Karel Čapek

Karel Čapek | foto: archiv 2 media

Filmaři vyráží po italských cestách. Podle scénáře Karla Čapka

  • 0
Před více než devadesáti lety nasedl spisovatel Karel Čapek do vlaku a tři měsíce cestoval po Itálii. Z jeho zápisků vznikl jedinečný cestopis Italské listy. Po Čapkových stopách se teď vydají filmaři.

Benátky, Florencie, Neapol, Palermo, Řím, Bolzano. Všechna tato města popsal Karel Čapek v cestopisném fejetonu, který vycházel nejdříve postupně po kapitolách v tehdejších Lidových novinách a posléze byl vydán i v knižní podobě.

Po stopách známého spisovatele teď vyráží Michal Huvar, publicista a nakladatel z Brumovic, zakladatel nakladatelství Carpe Diem. S kamerou jeho čtyřčlenný tým zachytí atmosféru dnešní Itálie podle scénáře, jenž jim předepsal Čapek téměř před stoletím.

Není to jejich první zkušenost. V roce 2010 už zfilmovali Čapkův cestopis Obrázky z Holandska. „Itálii jsem měl v plánu jako první, protože Italské listy se mi líbily ze všech Čapkových knih nejvíce. Ale Holandsko bylo tehdy méně nákladné, místa nebyla tak daleko od sebe, takže rozhodly praktické důvody,“ vysvětluje Huvar.

Čapkova slova možná přečte Maciuchová

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Týdeník 5plus2 najdete každý pátek ve stojanech na obvyklých místech.

Tehdy zvládli obrázky ze země tulipánů nasbírat během jediné cesty. To s Itálií to bude složitější. „Itálie je rozlehlá. Čapek po ní cestoval vlakem asi tři měsíce a objel ji prakticky celou. My si musíme cestu rozdělit do tří etap,“ popisuje Huvar.

První etapa, kterou právě v těchto dnech filmaři absolvují, zahrnuje italská města až k Římu – Benátky, Padovu, Ravenu, Florencii, Veronu, Bolzano a řadu dalších. Dokumentaristé při ní najedou asi 3200 kilometrů. Druhá jejich italská návštěva zahrne pouze Řím a Neapol. Ta poslední, kterou mají naplánovanou na zimu, je pak zavede až na jih Sicílie.

Jaká byla příprava? Vlastně dost jednoduchá. Michal Huvar trávil čas s Čapkovou knihou a tužkou v ruce. V Italských listech podtrhával to nejzajímavější a z těchto ústřižků pak slepil kostru scénáře. Jde doslova po Čapkových stopách. „Jdu po jeho cestě, po stejných městech, po jejich atmosféře,“ vysvětluje. Vlastní slova do scénáře nevkládá, tady bude mluvit Čapek.

I když možná ženskými ústy. Už u Obrázků z Holandska se totiž Huvar domluvil na spolupráci s herečkou Hanou Maciuchovou. Z té nakonec sešlo a komentář pak namluvil brněnský herec Ilja Kreslík. Italský cestopis dává spolupráci s Maciuchovou novou šanci.

„Italské listy ji nadchly,“ říká Huvar, jenž si oblíbenou českou herečku vybral nejen kvůli podmanivému hlasu, ale také proto, že v roce 1989 hrála Čapkovu ženu ve filmu Člověk proti zkáze. „Ale stále jsem na vážkách, zda ženský hlas k Čapkovi zapadne,“ přiznává filmař.

Na stole mu leží cestopis v italštině

Ten řeší také dilema, zda nový cestopis natočit v dosud málo používaném rozlišení 4K. „Měli bychom jistý technologický náskok, protože touto technologií zatím téměř nikdo netočí. Ale nese s sebou také obrovské problémy při každodenním ukládání dat,“ uvažuje nahlas.

Na srpnovou cestu po Itálii vyráží ve čtyřech. S druhým kameramanem, řidičem a posledním do čtveřice je produkční, který se stará o ubytování a kontakt s místními. Z cesty chtějí každý den posílat „raporty“ prostřednictvím facebookové stránky Karel Čapek – Cesty Evropou.

Po návratu z cest se filmaři zavřou do studia, kde budou nasbírané obrazy dávat do souladu s hudbou a mluveným slovem. Hotový film by měli lidé poprvé vidět na podzim příštího roku. A chystají se i jeho cizojazyčné mutace.

„U Obrázků z Holandska vznikla verze německá, anglická, polská i holandská, která by se měla na podzim promítat v Českém domě v Rotterdamu,“ popisuje brumovický nakladatel. Tomu teď na stole leží kniha v italštině – tato verze Italských listů vyšla v roce 1992 v Palermu. A v hlavě mu zase leží myšlenka na to, kdo namluví italsky filmový komentář. Zvažuje, že osloví herečku Simonu Stašovou, která by italštinu měla ovládat.

„Alespoň italskou verzi bych udělat chtěl. I když Čapek byl ve svém cestopise k Italům docela kritický. Nelíbily se mu třeba Benátky. Možná proto Italské listy vyšly v italštině jen jednou,“ směje se Michal Huvar.