Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Hospody dělají jihomoravským vinařům ostudu

  7:13aktualizováno  7:13
Některé hospody, a není jich málo, dělají vinařskému kraji ostudu. Když se v nich hosté zeptají, jaké mají víno, číšník často jen odpoví: "Červené a bílé." A nasadí tomu korunu, když pak donese na stůl víno pochybné kvality.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

"Je to bohužel tak a štve to i nás," říká ředitel Vinařského fondu Jaroslav Machovec. "Když lidé přijedou do vinorodé oblasti, mělo by to být znát i v hospodách a restauracích. Proto se už bavíme o tom, že bychom měli nějak označit ty, kde jsou schopni nabídnout vína na určité úrovni," dodal.

Výsledky studie

Pozitivní vztah k vínu mají tři pětiny obyvatel Česka. Příležitostně jich pije víno 26 %, pětina se může bez vína obejít a negativní postoj má 15 % obyvatel.
Denně nebo několikrát týdně pije víno 12 % lidí, 2–4krát za měsíc 33 %, 1krát měsíčně 11 % a méně často pak 16 % obyvatel. Za poslední tři roky se tyto údaje nezměnily.
Asi třetina lidí soudí, že už se ve víně začíná orientovat, za jeho znalce se považuje pouhé 1 % z nich.
Víno pijí více muži, lidé ve věku 45–64 let, vysokoškolsky vzdělaní a majetnější lidé.
Přibližně polovina konzumentů vína svoji spotřebu za poslední dva roky nijak nezměnila. Více než čtvrtina pije nyní víno více.
Nejčastěji lidé pijí víno v cenové relaci 61–100 korun za lahev (0,75 l).
Typickým místem pro pití vína zůstává domácí prostředí. Na zábavě nebo v klubu ho pije 7 % lidí a v restauraci nebo v hospodě dokonce jen 6%. Podobně tomu tak bylo i vloni.
Obliba červeného a bílého vína je stejná. Červené víno pije často 26 % lidí, občas 50 %, bílé pije často 25 % a občas 49 %, růžové, ve srovnání s tím, se pije méně.
Češi pijí raději sušší druhy vín, suchá a polosuchá vína jich preferuje 62 %.
Česká a moravská vína se pijí častěji než zahraniční. Domácí vína velmi často pije 39 %, občas 50 % lidí. Zahraniční vína pije velmi často 7 % a občas 41 % lidí.
Nejznámější odrůdou je Frankovka a Müller Thurgau, výrobci Víno Mikulov, Bohemia sekt a Znovín Znojmo.

Zdroj:Studie Trh s vínem 2008 vypracovaná společností Focus, Marketing & Social Research 

Že to řeší i hosté, potvrzuje Zdeněk Šťastný z Ostravy. "Projížděli jsem jen tudy a stavili se na večeři v jednom podniku přímo v centru Velkých Bílovic. Když jsem se ptal číšnice, jaké mají červené víno, řekla, že se musí podívat. A to měli jen dva druhy. Pak přinesla něco, co se vůbec nedalo pít. A to nemluvím o tom, že nemělo ani správnou teplotu," říká ostravský podnikatel a přiznal, že takový zážitek ho vůbec nenalákal k tomu, aby se někdy ve vinařském kraji zdržel déle.

"Jinde umí i v restauracích nabídnout víno lépe," přiznává bořetický vinař Václav Bukovský. Jako řidič autobusu se občas dostane do Rakouska a Německa, a když se tam zdrží déle, zajde si do restaurace na skleničku vína.

"Kdyby mi jen řekli, jestli si dám červené nebo bílé, a pak to víno nestálo za nic, tak bych se zvednul a odešel bych pryč. Ale to se ještě nestalo, jsou v tom dál než my," říká.

Proč si hospody vína nehledí? "Většina našich štamgastů má doma sklípek. A hosté, co sem jezdí, jdou také raději na víno do sklepa," říká číšník Hovoranského hostince. Víno mají jen v litrových lahvích a neřeší, jestli je ze zdejší vinařské oblasti.

Hospoda, kde se víno pije

Hostinský Petr Jeroušek z Rozdrojovic u Brna však tvrdí, že věnovat se více vínu smysl má. "Nejprve jsme kupovali levnější víno, které nemělo stabilní kvalitu a moc se nepilo. Když jsme ale začali brát kvalitnější, obrat vína se až ztrojnásobil," říká.

Ještě před tím se ale z vlastního zájmu vyškolil, jak má víno ošetřovat a správně podávat.

Jenže většina hostinských z jižní Moravy se školit u vinařů nechce. "Pořádáme vzdělávací kurzy o víně a hlásí se do něj hlavně lidé ze severní Moravy a dalších krajů. Místním jsme je nabízeli za zvýhodněnou cenu, ale neměli zájem," posteskl si Jiří Kopeček z Vinařské akademie ve Valticích.

