Hana Sýkorová, kurátorka výstavy narození T. G. Masaryka

Hana Sýkorová, kurátorka výstavy narození T. G. Masaryka | foto: Radek Miča, MAFRA

Hodonín si připomíná slavného rodáka Masaryka

  • 3
Muzeum v Hodoníně ve čtvrtek otevřelo výstavu věnovanou nejslavnějšímu rodákovi města, prvnímu československému prezidentovi T. G. Masarykovi. Výstava je jen jednou z akcí, jimiž si teď Hodonín připomíná 160. výročí Masarykova narození.

Návštěvníci muzea nahlédnou do jeho soukromí prostřednictvím fotografií, deníků i dopisů blízkým. "Chceme ho představit jako manžela, otce a dědečka. Je to spíš taková rodinná záležitost," uvedla ředitelka muzea Irena Chovančíková.

K vidění budou i některé Masarykovy osobní věci, které se Hodonínu v posledních letech podařilo získat. Třeba kufr, ve kterém byly uloženy jeho jezdecké obleky, vestičky a rajtky. "Máme i jeho poslanecký klobouk nebo čepice," říká Irena Chovančíková.

Dům, kde prezident bydlel, dnes připomíná jen pamětní deska

Domek, ve kterém se první československý prezident narodil 7. března roku 1850, však už Hodonín ukázat nemůže. Město ho koupilo již koncem 19. století, aby ho mohlo zbourat a na jeho místě postavit internát pro studenty německé reálky.

Tato budova stojí dodnes v Dobrovolské ulici, do které se vchází z rohu Masarykova náměstí.
Dokonce se ani přesně neví, jak domek vypadal. "Existují sice jeho vyobrazení, ale ta už byla vytvořena podle výpovědí pamětníků. V každém případě to bylo velmi skromné stavení," uvedla ředitelka muzea.

T. G. Masaryk na obraze Maxe Švabinského

Ostatně ani Masaryk si svůj rodný domek už nepamatoval. Rodina se z něj odstěhovala ještě než mu byl rok. Žila pak mimo jiné v Čejkovicích, Čejči a v Hustopečích, kde jsou pochováni jeho rodiče. Do Hodonína se několikrát vrátila, ale bydlela již na jiných místech.

Masarykův otec byl panský kočí a jeho matka kuchařka. U koho ve městě sloužila, se však historikům dosud nepodařilo vypátrat. Pouze se domnívají, že to mohl být jeden z úředníků, kteří na zdejším zámečku spravovali hodonínské panství.

Sochu slavného rodáka museli několikrát odstranit

Zajímavou historii má ovšem i Masarykova socha v Hodoníně. Poprvé byla stržena v roce 1940. "Bylo to v době, kdy se odstraňovalo všechno, co připomínalo československou státnost. A říká se, že pak byla ukrytá na dně Vltavy," říká Irena Chovančíková.

Na stejném místě a stejnou sochu Hodonínští postavili už v září roku 1945, ale za šest let musela pryč. A trochu kuriózní je, že se v Hodoníně, opět na stejném místě, objevila dva měsíce po okupaci v roce 1968 a v době normalizace tam vydržela devět let. Naposledy se odhalovala v roce 1990 a to sem přijel i Václav Havel.

Hodonín se na oslavy narození slavného rodáka připravoval velmi dlouho a vydal k tomu i pamětní medaili. Program oslav najdou lidé na internetových stránkách města. Mimo jiné se tam dozvědí, kdy a kde si tuto neděli mohou prohlédnout Masarykův vagón.