Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hlavní nádraží v Brně není nafukovací, některé vlaky proto končí v Židenicích

  9:12
Na několika místech jižní Moravy posílila nedělní změnou jízdních řádů doprava. Zároveň se ale ukázalo, že brněnské hlavní nádraží už větší počet vlakových spojů není s to pojmout. Jeho kapacita je vyčerpaná a některé vlaky tak musejí stavět jinde.

Kapacita vlakového nádraží v Brně je vyčerpána, některé vlaky musí místo ve středu města zastavovat v Židenicích. | foto: Otto Ballon Mierny, MAFRA

Podle nového jízdního řádu, který začal platit v neděli, odpolední spoje na této lince míjejí hlavní nádraží a jedou přímo do Židenic. Důvod? Brněnské hlavní nádraží už více vlaků nepojme. Na problém upozornil Brněnský deník Rovnost.

"Nový jízdní řád je sestaven s ohledem na možnosti brněnského hlavního nádraží, aby byla doprava co nejplynulejší. Z tohoto důvodu jsou tři vlaky vedeny z Modřic do Židenic po nákladním průtahu," řekla mluvčí Českých drah Kateřina Šubová.

Tak budou jezdit cestující po celý rok. Změna byla totiž plánována dopředu a je již uvedena v jízdním řádu. "Kapacita vlakového nádraží je nedostačující dlouhodobě a tvorbu jízdního řádu limituje desítky let," přiznal mluvčí společnosti Kordis, která organizuje dopravu v kraji, Květoslav Havlík.

Provoz na hlavním nádraží v číslech

Denně přijede na brněnské hlavní nádraží 475 osobních i nákladních vlaků.

V pracovní dny projde brněnským hlavním nádražím 60 tisíc cestujících. O víkendu je to 40 tisíc lidí.

O chod a dopravu na nádraží se denně stará 46 zaměstnanců Českých drah.

Za pět let vzrostl na jižní Moravě objem regionálních vlaků o deset procent.

Nádraží je zastaralé, na nástupištích je málo místa

Provoz nádraží omezuje hlavně zastaralé zabezpečovací zařízení. Vlak může odjet z nádraží teprve ve chvíli, když na dvou úsecích před ním nic nejede. Navíc na nástupištích je málo místa, lidé se tam tísní a trvá jim déle, než nastoupí a vystoupí. Dalším problémem jsou zastaralé vagony, které nemají bezbariérový přístup, což by odjezd vlaku urychlilo.

"Pokud by se na stávajícím brněnském nádraží nezastavil pokrok a tratě udržovaly v normovém stavu, všechny dnes provozované vlaky by se tam vešly," tvrdí ředitel nevládní a neziskové organizace Centrum pro efektivní dopravu Petr Šlégr.

Nyní je nádraží na hranici svých možností a některé vlaky se mu musejí vyhýbat. A v dopravní špičce se nedaří udržovat patnáctiminutový interval na nejvytíženější regionální lince mezi Brnem a Blanskem. To České dráhy řeší vypravením delších souprav. "Pro cestujícího je však výhodnější, když vlaky jezdí častěji," vysvětluje Havlík.

Problémy může vyřešit přesun nádraží, projekt však stojí

Podle Centra pro efektivní dopravu pochybil zejména kraj a město Brno, které jsou zodpovědné za organizaci veřejné dopravy. "Jejich dopravní koncepce stojí na dávno překonaném projektu odsunutého nádraží," míní Šlégr.

Současné problémy tak znovu připomínají otázku, na kterou už před lety hledali Brňané odpověď v referendu: Má se hlavní nádraží přesouvat, nebo ne?

"Již před dvaceti lety lety se tvrdilo, že do Brna se více vlaků nevejde. Je zřejmé, že současný stav je již velmi blízko rozumnému maximu," upozornil Havlík.

Správa železniční dopravní cesty počítá téměř definitivně s nádražím v nové poloze, tedy o zhruba osm set metrů jižněji, než je nyní. "Intenzivně se snažíme o výstavbu nového nádraží v místě stávajícího nákladového nádraží Brno. Nejednotnost názoru a také aktivity občanských sdružení zamítající tuto stavbu způsobily, že se zatím nic stavět nezačalo," uvedl za Správu železniční dopravní cesty Karel Janků.

S tím ovšem kromě občanských sdružení nesouhlasí někteří odborníci. "Současný unikátní přestupní uzel, který mohou Brnu závidět po právu v celém světě, je nepřenositelný. Nelze jej vzít a ve stejné kvalitě položit o kilometr jinam. Problém vyřeší až modernizace nádraží v centru," prohlásil Šlégr.

Brněnští radní čekají, jak se věci budou vyvíjet. "Trvá územní řízení pro přesun nádraží," sdělil náměstek primátora Ladislav Macek.

Autor:








mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.