O desítce na dresu. "Jsem rád, že ji mám. Celou sezonu jsem pozoroval nově příchozí hráče, jaká si berou čísla. A byl jsem rád, že desítka je pořád volná, i když jsem nevěděl, že tady skončím."
Co mu na návrat řekl táta (bývalý brněnský hráč). "On tady trénuje třetí třídu, tak mi řekl, že mě čeká na ledě, protože to pro kluky určitě bude zpestření. Já jsem mu odpověděl, ať po mě nechce, abych střílel bekhendem. Protože to od kruhu ani nedostřelím na bránu a nebyl bych moc dobrý příklad (smích)."
O atmosféře v Rondu. "Z té je unešený prakticky každý. Když jsme tu v říjnu hráli s Vítkovicemi, tak se kluci o přestávce nebavili o ničem jiném než o atmosféře, která tady je. Já jsem na zápasy občas chodíval, takže ji znám, ale pro ostatní kluky to bylo něco nového."
O stříbrné medaili z MS. "Ani nevím, kde ji mám. Jen vím, že si s ní dcera hrála. Ještě mám stříbro ze švýcarské ligy v Bernu, mladá ale dělá krasobruslení, má jednu zlatou medaili čokoládovou a ještě jednu a říká mi: Tati, ty máš jen dvě stříbrný a já už mám dvě zlatý. Je pravda, že kam vlezu, tam se nic nevyhraje. Ale raději to moc neříkám (smích)."
O trápení v Rusku. "Klidně vám ukážu fotku, jak jsme tahali pneumatiky. Jednou jsme je tahali tam a zpátky hodinu a dvacet minut, čtyři kluci se u toho pozvraceli. A pak nás trenér akorát seřval, že jsme líní a že akorát bereme prachy, zatímco on nebral nic, když hrál. To bylo zralé na to, aby člověk vzal hokejku a přerazil mu ji o záda."
O misi v zámoří. "Byl jsem mladý kluk absolutně bez zkušeností s americkém stylem života a jejich vnímáním. Trvalo mi rok a půl, než jsem zjistil, jak se chovat k trenérovi i spoluhráčům, a pak už nebyla cesta vzhůru. Ale pobyt na farmě mi dal strašně moc do budoucna, už jen proto, že se člověk naučí starat sám o sebe a soustředit se jen na hokej. Proto když se řeší otázka, jestli má mladý kluk jít nebo nejít do Kanady, řekl bych mu: Běž."
Proč se podle něj Kometa zvedla. "Můj subjektivní pocit je takový, že na mužstvo museli obrovsky zapůsobit noví trenéři. Vtiskli mu tvář, myšlenku a taktiku, které se kluci drží a podle výsledků je dobře zvolená. Svou roli mohlo sehrát i to, že Kometa už měla velký odstup, kluci už neměli co ztratit a šli do zápasů uvolnění. Ani lidi už nečekali zázraky. Ale povedl se jim jeden zápas, druhý, třetí a parádně se nastartovali."
O své roli v týmu. "Přicházím do Komety v rozehrané sezoně a na rovinu říkám, že nemám absolutně žádný osobní cíl. Podstatná je jenom záchrana. Sestava je navíc zkonsolidovaná a Kometa teď šlape, takže je mi úplně jedno, kde budu hrát, s kým budu hrát, jestli budu hrát hodně nebo jestli budu hrát přesilovky. Je mi to jedno."
