo něco umí, odchází do měst. „Potom tady zůstává taková skladba lidí, jaká tu je,“ posteskl si.

Čím vyšší zadluženost, tím lépe pro radikální strany

Co přesně je tím důvodem, proč právě v pohraničí je počet dlužníků nejvyšší, si netroufá říct ani Vojtěch Jaroš z Exekutorského úřadu ve Znojmě.

„Když jsem o té mapě exekucí mluvil s kamarádem, který je politolog, zaujalo ho, že zadluženost zajímavě koreluje s politickými preferencemi. Čím vyšší zadluženost, tím větší preference krajních i radikálních politických stran,“ dal k dobru zajímavost z mapových podkladů.

Důvody zadluženosti v konkrétních obcích jsou tak podle něj patrně hlubší, než se na první pohled zdá – k nim patří nižší míra vzdělanosti, vysoká nezaměstnanost, ale i další faktory.

„Je faktem, že znojemský region byl vždy levicovější, což může souviset se sociálním postavením lidí a projeví se to i v zadlužení,“ míní Jaroš. Ze Znojemska podle něj v minulosti odešli významní zaměstnavatelé, nezaměstnanost se skokově navyšovala a ekonomická situace ve zdejších obcích se tak stala složitější než jinde.

Tak, jak příhraniční oblast mohla své obyvatele do dluhové pasti uvrhnout, jim paradoxně před exekutory také nahrává. Mnozí z nich pracují v zahraničí, nechávají si platit v hotovosti a exekutoři téměř nemají šanci z nich dluh dostat. „Pokud nemají českého zaměstnavatele, nemají bankovní účet, ale hospodaří s hotovými a nevlastní nemovitost, pak se na ně těžko dosahuje,“ podotýká Vojtěch Jaroš.