Fronta před brněnským kinem Lucerna v roce 1931.

Fronta před brněnským kinem Lucerna v roce 1931. | foto: Soukromá sbírka paní Lossmanové, phil.muni.cz/filmovebrno

Na Bismarcka, nebo Gollovou? Vlastenci se německým filmům vyhýbali

  • 2
Jít se potěšit na český snímek Okouzlená s Natašou Gollovou a Karlem Högerem, nebo dát přednost historickému velkofilmu Bismarck v německé režii? Před takovou volbou stáli na začátku března válečného roku 1943 filmoví nadšenci v Brně.

Jak vypadal program brněnských kin do roku 1945, ale také jakou roli hrála kinematografie v každodenním životě Brňanů, odhaluje nově vydaná kniha Filmové Brno: Dějiny lokální filmové kultury.

Dílo mapuje, jak postupně vznikala brněnská kina, jak střídala názvy i jak fungovala distribuce filmů a pravidla pro promítání.

„Pro Brno je specifické, že se zde první filmová představení odehrávala hlavně v restauracích a hospodách. Úplně první promítání se pořádala v sálu hotelu Grand,“ prozrazuje Lucie Česálková, která je spolu s Pavlem Skopalem pod knihou podepsaná jako editor.

Autoři z Ústavu filmu a audiovizuální kultury Filozofické fakulty Masarykovy univerzity se věnovali výzkumu od roku 2008. Působivá je například geografie brněnských kin, jednotlivá místa se v očích obecenstva výrazně lišila. Smetánka navštěvovala luxusní premiérové biografy, skromnější publikum chodilo do takzvaných blecháren.

Politika tehdy do filmové skladby příliš nezasahovala. „Snad jedinou opravdu rychlou proměnou vyvolanou politickými událostmi byl zákaz amerických a anglických filmů. Stalo se to ve dvou vlnách – po vypuknutí druhé světové války a po vstupu USA do bojů v roce 1941,“ sděluje Skopal.

V době válečného protektorátu silně převažovaly německé filmy nad českými, což dávalo příležitost vlastencům, kteří dávali najevo své češství tím, že se vyhýbali kinům vnímaným jako německá.

Výstupem pečlivého výzkumu je také databáze na webu phil.muni.cz/filmovebrno, která zpřístupňuje historický materiál o kinech i vzpomínky pamětníků.