"Hořet" začalo ve vojenském výcvikovém prostoru v pátek ráno. Velitel zásahu se v tu chvíli dozvěděl, že v plamenech je sto padesát metrů dlouhá linie lesního porostu. Od tohoto okamžiku musel začít rozhodovat o tom, kolik dalších hasičů povolá na místo, jak je zorganizuje a jak se proti plamenům začne bojovat. Od toho se pak odvíjelo další "šíření" cvičného požáru.
Nakonec se na Březině sjelo čtyřiačtyřicet jednotek hasičů z celého Jihomoravského kraje, přidali se vojenští hasiči i armádní a policejní vrtulník. Pomáhat přijeli také hasiči z Olomouckého kraje, se kterým vojenský újezd Březina sousedí.
Nakonec bylo na místě kolem čtyř stovek profesionálních i dobrovolných hasičů. "Při loňském zásahu v Bzenci pomáhali hasiči z jedenácti krajů v Česku a další posily ze Slovenska," připomněl náměstek ředitele jihomoravských hasičů Petr Oháňka.
Ten byl jedním z několika lidí, kteří na základě zkušeností z Bzence připravovali "scénář" cvičného požáru ve vojenském prostoru.
Jedním z plánovaných bodů tohoto scénáře byla například evakuace tábora, ke kterému se nečekaně přiblížily plameny; podobně jako loni v Bzenci. A aby to nebylo zase tak jednoduché, tábor se dostal do ohrožení v noci. Stavba nouzového evakuačního tábora a evakuace figurantů tak nastala za tmy. I s tím si hasiči poradili.
Hořící les na rovině se proměnil v bludiště
Loni v Bzenci hořela oblast zvaná Moravská Sahara a podle hasičů to byl největší lesní požár v celé zemi za posledních patnáct let. Plameny v horkých květnových dnech zasáhly 160 hektarů vyschlého borového lesa a škodu poté lesníci vyčíslili na více než 27 milionů korun.
"Největším problémem tam byla orientace. Rovná krajina, les tam byl všude stejný, cesty a jejich křižovatky byly všechny podobné, to vše zasypáno popelem a prachem. I zkušený lesník, který tamní krajinu zná, měl v noci problém se najít," zavzpomínal velitel hasičské stanice na brněnské přehradě Alexandr Ficek, který se před rokem zásahu v Bzenci také zúčastnil.
V takových podmínkách bylo obtížné udržovat i přehled o tom, kde se plameny šíří a kde naopak ustupují. Vše musel ze vzduchu neustále monitorovat vrtulník, který pak jednotky na zemi naváděl správným směrem.
Nyní ovšem hasiči navázali spolupráci s brněnským Vysokým učením technickým, jejichž bezpilotní letouny by mohly napříště zastat práci vrtulníku. Díky kamerám, které z něj snímkují prostor pod sebou, navíc není problém získat aktuální mapové podklady, na jejichž základě se hasiči mohou snadněji orientovat.
