Tučkovy dramatické výkony, jak ukazuje jeho včera pokřtěná kniha Záloha na vzpomínání, se neodehrávaly na jevišti. "Je to samizdat o nalézání a ztrácení víry, o mezních situacích člověka," říká dnešní jubilant. Naráží tak nejenom na svůj klikatý život, ale i na fakt, že si své vzpomínky vydal sám.
Za tři poslední dekády stál Tuček v čele tří brněnských scén: Provázku, vysokoškolského studia Marta a divadla pro děti Polárka. A co je důležitější, všechny jmenované instituce s trochou nadsázky vydupal ze země, řídil jejich mimořádně náročné rekonstrukce.
. KAM ZA KULTUROU A ZÁBAVOU 5. ZÁŘÍ |
V ostře sledovaném divadle působil Tuček jako ideologický nárazník mezi souborem a soudruhy, kteří chtěli svobodomyslnému seskupení prý ob dva roky zatnout existenční tipec. Na konci jeho působení se "provázci" stěhovali do supermoderního zařízení v někdejším zuboženém Domě pánů z Fanalu.
Tvrdohlavý Tuček se tak z herectví přeškolil na principála "stříknutého" stavebním inženýrem. Opravil chátrající studio Marta a posléze "překopal" omšelou loutkovou Polárku.
Zde dnes bývalý ředitel působí jako herec, asistent režie, inspektor hlediště a patron divadla. Z vedoucích pozic odešel někdy i proti své vůli. "Vždycky jsem přišel o frčky v nějakém souboji," usmívá se bělovlasý muž s bílým bíbrem, který doslova ze země vykutal tři scény. Včera mu za to při komponovaném večeru popřála nabitá Polárka.
