Výprava vědců z ČR dorazila na antarktickou stanici Johanna G. Mendela na Ostrově Jamese Rosse 13. ledna po dvoutýdenní cestě. | foto: Masarykova univerzita Brno

Brněnští vědci dorazili do Antarktidy, sníh zasypal stanici po střechu

  • 7
Brněnští vědci před několika dny dorazili do výzkumného centra na Antarktidě. Stanice Johanna Gregora Mendela v Drakeově průlivu, kterou provozuje Masarykova univerzita, byla až po střechu zasypaná sněhem. Cestu jim navíc zkomplikovala silná bouře a mimořádně tlustá vrstva ledu na moři.

K antarktickému ostrovu Jamese Rosse, kde výzkumná stanice stojí, se v pořadí sedmá výprava složená z dvaceti vědců z Masarykovy univerzity, České geologické služby a Vysokého učení technického v Brně, trmácela dva týdny.

Výzkumnou stanici vědci našli ze tří stran až po střechu zasypanou sněhem a zabralo jim tři dny práce, než se ji podařilo plně zprovoznit.

"Za pomoci vrtulníků, členů expedice a posádky ledoborce se podařilo přepravit na stanici základní vědecký materiál a zásobu potravin," vylíčil vedoucí expedice Pavel Kapler důsledky uplynulé extrémně chladné polární zimy.

Taková vrstva ledu na moři, která podle informací od výzkumníků v současnosti pokrývá nejenom průliv Prince Gustav Channel, který odděluje ostrov Jamese Rosse od Antarktického poloostrova, ale také všechny okolní průlivy a zálivy Weddellova moře, na místě v lednu nebyla minimálně 25 let.

Složení expedice je mezinárodní

Vědecká stanice bývá přes zimu zavřená, vědci na ni míří vždy až tehdy, když na kontinentu začíná jaro. Letos však zamrzlé moře u základny znemožnilo vylodění na pontonu.

"Na palubě chilského ledoborce tak zůstal kontejner určený pro vodní hospodářství, část vědeckého vybavení a potravin a pět nových postelí a fotovoltaické panely pro stanici. Nepříznivé sněhové podmínky a zamrzlé moře komplikují vědcům také práci ve vzdálenějších lokalitách, kam se vždy plavili podél pobřeží," vysvětlila mluvčí Masarykovy univerzity v Brně Tereza Fojtová.

Vědci, mezi nimiž jsou i dva Slováci a jeden Rus, se na místě budou zabývat mimo jiné místními klimatickými podmínkami, modelací škodlivého UV záření, výzkumem vegetace nebo parazitologií a vulkanologií.