Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Do kanceláře jako v kroji. Folklor proniká do módy

  15:31aktualizováno  15:31
V Brně tento týden skončily prestižní módní veletrhy Styl a Kabo. O tom, co je trendy, mají ale Jihomoravané vlastní představu. Tady frčí folklor. Oděvní firmy se v posledních měsících předhánějí, jak dostat do módy lidové ornamenty i celé kusy krojů. Zájem o jejich výrobky je obrovský.

Za brněnskou značkou Folkdiva stojí návrhářky Michala Homolová a Andrea Hrušková. Střihy různých druhů oděvů samy navrhují a šijí z organických materiálů. Inspirací je jim právě kroj. | foto: Michala Homolová

Stačí malý detail. Třeba ornamentem vyzdobená kapsička na džínách nebo kabelka s originální slováckou výšivkou. O svém nositeli řekne víc než logo přes půl zad. Komu v hrudi tepe srdce Moraváka, tomu podobný kousek oblečení v šatníku nechybí.

Za poslední rok rozjelo na jižní Moravě oděvní byznys založený na folklorním odkazu hned několik firem. Nudné jejich zboží rozhodně není. Přesvědčují o tom třeba Trika z Kyjova. Tato firma tiskne ornamenty například na kratičké tenisové sukýnky a vyrábí roztomilá dětská trika, v nichž je do kroje oblečený panáček z Lega.

Základ e-shopu se zrodil na zkoušce folklorního souboru. „Tam padl nápad udělat normální tričko, které by mělo vzor kyjovské košile,“ vysvětluje zakladatel firmy Martin Zrzavý. Zájem lidí byl obrovský. A dva kamarádi, kteří značku vymysleli, rozjeli další krojové výšivky a malované vzory.

Dávno nejde jen o místní záležitost

Podobně vznikly i Folklorní drobnosti - značka, kterou založili lidé ze souboru Svéráz Rakvice. „Trička vznikla proto, abychom i při běžném nošení nějak mohli vyjádřit naši náklonnost k folkloru,“ říká Veronika Krásná, zakladatelka tohoto e-shopu. Potisky vycházejí z místních ornamentů.

Fotogalerie

Ovšem „malérečka“ Silvie Markovičová je svým originálním rukopisem dokáže přetvořit téměř v jakýkoli motiv. A značka se rychlým tempem rozvíjí. Její oblečení s lidovými motivy se nosí v Anglii, Kanadě i třeba Argentině.

Už dávno tak nejde jen o místní záležitost. Zdobená trika či tašky vyhledávají i lidé, kteří chtějí originální model. „Posíláme zboží po celé České republice. Nemáme odbyt jen v našem regionu, kde je folklor silný,“ podotýká Krásná.

Triko s ornamentem je i v šatníku Břeclavana Petra Kostřavy. „Viděl jsem je poprvé na trzích a přišly mi sexy,“ směje se muž, který dámskou variantu pořídil i manželce. Sám přitom folkloru nijak neholduje.

Pouze módní vlna?

Podle etnografky Markéty Lukešové z Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici se folklorní motivy na oblečení v poslední době opravdu hojně rozšířily.

„Je to vidět i při festivalu ve Strážnici. Hlavně mezi mladou generací, která má ráda folklor a lidovou kulturu, jsou tyto kousky velmi oblíbené. A je to i civilnější cesta, jak třeba díky malému ornamentu vyjádřit obdiv ke kroji,“ glosuje současný trend. Dlouhé trvání ale podle ní mít nebude. „Domnívám se, že je to taková módní vlna, která brzy přejde a vystřídá ji zase něco jiného,“ míní.

O mnohem nadčasovější formu oděvu inspirovaného folklorem usiluje brněnská značka Folkdiva, za níž stojí návrhářky Michala Homolová a Andrea Hrušková. Tohle nejsou jen trika potištěná ornamenty, ale vysoká škola krejčovství. Střihy halenek, kabátů, šatů i kalhot samy navrhují a šijí z organických materiálů. A inspirací je jim právě kroj.

„Nejen grafické motivy, ale také jeho tvarosloví. Líbí se nám ženské tvary, které v současné módě hodně chybí,“ říká Andrea Hrušková.

Podle ní je výzvou kroj „předělat“ do současného jazyka módy s vlastním výtvarným rukopisem a jeho motivy využít tak, aby byl výsledný oděv použitelný pro každý den. Ke kroji, který si mnohdy předávaly celé generace, se vrací i při použití materiálů. „Snažíme se o trvanlivost. Aby to byla věc kvalitní, která vydrží a je nadčasová,“ vysvětluje.

Ornamenty je třeba „umravnit“

Vytvořit oděv na míru chce i Ladislav Matuška, zakladatel FolklorStylu. Stačí si vybrat, ke které oblasti má patřit. Největší zájem je z Malé Hané a Podluží, kde jsou folklorní vzory nejbohatší. „A my vymýšlíme, jak je aplikovat do současné módy. Pracujeme s výšivkou, malbou a částečně i s potisky,“ popisuje.

Že oblečení může být uchováním kulturního dědictví, dokazuje břeclavský projekt „Kacabaja“. Dagmar Benešová přenáší ornamenty, které jsou autorským počinem dnes už téměř osmdesátileté lidové malérečky Marie Švirgové z Lanžhota.

Jen je třeba je „umravnit“. „Tradiční čtyřbarevná varianta se nehodí, stačí použít jednu ve dvou tónech. A decentně, ale hrdě se přihlásit k tomu, odkud jsem,“ říká Benešová.



ABB s.r.o.
Dělník v elektrotechnice a elektromechanik

ABB s.r.o.
kraj Vysočina, Jihomoravský kraj, Zlínský kraj, Olomoucký kraj

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.