V blanenské firmě Apos-Auto obšívali volanty pro světové značky také mongolští...

V blanenské firmě Apos-Auto obšívali volanty pro světové značky také mongolští pracovníci. Nyní firma krachuje. | foto: MAFRA

Velcí hráči s obřími dluhy. Slévárna jede dál, obšívač volantů zkrachuje

  • 2
S otazníkem nad budoucností fungoval v posledních měsících blanenský Apos-Auto i zdejší slévárna – nejstarší nepřetržitě fungující podnik svého druhu u nás. Se stamilionovými dluhy v zádech jim hrozil konec, soudy zahájily insolvenční řízení. Reorganizace ale zachránila jen jednu z firem.

Slévárna reorganizaci přežila a plánuje výrobu s obratem v milionech eur. Ale Apos-Auto, který denně obšíval přes dva tisíce volantů, jež používaly světové automobilky, definitivně skončí v likvidaci.

Blanenskou slévárnu zadlužil ještě coby Druhou slévárnu Blansko (DSB Euro) její bývalý majitel Milan Hlaváč. Podnik dohnal pokles zájmu odběratelů i neschopnost splácet vysoké úroky. Zachránil ho až loňský příchod nového vlastníka, společnosti Piacera. Ta ji podle Arnošta Leopolda Gelhorna, který v Blansku roku 1698 založil první hamr, přejmenovala na Ernst Leopold a podnik reorganizovala.

V průběhu loňského roku se jí podařilo uspokojit pohledávky 120 věřitelů ve výši 134 milionů korun a nedávno dosáhli noví majitelé také výmazu z insolvenčního rejstříku. Slévárna teď chce v následujících pěti letech investovat 450 milionů korun do zchátralého areálu u říčky Punkvy v Moravském krasu a dál zmodernizovat výrobu.

„Problém nebyl v tom, že by dělníci neuměli vyrábět, ale v tom, jakým způsobem jim byla práce zadávána,“ popsal jednatel Zdeněk Tužička s tím, že největší změny se týkají právě interních procesů.

Firmu proslavilo kovové umění

„Současně jsme začali připravovat projekty na modernizaci výrobních technologií a vylepšení pracovních podmínek a zázemí zaměstnanců. Jen letos do této oblasti investujeme sto milionů korun,“ plánuje Tužička s tím, že vylepšit by se měly například technologie tryskání a žíhání nebo odsávání na ocelárně. Razantně by se měla snížit prašnost, spotřeba vody a elektřiny nebo množství odpadních látek.

Firmu, která se zaměřuje na odlévání výrobků z litiny i oceli nebo repliky uměleckých děl, proslavila hlavně umělecká litina a bronzové odlitky, třeba socha Milana Rastislava Štefánika pro Bratislavu či kašna s verši Jana Skácela na náměstí Svobody v Brně. Nový majitel ale chystá i další uplatnění.

Podnik, který zaměstnává přes 300 lidí a zhruba třetinu produkce vyváží do zahraničí, teď plánuje další růst a expanzi na nové trhy. Ocelárna dodávající díly pro energetické účely a petrochemický průmysl už výrazně navýšila zakázky pro automobilový průmysl a obecně oblast dopravy.

Provoz šedé litiny produkující hlavně lisovací nástroje pro nářaďovny a kalírny nově produkuje i odlitky využívající polystyrenový model se zalitými trubkami.

„Letošní rok je pro naši slévárnu rokem velkých organizačních změn a inovací i nastartování nového rozvoje a růstu. Některé procesy nastartovaly už loni. Výsledkem by měl být návrat k ziskovosti firmy a předpokládaný obrat za rok 2016 ve výši 15 milionů eur,“ plánuje Tužička s tím, že v dalších letech by se obrat i zisk měly dále zvyšovat.

V Aposu zůstali jen údržbáři

Podobný počet lidí jako ve slévárně zaměstnával ještě předloni i Apos-Auto. U něj je ale jasné, že na časy zašlé slávy nenaváže. Poté, co výrobu utlumil výhradní francouzský odběratel volantů, se firma, jejíž výrobky používaly automobilky Seat, Toyota, Volkswagen, Audi, Škoda či Lamborghini, dostala do platební neschopnosti.

Teď je v úpadku, s obšíváním volantů definitivně skončila. Podnik se zbavil většiny z více než tří set zaměstnanců. „Nyní probíhá insolvenční řízení, v rámci něho byl schválen reorganizační plán a nyní se snažíme prodat podstatnou část majetku dlužníka, zejména najít kupce hlavní nemovitosti, ve které Apos sídlí,“ popsala MF DNES insolvenční správkyně Apos-Auto Lenka Vidovičová.

„V insolvenčním řízení byly přihlášeny nepodmíněné pohledávky věřitelů ve výši 129,6 milionu korun a podmíněné pohledávky ve výši 46,2 milionu,“ vypočítala.

Z podniku se vyčlenila dceřiná společnost Novatisk se zhruba 70 zaměstnanci, která se zaměřuje na polygrafii. Apos prodal i část divize elektro a nyní má necelou desítku zaměstnanců.

„Jsem tu vlastně jen já jako jednatel a údržba. V hlavní budově jsou využita už jen dvě patra, sídlí zde několik firem v nájmu. Aktuálně hlavně jednáme s konkrétními zájemci o koupi této nemovitosti, s žádným ale nejsme tak daleko, abychom měli před podpisem smlouvy,“ popsal předseda představenstva Miroslav Růžička. Až se to podaří, Apos definitivně skončí.

Mongolská komunita našla práci jinde

Ani krach jednoho z klíčových zaměstnavatelů ale paradoxně pracovním trhem na Blanensku nezacloumal. Ernst Leopold i Apos, který zaměstnával hlavně zahraniční pracovníky z Mongolska, totiž vše zvládli bez hromadného propouštění.

Minulostí tak je pro Blansko i největší mongolská komunita v zemi, která zde díky Aposu žila. „Všechny bývalé pracovníky až na jednotky se nám podařilo zaměstnat v jiných firmách po celé republice,“ vysvětlil Růžička.

Reorganizaci nepocítil ani lokální trh práce. „Nezaznamenali jsme ani chvilkový výkyv ve statistikách. Platí, že je nedostatek pracovních sil a je tu poptávka napříč profesemi, nejvíce pokud jde o kvalifikované svářeče a obráběče,“ potvrdil Jiří Dvořák z blanenského úřadu práce.

Nezaměstnanost na Blanensku se podle něj aktuálně drží kolem 4,6 procenta, což představuje zhruba 3,5 tisíce lidí. „To je jeden z nejnižších počtů v historii,“ dodal Dvořák.