Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lichtenštejnové opravili svoji hrobku za 54 milionů. Vlastní ji stát

  17:06aktualizováno  17:06
Byla to záchrana na poslední chvíli. A velká výjimka. Lichtenštejnský kníže Hans Adam II. ve středu přijel do Vranova u Brna kvůli znovuvysvěcení rodinné hrobky. Zakončil tak tříletou rekonstrukci, bez níž hrozilo zborcení podmáčených zdí a znehodnocení pozůstatků v hrobce. Na opravu knížecí rodina uvolnila zhruba 54 milionů korun.

A to i přesto, že hrobka, v níž je pochováno všech 14 vládnoucích knížat z Liechtensteinu, od Karla I. (1569–1627) až po Františka I. (1853–1938), a dalších 48 členů jejich nejbližší rodiny, oficiálně knížecímu rodu nepatří. Po roce 1945 totiž byla zkonfiskována stejně jako zbytek majetku rodu.

Budova u vranovského kostela byla před jejich zahájením ve velmi špatném stavu. Zatékala do ní dešťová voda, odvzdušňovací kanálky byly ucpané. Stavební práce se začaly plánovat již v roce 2010.

„Špatný stav hrobky měl přímý vliv na zhoršující se stav sarkofágů a také ostatků v nich uložených,“ uvedl ředitel brněnského památkového ústavu Zdeněk Vácha.

Fotogalerie

Hrobku nechal ve vranovském klášteře, jenž je sídlem řádu paulánů, vystavět kníže Maximilián (1578 - 1643). Pohřbívat se tam začalo počátkem 17. století. Posledním pohřbeným byl v roce 1938 kníže František I.

Středeční slavnostní ukončení rekonstrukce sestávalo ze mše, vysvěcení hrobky a její prohlídky. Hans Adam II. byl s výsledkem stavebních prací očividně spokojený. V objektu se zajímal o historii svých předků, před hrobkou se pozdravil s obyvateli Vranova. Před odjezdem zasadil u kostela pamětní strom.

Hrobka bude otevřena pro veřejnost vždy jednou do roka, a to 1. listopadu.

Lichtenštejnové nekolaborovali, říkají historikové

Rekonstrukce lichtenštejnské hrobky je jedním z prvních velkých projektů spojujících Lichtenštejny s Českou republikou. Diplomatické vztahy mezi jejich knížectvím a ČR byly navázány teprve v roce 2009. Dlouho jim bránily majetkové spory.

Rod Lichtenštejnů vlastnil před druhou světovou válkou především na Moravě rozsáhlé majetky. Zabavili je komunisté, včetně známého Lednicko-valtického areálu. O tom, nakolik byl tento krok zákonný, se bude teprve jednat. Lichtenštejnové dosud oficiálně o navrácení majetku v ČR nepožádali.

Nehlásili se k německé národnosti a podle historiků ani s nacisty nekolaborovali. Němcům a kolaborantům byl v Československu po druhé světové válce zabaven majetek na základě Benešových dekretů.

Další aktivity v Česku rod zatím neplánuje

Zabavení majetku knížecí rodina stále považuje za nelegální. „Bylo to jasné porušení mezinárodního práva. Moji předkové nikdy neměli německou státní příslušnost, ale pouze státní příslušnost k Lichtenštejnsku, které československá vláda uznala už před druhou světovou válkou,“ sdělil pro MF DNES Hans Adam II.

K dalším obnoveným šlechtickým hrobkám v regionu patří například hrobka Ditrichštejnů v Mikulově nebo hrobka rodu Mitrovských v Doubravníku na
Brněnsku.

„Máme stále nedořešené bilaterální problémy, a dokud to nezvládneme, je pro mne velmi těžké přemýšlet o investicích do dalších projektů. V nejbližší budoucnosti proto žádné další aktivity v České republice neplánujeme, Vranov byl výjimkou,“ uvedl sedmdesátiletý šlechtic.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.