Pětasedmdesát mladých umělců z celého světa se v lednu ucházelo o účast v projektu, který pomůže orchestru vychovat si budoucí členy a talentovaným muzikantům nabídne příležitost nakouknout do velkého hudebního světa.
"Už jen účast předčila naše očekávání," říká dramaturg brněnské filharmonie Vítězslav Mikeš, který za projektem stojí.
"Chceme dát mladým nadějným muzikantům prostor pro zdokonalování se v profesionálním tělese, účastníci akademie budou chodit na zkoušky spolu s našimi hudebníky a učit se od nich," popisuje Mikeš.
Na rozdíl od běžné školní výuky budou studenti s filharmoniky pracovat na konkrétních projektech a docházet k nim na zkoušky.
Skrze výběrové řízení se do Akademie nakonec dostalo 23 mladých umělců, mezi jinými i harfistka Ritsuko Azima z Japonska, německý tubista Gabriel Günter nebo česká hobojistka Marcela Mrázová.
"Beru to jako další zkušenost, kdyby se naskytla příležitost, ráda bych se členkou filharmonie stala," říká studentka.
Hudba jako sport
Do projektu se nakonec dostaly dokonce dvě hobojistky. Hra na tento nástroj je přitom velmi náročná.
"Je těžké z něj vůbec vyloudit tón, je tam potřeba velký tlak vzduchu i správný nátisk," vysvětluje hráčka. Cvičí tři až čtyři hodiny denně a říká, že je to slušný sportovní výkon, osm hodin jako hráči na klavír by nezvládala.
"Při hraní na hoboj vzniká v těle přetlak. Když se nadechne flétnista, tak všechen vzduch vydechne do flétny. Hoboj má ale malý otvor, takže my nespotřebujeme ani všechen vzduch a musíme kromě nadechování i vydechovat. Flétnisté se pořád jen nadechují, lépe se jim okysličuje mozek," popisuje strasti hobojistů Mrázová.
Hudbu studovala na pardubické konzervatoři. Před dvěma lety se pak za ní vydala do Brna.
"Když jsem dělala přijímačky, vzali mě do Prahy i do Brna a mohla jsem si vybrat. Rozhodla jsem se pro Brno, protože je to studentské město, bez stresu a spěchu, a to se mi líbí," vysvětluje svoji volbu studentka JAMU.
Změna ji čeká až od září, kdy nastoupí do projektu Akademie Filharmonie Brno. "Budeme studovat orchestrální party spolu s filharmoniky. A jednou za nějaký čas vystupovat s orchestrem," odhaduje Mrázová.
Podle dramaturga Mikeše dostanou studenti prostor jak v orchestru, tak v komorních vystoupeních. V Praze už stejný projekt funguje druhým rokem. Stejně jako v Brně se do něj můžou zapojit hudebníci mezi 18 a 26 lety, a to minimálně na dva roky.
Hudbou se chce živit
Marcela Mrázová doufá, že se tak přiblíží svému snu živit se hudbou. "Většina lidí se jde po práci bavit a filharmonici jsou ti, kdo je baví," shrnuje. "Je to práce po večerech, navíc se jezdí na zájezdy, ale smířila jsem se s tím, že to k tomu patří," říká hobojistka. Tuší ale, že jen v orchestru si nevydělá. "Nebráním se ani učitelství, u hudebníků je to běžná praxe, u nás by se jen hraním neuživili," podotýká studentka.
V brněnské filharmonii je v současnosti 105 hudebníků, kteří se nespecializují jen na klasiku. Posluchači mohou v jejich nastudování slyšet i jazzové skladby nebo zpracování populární hudby.
