Osobní statistiky bohdalického římskokatolického faráře Jana Hanáka jsou úplně jiné než ty celospolečenské o masivní rozvodovosti (více se o nejnovějších jihomoravských číslech dočtete zde).
Podle katolického kněze Jana Hanáka, sloužícího v Bohdalicích na Vyškovsku, slibuje pár svatbou v kostele, že chce na manželství celoživotně pracovat. Na rozdíl od svateb na radnici podle něj lidé oddaní v kostele zvládnou překonávat krize.
Páry tedy berou svatbu v kostele závazněji než tu na radnici?
Řekl bych, že lidé dnes od svateb na radnici spíš ustupují, nedávají jim totiž žádný přesah. Hodně lidí znovu objevuje hodnotu svatby v kostele, nejde totiž jen o sociálněekonomickou smlouvu, ale jde hlavně o mravní slib. Přibývá i lidí, kteří nejsou pokřtění, ale mají k víře nějaký vztah nebo se mnou prostě jen konzultují, jak svou svatbu pojmout, aby měla právě nějaký hlubší význam.
Myslíte si, že svazek uzavřený v kostele má i delší trvání?
Jsem knězem přes dvanáct let. Ročně oddávám okolo patnácti párů, se kterými udržuji kontakt. Z nich se rozvedly asi čtyři, víc ne. To si myslím, že je výrazně nižší procento než mezi civilními svatbami. Sňatek v kostele ale pochopitelně nezaručí, že se pár nerozvede. Ale pár vědomě předurčuje, že chce na takovém celoživotním projektu pracovat.
Dostáváte se někdy do role manželského poradce, radíte párům v krizi?
Ano, poměrně často. Nejsem psycholog, jsem ale kněz, mou rolí je být mediátor. Řadu věcí zprostředkovávám, komunikuji, dělám vrbu. Dávám radu, nejsem ale samozřejmě ženatý a nemám děti, tudíž musím mít nadhled. Příběhů už jsem ale slyšel hodně, dá se tím inspirovat, ale vždycky je to originál.
Snažíte se párům najít vždy cestu zpátky k sobě, nebo někdy podpoříte i variantu rozvodu?
Pochopitelně se je snažím stmelovat. Stěžejní rozdíl mezi svatbou na radnici a v kostele je i v trvalosti. Většina lidí před svatbou řekne, že samozřejmě chce spolu vytrvat až do smrti. Kdybych je ale trochu přitlačil ke zdi a zeptal se, co uděláš, když ti například žena zahne, tak z řady lidí vypadne, že půjdou jinam. Ve slibu v kostele to tak ale není, když se něco takového stane, považujeme to za manželskou krizi, což je součást vztahu, která se musí řešit, s tím se snažím pomáhat. Jsou ale i situace, kdy už vydržet nemá smysl. I lidi, kteří se rozhodnou pro rozvod, ale určitě neodmítnu.
Jak nahlížíte na dnešní touhu po úspěchu, kariéře, změnu hodnot ve společnosti?
Důraz na individualitu se dnes stává nezdravým, až sebestředným individualismem. Hraje to roli v jakémkoliv vztahu, nejen manželském. Jsme obecně méně schopni kus sebe věnovat ve prospěch celku, třeba manželství.
