Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Z krize do plusu. Největší nemocnice v Brně se zotavuje

  12:45aktualizováno  12:45
Minulý rok byla Fakultní nemocnice v Brně ve svízelné situaci, neměla peníze ani na zaplacení léků a zdravotních pomůcek. Ministerstvo zdravotnictví jí tak muselo podobně jako dalším poslat finanční injekci. A zatímco loni strašila nemocnici ztráta až ve výši 300 milionů korun, teď odhaduje zisk.

Transplantace ve Fakultní nemocnici Brno. ilustrační snímek | foto: Anna Vavríková, MAFRA

„Budeme pravděpodobně 100 milionů v plusu. Hospodaříme ale stejně,“ oznamuje Kraus. „Částka se odvíjí od toho, kolik nám VZP (Všeobecná zdravotní pojišťovna) zaplatí za provedené výkony,“ vysvětluje Roman Kraus, ředitel nemocnice, jejíž roční obrat činí přes šest miliard korun.

Důvodem loňské ztráty největšího zdravotnického zařízení v Brně bylo nastavení takzvané úhradové vyhlášky, která určuje, jak velké platby dostanou nemocnice od VZP za své zákroky. Pojišťovna loni neproplácela zařízením po celém Česku veškerou péči, kvůli čemuž se dostaly do potíží.

Nyní se platby zvýšily, díky čemuž se brněnská nemocnice ekonomicky zotavila. Přesto hospodaření jejího ředitele dlouhodobě kritizuje prezident Svazu pacientů Luboš Olejár. Tvrdí, že zatímco v minulém roce hrozila FN Brno ztráta, v Ostravě i přes tehdejší nastavení úhradové vyhlášky vydělávali. „Chyba je dlouhodobě ve vedení Fakultní nemocnice Brno,“ říká Olejár.

FN Brno v číslech

+ 100 milionů korun činí letošní výsledek hospodaření FN Brno.

- 300 milionů korun byla ekonomická bilance FN Brno loni.

Ředitel Kraus naopak upozorňuje na nerovnost pojišťoven k brněnským nemocnicím vůči jiným v republice.

Podle něj posílá Fakultní nemocnici v Ostravě větší platby za jednotlivé výkony. Obě státní zdravotnická zařízení jsou přitom přibližně stejně velká a nabízí totožný rozsah péče. „Je velmi složité vysvětlit proč. Má to původ v historii obou nemocnic,“ nastiňuje Kraus.

Za stejný zákrok dostávaly různé nemocnice různé peníze

Pro srovnání: ostravská nemocnice podle svého mluvčího Tomáše Oborného za letošek pravděpodobně vykáže milionový zisk. „Nicméně problematiku plateb VZP vůči FN Brno neumíme zhodnotit,“ uvedl.

Samotná VZP na dotaz týkající se nerovnosti reagovala výčtem souhrnných plateb za poslední dva roky. „V roce 2012 jsme Fakultní nemocnici v Brně poslali přes 3,1 miliardy korun, zatímco do Ostravy méně než 1,5 miliardy. V minulém roce do Brna přes 3 miliardy, do Ostravy 1,3 miliardy,“ informuje mluvčí Oldřich Tichý.

Zároveň poznamenal, že pro letošek byla nemocnicím nastavena stejná výše sazeb za provedené výkony. Čímž ovšem naznačil, že ještě loni se částky za stejně vykonanou péči lišily.

Nerovnost v přístupu potvrdil také ředitel Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně Martin Pavlík. Jak funguje proplácení péče, vysvětluje na systému DRG, který určuje jednotnou cenu za provedené výkony. Ten převzalo Ministerstvo zdravotnictví z ciziny a začalo jej testovat před více než pěti lety.

„Tento nový systém převzal podmínky plateb z původního, kde už byly mezi nemocnicemi nerovnosti. DRG je postavený na bodovém hodnocení podle obtížnosti zákroku, každá nemocnice má určenou hodnotu jednoho bodu. Rozdíly mezi zařízeními jsou v tisících korunách. Když se pak body násobí podle obtížnosti operace, tak vznikají ještě větší ekonomické nerovnosti,“ sděluje Pavlík.

Nemocnice u svaté Anny se dlouhodobě potýká s ekonomickými problémy, dosažení stability je podle Pavlíka otázkou několika let. „Kdybychom od Ministerstva zdravotnictví letos nedostali provozní dotaci, skončilo by hospodaření se ztrátou asi 360 milionů korun,“ poznamenal.

Vyrovnaný rozpočet odhaduje ředitel Nemocnice Milosrdných bratří v Brně Josef Drbal. Naopak dotaci od města si pravděpodobně opět vyžádá brněnská Úrazová nemocnice, která stále nemá dořešené platby od VZP z minulých let.

V příštím roce od ní nemocnice zřejmě dostanou víc peněz než letos. Ministerstvo zdravotnictví totiž slíbilo, že zvýší plošně úhrady o pět procent.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.