Vysvětluje si to i tak, že víno považují hostinští za příliš složité a mnohem méně výnosné. "Pivem bouchnou o stůl a nemusí nikomu říkat, z jaké je vinice a na kořalce si vydělají více. A slyším i argumenty, že o vínu víc vědět nemusí, když se narodili ve Valticích. Pak to ovšem vypadá tak, že jedete vinařským krajem a na všech vývěsních štítech u hospod se jen dočtete, jaké pivo tam čepují," dodal.

Že se víno v hospodách takřka nepije, potvrzuje i průzkum, který si nechal udělat Vinařský fond. Na skleničku si tam zajde jen pouhých šest procent lidí, kteří pijí víno.

Lidé utrácejí za víno víc

Kde lidé nejčastěji pijí víno? Doma. Stejně jako dříve.  Zajímavých zjištění, jaké a kde lidé pijí víno, mají nyní vinařské podniky více.
"Nechali jsme si stejně jako před dvěma lety zpracovat rozsáhlý průzkum prodeje vína v Česku. Dělala ho pro nás brněnská agentura Focus, Marketing & Social Research a oslovila při něm 1 200 lidí. Od milovníků vína až po nenáročné konzumenty," říká ředitel Vinařského fondu Jaroslav Machovec.

Nejvíce vína se tedy stále pije doma. A stejně jako dříve?
To ne. Víno už není jen slavnostní nápoj, jakým bývalo kdysi. Pořád sice platí, že víno se doma nalévá, aby se umocnil nějaký slavnostní dojem, ale pije se také pro větší pohodu, ve dvojici, s přáteli. A dokonce třiadvacet procent jeho konzumentů uvádí, že jim pomáhá uvolnit se po těžkém dni. Jak se říká, je potřeba rozpustit ten den a víno se k tomu výborně hodí.

Když už ho lidé nejčastěji nepijí ve vinotékách, kupují ho tam alespoň?
Také ne. Nakupují víno hlavně v marketech. To je ale asi tím, že se v nich nyní odbývá většina nákupů. Ti poučenější, kteří se ve vínu více vyznají, chodí do vinoték a do speciálek. Zajímavé je, že rapidně klesají nákupy vína přímo u vinařů.

I víno, stejně jako jakékoliv jiné zboží, podléhá módnímu trendu? A co je tedy nyní in?
Z průzkumu je vidět, že se nám to nepatrně převrací k bílému vínu, které se dříve pilo trochu méně než červené. A je větší zájem o růžové. O něm by se dalo říci, že je to dnes taková módní záležitost.

Chodí lidé do obchodu už s představou, jaké víno si vezmou?
Jako že by do něj vešli už s vědomím, že si koupí třeba lahev Svatovavřineckého od té a té firmy? To ne. I když i takoví lidé se najdou, ale většina se rozhoduje až v obchodě.

Je to dobře, nebo špatně?
Nehodnotím to, říkám, jak to je. Beru to spíš jako námět, jak důležité je dobře vína prezentovat v místě prodeje. Pozitivní pro vinaře je, že lidé jsou ochotni za víno utratit více než před dvěma roky.

Podobný průzkum jste si nechali dělat před dvěma lety, takže když je v tomto ohledu srovnáme, o kolik víc lidé utratí za lahev vína?
Řádově to stouplo o desetikoruny. Jestliže dříve lidé kupovali lahev vína nejčastěji za cenu pod sto korun, nyní je to sto dvacet až sto padesát korun.

Zjišťovali jste, kolik jsou lidé ochotni vůbec za víno zaplatit?
Ano a i to se posunulo k vyšším cenám. Jsou ochotni se bavit o ceně kolem 250 korun, ochotnější zaplatit víc jsou pochopitelně znalci.

Říká se, že zboží prodává obal. Platí to i o vínu?
Platí, i tvar lahve a etiketa hraje určitou roli. Dokonce i zátka. Lidé dávají jednoznačně přednost korku, zjistili jsme, že kovový šroubovací uzávěr je spíš odrazuje.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Muž zapálil na kole sedlo. Kamarádi nevěřili, že může hořet
VIDEO: Šedesátník zapálil sedlo cizího kola, vsadil se s kamarády

Neobvyklé oznámení dostali v úterý v noci brněnští strážníci. Zavolal jim pracovník úklidové služby, že na hlavním nádraží hoří jízdní kolo. Ukázalo se, že ho...  celý článek

Šárka Skorkovská pracovala na oční klinice Fakultní nemocnice u svaté Anny a...
Žena ve vedoucí funkci musí zůstat ženou, míní oční lékařka Skorkovská

Jen přečíst jména těch, kterým oční lékařka Šárka Skorkovská pomohla znovu ostře pohlédnout na svět, by zabralo dost času. V oboru totiž působí přes pětadvacet...  celý článek

Dospělý jedinec Allolobophora hrabei dosahuje délky až 60 cm.
V pálavském podzemí žije půlmetrová žížala, pozná se podle trusu

Na vlastní oči toho tvora zahlédl jen málokdo. Přitom není žádný drobeček. Nejdelší žížala žijící na českém území - Allolobophora hrabei - může délkou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.