Ilustrační snímek.

Ilustrační snímek. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Jestli hraje žebrák, nebo muzikant, o tom v Brně rozhodují policisté

  • 18
Schovat se za hudební produkci. To je občas taktika lidí, kteří žebrají v brněnských ulicích, přestože to vyhláška zakazuje. Rozlišit však, kdo žebrá a kdo si hraním přivydělává, může být obtížné. I proto zastupitel Martin Freund zvažuje, zda není lepší vyhlášku zrušit.

Když minulý týden procházel zastupitel Freund (Žít Brno) Minoritskou ulicí, zůstal zaskočený. Policisté tam totiž zrovna za žebrání pokutovali pouličního harmonikáře, jenž často hrává před tamním supermarketem. „Přestože se snažil hrát, policisté jeho počínání odmítli uznat jako hudební produkci. Prý na to není dostatečně dobrá a okolí to pobuřuje,“ popsal Freund.

Ten se pozastavuje nad tím, jak policisté mohou poznat, co ještě kvalitní hudbou je a co naopak ne. „Přestože totiž harmonikář objektivně není žádný virtuos, znám několik lidí, kterým se jeho hraní líbí,“ doplnil zastupitel, jenž má na starosti sociální oblast.

Rozhoduje nálada policistů, tvrdí hudebník

Zmiňovaný zážitek jej prý motivoval k tomu, aby zahájil debatu nad funkčností platné vyhlášky, která v Brně žebrání zakazuje na většině veřejných prostranství v centru i v jednotlivých městských částech. Zároveň se však za žebrání nepovažuje právě hudební či divadelní produkce. Hranice mezi žebrajícími bezdomovci a umělci, kteří si chtějí hraním na ulici přivydělat, však může být tenká.

„Neposuzujeme kvalitu. Daný člověk po lidech peníze aktivně a prioritně vyžadoval a hraní kvůli tomu často přerušoval, čímž obtěžoval kolemjdoucí. Každý navíc pozná, že harmonikář není žádný Mozart, a není proto složité rozlišit, zda hraje slušně, či nikoliv,“ vysvětlil policejní mluvčí Pavel Šváb. Podle něj vždy záleží hlavně na přístupu hudebníka, jenž by se měl snažit být vůči svému okolí tolerantní.

Jindřich Korytář, který příležitostně vyhrává na kytaru většinou na náměstí Svobody, ale tvrdí, že zásadní je nálada policistů. „Když budou chtít, pokutovat mě mohou, mám u sebe přece kalíšek na drobné. Naštěstí se to nikdy nestalo, už mě ale několikrát upozorňovali na to, že peníze nemám poptávat,“ líčil kytarista.

Vyhláška je zralá na reformu

Podle mluvčího brněnských strážníků Jakuba Ghanema je ale kritérium rozlišení žebráka a hudebníka jednoduché. „Pokud má muzikant před sebou otevřené pouzdro na nástroj, jde o běžnou produkci. Když se toho ale snaží zneužít a jen občasně třeba fouká do píšťaly, akorát produkuje zbytečný hluk, jenž nemá s hudbou nic společného,“ vysvětlil Ghanem.

Zda by se měla zmiňovaná vyhláška zrušit, případně nějak revidovat, nechtěl Freund zatím předjímat. „Od té doby nad tím intenzivně přemýšlím a měli bychom se tím zabývat. Rád bych se ve věci sešel i s ředitelem městské policie a zástupci Brna-střed,“ konstatoval.

Jeho pohled sdílí i náměstek brněnského primátora Martin Ander (SZ). „Vyhláška je určitě zralá na reformu. Nefunguje a často slouží spíše jako pomocná berlička policistů a strážníků, jak tyto lidi vytlačovat z města pryč. To je ale spíše hra na kočku s myší, kdy se prostě dotyční přesunou někam jinam. Řešit by se spíše měla příčina problému,“ prohlásil Ander, jenž si například dokáže představit vytvoření poradenského systému, který by sociálně slabým pomáhal řešit složitou situaci jinak než zrovna žebráním.

Prohřešků výrazně ubylo

Starosta městské části Brno-střed Martin Landa (Žít Brno) si ale nemyslí, že je změna vyhlášky nutná. „Nemáme k tomu žádné impulzy. Diskusi se samozřejmě nebráníme, ale co funguje, to neměníme,“ podotkl Landa.

Diskutovaná vyhláška začala ve městě platit v roce 2010. Tehdy s jejím zavedením nesouhlasili právě pouliční muzikanti, jejichž produkce na ulici byla ale nakonec povolena. Od dubna letošního roku navíc lidé nesmějí po kolemjdoucích požadovat peníze ani v okruhu sta metrů od nákupních center či supermarketů. Podle Ghanema díky zavedení vyhlášky přestupků výrazně ubylo.

„Děje se to maximálně několikrát za měsíc. Strážníci žebrání striktně postihují a v případě, že se problém objevuje opakovaně, dotyčného vykážou pryč,“ doplnil. Méně často prý již také vyjíždějí k hudebníkům poté, co si na ně stěžují zaměstnanci firem, před jejichž sídlem hrávají.

Anketa

Vadí vám muzikanti v brněnských ulicích?

Jaroslav Selucký 59 let, živnostník

„Ulici to vždy skvěle oživí. Nejsem sice muzikant, ale když i jako laik poznám, že je hudba zajímavá a interpret opravdu umí hrát, rád se na chvíli zastavím a něco příjemného si poslechnu. Dá se snadno rozeznat, kdo to dělá kvůli výběru peněz a kdo naopak pro radost a zážitek ostatních.“

Blanka Šustrová 32 let, na mateřské dovolené

„K Brnu hudebníci tak nějak patří a přirozeně sem zapadají. Ráda hudbu poslouchám za chůze, občas mi zvedne náladu. Určitě se mezi nimi najdou tací, kteří spíše žebrají, ale takových si moc nevšímám.“

Jiří Prchal 73 let, sochař

„Můj pohled na hudebníky v brněnských ulicích je vesměs kladný, ale příliš nemám rád ty, kteří nejsou profesionálové, neumí to a jen se tak o něco pokoušejí. V podstatě to pak dělají jen pro peníze, vůbec jim nejde o hudbu.“

Alena Veselá 81 let, důchodkyně

„Možnost poslechnout si pouliční umělce přímo miluji, velmi ráda se u nich vždycky zastavím. Líbí se mi různé žánry hudby. Občas jsou mezi nimi i chudší lidé, kteří sedí na zemi a doufají, že jim lidé něco do klobouku přispějí. I oni ale umí pěkně zahrát, tak proč by se nepředvedli?“

Tadeáš Krch 22 let, student

„Vůbec mi nevadí, naopak je příjemné je občas slyšet. S žebrajícími jsem se snad ještě nikdy nesetkal, spíše se mi zdá, že tihle lidé více hrají pro zábavu, než aby to dělali pro výdělek. Brno je navíc studentské město, většinou na ulici vystupují mladí, takže se sem hudba na ulici skvěle hodí.“