Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na hrobě rudoarmějců dál běhají psi a chodí lidé. Brnu to nevadí

  20:00aktualizováno  20:00
Přes dva miliony korun zaplatil loni brněnský magistrát za zrestaurování bronzové sochy rudoarmějce, který od roku 1955 kyne lidem na Moravském náměstí. Několik desítek tisíc korun na důstojnější úpravu hromadného hrobu padlých vojáků v Králově Poli, kterou město slibuje už roky, se dosud nenašlo.

Pomník u kostela v Králově Poli stojí již od roku v 1946. Archivní snímek | foto: Otto Ballon Mierny, MAFRA

Na místě je pohřbeno 326 rudoarmějců, kteří padli před 69 lety při osvobozování Králova Pole a severních oblastí Brna. Dvě studie přitom nedávno prokázaly, že hrob leží sice pod dnešním památníkem, ale zároveň asi o čtyři metry přesahuje jeho hranici do místa s parkovou úpravou a lavičkami.

Historie pomníku

Pomník u kostela v Králově Poli byl postaven v roce 1946 v místě hromadného hrobu 326 vojáků Rudé armády, kteří zemřeli při osvobozování severních částí Brna. Na jeho bocích visel kovový srp a kladivo a na vrcholu pěticípá hvězda. Po roce 1989 symboly zmizely. Při opravě pomníku v roce 2007 se reliéf se srpem a kladivem na pomník vrátil. Tehdejší královopolský místostarosta René Pelán (tehdy ODS) ho však vzápětí vybrousil. O dva roky později se reliéf na pomníku objevil znovu.

Tehdejší náměstek primátora Martin Ander (SZ) proto v roce 2010 slíbil, že město pohřebiště upraví tak, aby se po lidských ostatcích neproháněli psi a neprocházeli lidé. Hranici místa měl vyznačovat živý plot.

Když se teď MF DNES při příležitosti výročí konce války zeptala, jak to s tímto slibem vypadá, zjistila, že se tím nyní nikdo nezabývá (o problému jsme informovali už před třemi roky).

"Vzhledem k tomu, že nemáme žádné podněty a že se pomník ve své podobě ustálil, zatím nepřipravujeme žádnou změnu," popsal aktuální postoj města mluvčí brněnského magistrátu Pavel Žára. Královopolské pietní místo přitom podléhá konvenci o ochraně válečných hrobů. Brno by ho tak mělo udržovat v důstojné podobě.

Peripetie už na konci války

Zatímco jih a střed Brna se z konce druhé světové války radovaly už od 26. dubna, v severních částech města umírali vojáci i civilisté ještě začátkem května.

Padlí rudoarmějci pak byli pohřbeni na místech, kde zemřeli. Až v srpnu 1945 přišlo rozhodnutí, že mrtví z celého města budou exhumováni a pohřbeni v hromadných hrobech. Tehdy začalo vznikat také pohřebiště v Králově Poli (kde leží padlí vojáci zjišťovali i odborníci).

Takový příkaz v létě však přinesl řadu potíží. "Exhumace se v normální době provádějí až po uplynutí několika let, volí se k nim zpravidla zimní měsíce. Kvůli letním teplotám se muselo pracovat v noci. Ve válkou zničeném městě také chyběly potřebné věci," doplňují odborníci z internetové Encyklopedie dějin města Brna.

Přesto však byla mrtvá těla z hrobů vyzvednuta a opětovně pohřbena. 8. června 1946 pak byl v Králově Poli slavnostně odhalen pomník, který na místě stojí dodnes.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.