Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Trest za jehlu v klobouku či plivanec. V Brně platily prapodivné vyhlášky

  16:59aktualizováno  16:59
Máte pocit, že současné zákony a vyhlášky mnohdy nedávají smysl? Možná byste se divili, podle jakých norem se v minulosti museli řídit Brňané. Na začátku února uplynulo 105 let od doby, kdy začala platit vyhláška, která zakazovala nošení jehel v dámských kloboucích, jejichž hrot vyčnívá přes klobouk a není bezpečně kryt.

Ilustrační snímek. | foto: Matt SlocumAP

„Přestupky tohoto zákazu se trestaly pokutou až do výše 200 korun anebo při nedobytnosti pokuty vězením po jednom dni za každých 10 korun,“ píše se v Internetové encyklopedii dějin města Brna.

To není zdaleka jediná vyhláška, která už v současné době působí spíše legračně. Naštěstí už neplatí, stejně jako další. „Vyhlášky postupně nahrazují zákony. Takže se vyhlášky ruší,“ poznamenal tajemník brněnského magistrátu Pavel Loutocký.

Za dobytek až sto zlatých

Co platilo v Brně

  • 1353: Zákaz zakupování měšťanských domů příslušníky světské a církevní šlechty
  • 1785: Zákaz pohřbívání kolem kostela sv. Jakuba, sv. Petra a Pavla, v hrobkách a šachtách
  • 1801: Zákaz kouření na veřejném prostranství 1881: Zákaz divadelního provozu v besedním domě
  • 1907: Zákaz plivání na podlahu v hostincích a kavárnách 1911: Zákaz nošení jehel v dámských kloboucích
  • 1940: Zákaz používání autobusů a motorových vozů elektrických drah pro obyvatele židovské národnosti Zdroj: Internetová encyklopedie dějin města Brna

Zdroj: www.encyklopedie.brna.cz

Když bádal v dokumentech města, našel třeba vyhlášku, která upravuje hnaní rohatého dobytka. Vydaná byla v roce 1887.

Nařizuje, aby především v hlavních ulicích města byla kvůli opatrnosti zvířata na nohou svázána pevnými provazy nebo řetězy a vedena ve smečce v průvodu počtu obratných hnanců. Kdo tento příkaz porušil, hrozila mu pokuta sto zlatých nebo čtrnáct dnů za mřížemi.

„Ani tato vyhláška už samozřejmě neplatí,“ podotkl Loutocký.

A dopravy se týkaly i další zajímavé vyhlášky. Provoz v ulicích Brna upravovala třeba vyhláška, od jejíhož vydání letos uplyne 308 let. Tehdy Marie Terezie vydala příkaz, který řešil dopravu nosítky. Brno tak mělo první veřejnou dopravu tohoto druhu v Českých zemích.

„Pro nosiče byl ještě ustanoven zvláštní řád, který jim přikazoval například zachovávat mlčenlivost o jejich zákaznících a nosítka denně čistit. Zakazoval také pod pokutou čtrnáct krejcarů nést nosítka, když příliš mnoho pil,“ uvádí Internetová encyklopedie dějin města Brna.

Zákaz cesty v nosítkách pro nemocné a Židy

Stanoviště nosítek byla v Brně dvě: na Zelném trhu a v Girodově domě na náměstí Svobody. Jako nosiči mohli být najímáni jen rodilí Moravané a Němci. „Z dopravy nosítky byli vyloučeni nemocní, livrejovaní sluhové s výjimkou pážat a trubačů, a Židé,“ píše se ještě na www.encyklopedie.brna.cz.

Vyhlášky v minulosti upravovaly také konzumaci jídla a pití nebo chování na veřejnosti.

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Týdeník 5plus2 najdete každý pátek ve stojanech nebo na www.5plus2.cz.

V roce 1907 Městská rada hlavního zemského města Brna schválila nařízení, které pro slušného člověka snad ani není potřeba. A to zákaz plivání na podlahu v restauračních zařízeních. „Vyhláška co nejpřísněji zakazovala v hostincích a kavárnách plivati na podlahu. Přestupky tohoto zákazu se trestaly podle císařského nařízení ze dne 20. dubna 1854 peněžními pokutami až do výše 200 korun anebo při nedobytnosti pokuty vězením až do dvaceti dní,“ uvádí oblíbená brněnská encyklopedie.

A utrum měli dokonce také kuřáci. V roce 1801 z důvodů četných požárů ve městě, jejichž nejčastější příčinou bylo kouření dýmky, policejní ředitelství zakázalo kouření na veřejných ulicích a mezi domy.







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.