Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Houbaři by si měli dávat pozor, do lesů se vracejí přemnožení kanci

  17:49aktualizováno  17:49
Stavy černé zvěře se v lesích na jihu Moravy už několik let pozvolna zvyšují. S vrcholící houbařskou sezonou tak na houbaře číhá daleko větší nebezpečí, než jsou klíšťata. Snadno se tam totiž mohou setkat s kanci, kteří se do lesů začínají stahovat z polí.
Přemnožení kanci se vracejí do jihomoravských lesů. Houbaři, kteří se do nich vydávají, by si měli na nebezpečné zvíře dávat pozor. Ilustrační foto

Přemnožení kanci se vracejí do jihomoravských lesů. Houbaři, kteří se do nich vydávají, by si měli na nebezpečné zvíře dávat pozor. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Přemnožení kanci trápí už několik let myslivce, ale hlavně zemědělce, kterým decimují úrodu. Důvodů, proč se divokým prasatům tak daří, je mnoho.

"Může za to způsob lovu, styl zemědělského hospodaření i to, že prasata jsou schopna se dobře adaptovat na dnešní krajinu," míní Martin Sedliský, který má na mikulovské radnici na starosti myslivost.

"Divočáci jsou jedním z mála druhů zvěře, kterému nevadí, jak dnešní krajina vypadá," vysvětluje s tím, že třeba drobné zvěři nevyhovuje velkoplošné zemědělské hospodaření a chybí jí remízky. Divočáci však nemají problém se pohybovat ani na velkých lánech polí. Jakmile vyroste kukuřice a slunečnice, odstěhují se do ní a zpátky se vrací, až se pole poseče.

Zvířata se bojí lidského hlasu, při setkání s nimi mluvte

Černá zvěř je sice plachá, houbaři se s ní ale mohou potkat poměrně snadno. "Pokud se člověk pohybuje po lese v klidu a nekřičí, dá se k ní dojít poměrně blízko," potvrzuje Sedliský.

Zkušenosti s pohledem do očí bachyně mají za sebou třeba i lidé z lesů v okolí obce Diváky na Kloboucku. "Nedávno mi jeden starší houbař vyprávěl o setkání s bachyní při hledání hub. Od napadení ho pravděpodobně zachránil odhozený košík s houbami, který zaujal pozornost bachyně natolik, že za houbařem dále neběžela," popisuje ve zpravodaji obce myslivec Bořivoj Rozsíval a dává k dobru také zkušenost kolegy, který v lese cvičil loveckého psa.

Zvěř chodí po lese ve dne i v noci

Černá zvěř se dokonale přizpůsobila prostředí vytvořenému hospodářskými změnami.

Již mnoho roků se stavy černé zvěře trvale zvyšují, protože nedochází k odpovídající výši lovu ročního přírůstku.

V důsledku pronásledování přešla z denní na noční aktivitu, ale v oborách, kde je dostatek klidu, si denní rytmus ponechala.

Při setkání s černou zvěří myslivci doporučují zachovat klid, nedělat prudké pohyby a mluvit.

Pes se před ním náhle objevil a jako aport mu přinášel mrtvé sele divočáka. Za ním se ze křoví vyřítila i bachyně.

"Nejbližší stromy byly silné vzrostlé duby, které měly nejnižší větve několik metrů nad zemí," popisoval myslivec zážitek kolegy, kterému se přece podařilo udržet se na holém kmeni a zvedat nohy co nejvýše před dotírajícím zvířetem. To se nakonec spokojilo s okousáním pažby na kulovnici, jež zůstala ležet na zemi.

Co má člověk při setkání s divočákem dělat? "Nejlépe nic. Jen mluvit. Lidského hlasu se zvířata bojí nejvíce," míní Martin Sedliský.

Na Mikulovsku se mohou lidé potkat s divočákem v Milovickém lese, kde mají lesníci svou oboru. Tam se také chodí nejvíce houbařit, přestože je zde vstup omezen pod hrozbou pokuty.

V lesích okolo Břeclavi je setkání s divočákem vzácnější. "Na stavech černé zvěře se podepsaly povodně. V polesí Soutok byla devětkrát po sobě krutá voda, kterou kanci odnesli nejvíce. Takže v oboře je černé zvěře minimum. Víc se jí pohybuje na okolních polích v kukuřici," míní vedoucí polesí Jiří Netík.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační foto
Zlaté časy pro dělníky. Firmy se předhánějí v lepších nabídkách

Žádná dlouhá výběrová řízení na několik kol. Kdo přijde z ulice, pohovor podstoupí okamžitě a do druhého dne ví, zda může nastoupit. Taková je rvačka o dělníky...  celý článek

Speciální laboratoře splňuijí nejpřísnější požadavky na čistotu. Vědci v nich...
Z Brna do vesmíru. Kosmická agentura pomůže s rozvojem supertechnologií

Vesmírní vědci se začnou angažovat také v Brně. V rozvoji nových technologií pomůžou firmám v kraji. Ty se už teď můžou pochlubit zajímavými objevy – třeba...  celý článek

Someliérka Kateřina Kostrhounová nejen rozumí vínu, ale taky dovede netradičně...
Hosté občas nevěřícně koukají, jak můžu rozumět vínu, líčí someliérka

Umí rozeznat mnoho vín a na soutěžích směle konkuruje mužům. I tím, že klidně usekne hrdlo sektu lahvičkou od parfému. Přesto se someliérka Kateřina...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.