Je to tak další sporná zakázka brněnského magistrátu v oblasti počítačových technologií. Minulý týden přišla MF DNES s informací, že radní utratili 150 milionů korun za informační systém, který nefungoval, a pak ho nahradili jiným bez výběrového řízení (více zde). Tato kauza však nemá přímou souvislost s aktuálním případem.
Ten má kořeny v roce 2008. Tehdy podle Věstníku veřejných zakázek získal Techniserv IT první velkou zakázku na servery pro agendový informační systém za více než 80 milionů korun. A to několik týdnů poté, co Halm nastoupil bez výběrového řízení jako vedoucí jednoho ze čtyř oddělení odboru městské informatiky.
Zakázky Techniserv IT od roku 2008
Zdroj: Věstník veřejných zakázek |
Nový zaměstnavatel, tedy město Brno, mu tehdy dokonce odpustil, že nemá vysokoškolské vzdělání. "Bylo mu prominuto na základě žádosti odůvodněné jeho dlouholetou praxí v oboru," uvedl Halmův přímý nadřízený Jaromír Emmer, šéf IT odboru magistrátu.
Milionové dodatky ke smlouvě
V následujících letech po nástupu Halma na magistrát dostal Techniserv IT bez výběrového řízení zakázky za dalších deset milionů korun. Stačilo jenom, aby radní odsouhlasili podpis dodatku k původní osmdesátimilionové smlouvě.
A v dalších soutěžích, i když byly veřejné, patřil Techniserv IT vždy mezi několik málo přímo oslovených firem. Takto získal například zakázky na servisní služby, technickou podporu, licenci a testování softwaru a další.
"Výběrová řízení jsem neovlivňoval," uvedl stručně Vladimír Halm, který odmítl odpovídat na další otázky týkající se jeho působení na odboru informatiky.
Halm, který dostal funkci vedoucího oddělení správy informačního systému, přišel na magistrát z firmy Techniserv Net, později přejmenované na Maxprogres, která je personálně propojená s Techniservem IT.
Maxprogres dostal loni v říjnu zakázku od města na připojení k internetu. Do soutěže se přitom přihlásily i velké firmy, jako je GTS, Faster nebo Telefónica O2, které mají letité zkušenosti s poskytováním těchto služeb.
Všechny přesto nabídly připojení za cenu výrazně vyšší než firma Maxprogres, v níž dříve pracoval Halm. Té totiž stačilo necelých 860 tisíc bez DPH, zatímco ostatní společnosti chtěly více než milion.
Maxprogres sídlí na stejné brněnské adrese jako Techniserv IT a je s ním personálně propojený skrze další firmy sídlící ve stejné budově. Jejich vlastníky nebo jednateli jsou stejní lidé. Halm je také dlouholetý osobní známý jednatele Techniservu Luďka Teleckého.
Tuto firmu momentálně vyšetřuje protikorupční policie kvůli podezření z ovlivňování zakázek na ministerstvu práce a sociálních věcí.
Oživení: Podezření na střet zájmu tu je
"Jedná se o jasný střet zájmů. I když po stránce protizákonnosti by bylo zapotřebí jednoznačně prokázat, že pan Halm reálně ovlivnil zakázku," vysvětlil Vladan Brož z nevládní organizace Transparency International.
"Takového podezření se lze zbavit pouze v případě, kdy existují mechanismy, aby dotčená osoba neměla vliv na možnost výběru svého předchozího zaměstnavatele. Obávám se, že v případě brněnského magistrátu tyto mechanismy chybí," dodal Brož.
Halm svoje angažmá ve zmíněných firmách popírá a zastává se ho i nadřízený Emmer. "Nikdy nepracoval ve zmiňované firmě. Považuji vaše otázky za irelevantní, neuchopitelné," napsal MF DNES šéf IT odboru Emmer.
Pro prvního náměstka primátora Roberta Kotziana (ODS), pod něhož odbor spadá, jde ovšem o překvapující informaci. "Protože je to pro mě novinka, budu v tomto ohledu ostražitější. Není mi ale známo, že by pan Halm nějak ovlivňoval chod města ve prospěch jedné konkrétní společnosti. Podstatné pro mě je, jaké ten člověk odvádí pracovní výkony," řekl náměstek Kotzian.
S příchodem Halma na magistrát začaly Techniservu IT zlaté časy. Za poslední čtyři roky dostal z městské pokladny více než 106 milionů korun. Přesně o tuto částku museli zastupitelé skokově navýšit rozpočet městského odboru informatiky oproti předchozím rokům.
Halm se přitom ze své funkce podílel na formulaci zadávacích podmínek pro výběrová řízení a seděl v komisích, které vybíraly nejvhodnější nabídky. Podle zástupců protikorupčních organizací měl v takovém případě svůj vztah k uchazeči o zakázku uvést v čestném prohlášení, které podepisuje každý člen výběrové komise.
"Prohlášení o nepodjatosti je subjektivní záležitostí každého člena komise," oponuje Halm.
"Současné zákony takové jednání nezakazují. Ale podezření ze střetu zájmů tady je," uvedl Martin Kameník z občanského sdružení Oživení, které mapuje korupci v tuzemsku.
"Pokud seděl tento úředník ve výběrové komisi, tak by se mohlo případně jednat o porušení zákona o veřejných zakázkách," dodal Kameník.
