náhledy
Blízko skanzenu v Horním Smržově se konala v sobotu sklizeň žitného pole, jak ji dělali naši předci až do první poloviny 20. století. Akci uspořádal Spolek archaických nadšenců ze Sebranic u Litomyšle a obec Horní Smržov.
Autor: Anna Vavríková, MAFRA
Lidé mohli na vlastní kůži vyzkoušet nebo se podívat, jak naši předci získávali obživu, jak vypadala tradiční sklizeň obilí, jaké se nosilo oblečení nebo co sekáči a odebíračky pili a jedli při sklizni.
Autor: Anna Vavríková, MAFRA
Statkář zavelel "chaso jde se kosit" a v linii tak, aby žito padalo po posečení na stále rostoucí klasy, se žalo...
Autor: Anna Vavríková, MAFRA
Lidé se mohli podívat nebo se i zapojit třeba do práce odebíraček a odebíračů, kteří posečené obilí sbírají a vážou do snopů pomocí povřísel. Pak se postaví do panáků.
Autor: Anna Vavríková, MAFRA
"I přes to teplé počasí se to povedlo," uvedla Lenka Kmošková ze Spolku archaických nadšenců. Přišlo asi 50 lidí a žalo se obecní pole blízko vsi. "Je to úžasnej pocit na ty postavený panáky, do skanzenu mají alespoň zásobu žita," dodala se smíchem Kmošková.
Autor: Anna Vavríková, MAFRA
Akce se konala po čtyřech letech, ale spolek by chtěl ukazovat tradiční řemesla lidem i nadále.
Autor: Anna Vavríková, MAFRA
"Obilí se dříve sekalo s určitým předstihem před úplným dozráním, protože zralé zrno by při sekání a manipulaci z klasů vypadalo," uvádějí lidé ze spolku.
Autor: Anna Vavríková, MAFRA
"Tato jednoduchá pravidla již dnes upadají v zapomnění, protože se pro sklizeň a úpravu zrna využívá plná mechanizace, ale je důležité, aby byly zachovány pro další generace,“ říká Vojtěch Kmošek.
Autor: Anna Vavríková, MAFRA
A co že to lidé při sklizni pili? Žízeň hasili třeba octovou vodou s cukrem nebo vlažnou kávovou meltou.
Autor: Anna Vavríková, MAFRA
Ale na posilněnou přišla vhod i dvacetiprocentní výčepní lihovina.
Autor: Anna Vavríková, MAFRA