Vyprávěl o tom minulý pátek na pátém ročníku Festivalu literatury faktu ve Slavkově u Brna. I o dalších sestřelených nebo havarovaných letadlech, jejichž trosky lidé náhodně nacházejí dodnes. O britských balonech vznášejících se nad zdejšími vesnicemi, a vůbec o tom, jak v těchto končinách vypadala letecká válka.
Co se vlastně stalo 27. dubna 1945 u Lulče?
Sovětská rozvědka, která byla v okolních lesích, zjistila, že je tam německý muniční vlak. Informovala o tom letectvo a jeho velení se rozhodlo ho zlikvidovat. Poslalo k Lulči několik letounů, ale Němci byli na útok připraveni a osm až deset letadel sestřelili.
Jejich posádky padly?
To ne, někteří letci seskočili padákem a zachránili se, ale většinou zahynuli. Některé letouny byly jen zasaženy, vím, že například jeden se ještě od Lulče vracel a havaroval pak na jiném místě.
Sovětská letadla se nad Vyškovskem objevila až v dubnu 1945. Proč tak pozdě?
Protože taktika Sovětů byla jiná, jejich letadla jen podporovala postup pozemních jednotek. I když jeden sovětský letoun se tady objevil již v létě roku 1944, aby tady vysadil France Machálka. Říká se, že Sověti sem nelétali proto, že fronta byla příliš daleko a jejich letadla by sem nedolétla. To ale není pravda, již v září roku 1942 bombardovali vsetínskou zbrojovku.
Franc Machálek? Kdo to byl?
Brněnský Němec, byl ve wehrmachtu, ale dostal se do zajetí, přestoupil k Sovětům a byl sem potom vyslán jako agent vojenské sovětské rozvědky.
Spojenci začali létat nad jižní Moravou dříve než Němci?
Kromě ojedinělých vletů do tohoto prostoru se koncem června 1944 nad touto oblastí otáčela letadla po náletech na okupované Rakousko. A od poloviny července začali létat do Horního Slezska, kde byla rozsáhlá výroba syntetického benzinu. Chtěli ji zlikvidovat, aby omezili pohyb německých jednotek. A pak spojenci prováděli nálety na některé cíle na Moravě, například na Brno, Ostravu, Prostějov, Břeclav.
|
„Německá letadla často padala, protože v nich cvičili mladí letci.“ |
Na nebi se dokonce objevovaly balony. Co ty tady dělaly?
Ty už sem létaly od roku 1941. Spojenecké letectvo ještě nebylo schopné doletět až do těchto prostor, a tak zvláště Angličané využívali severozápadních větrů a posílali do střední Evropy balony. Byly v nich letáky, ale i nádrže s hořlavinami, které měly zapálit porosty obilovin, lesy nebo průmyslové objekty. Dokonce v některých byla i zařízení, která po dopadu explodovala nebo trhala vysoké napětí. Lidé je zahlédli například ve Chvalkovicích i v mnoha dalších obcích na Vyškovsku.
Hodně letadel v této oblasti i spadlo. Souviselo to s tím, že Němci měli na Vyškovsku silnou posádku a rozlehlý výcvikový prostor? Že si tuto oblast více střežili?
Bylo to trochu jinak. Německá letadla tady padala často, protože v Brně, Vyškově a Prostějově byla výcviková střediska. Cvičili se v nich mladí němečtí letci, letadla nezvládali a velice často havarovali. A někdy k pádu letadla došlo i kvůli technickým poruchám.
Je pravda, že se nad Vyškovem dokonce dvě německá letadla srazila a spadla mezi domy?
Je, bylo to, tuším, v roce 1944. I to se stalo při výcviku. Oba piloti zahynuli, ale jestli při tom zemřeli i civilisté, to nevím.
|
„I nyní se najdou neznámá německá letadla i s posádkou, zejména na severu Moravy, v oblasti Jeseníků a Krnova.“ |
Vybavuje se vám nějaký zajímavý příběh pilota, nemyslím tím zrovna typu Meresjeva?
Tak třeba 25. dubna 1945 dopadl jeden letoun u Račic, piloti seskočili padákem, dostali se do Hostěnic a tam přežili až do konce války.
Setkal jste se někdy s příbuznými pilota, který tady padl, a hledali jeho ostatky?
Pilota konkrétně ne, ale němečtí vojáci se tady hledali, hlavně v devadesátých letech. I nyní se občas najdou v terénu neznámá německá letadla i s posádkou, zejména na severu Moravy, v oblasti Jeseníků a Krnova.
Na sestřelená nebo havarovaná letadla se přichází náhodou, nebo se po nich i dnes ještě cíleně pátrá?
Spíš se po nich pátrá. Před lety to bylo jednodušší, protože ještě žilo více pamětníků, kteří dokázali určit prostor, kde zhruba letadlo spadlo. Potom se provedl magnetografický průzkum lokality, a pokud se letadlo našlo, pomocí techniky se vytáhlo.
Jak je možné, že letadla, tak velké předměty, se úplně ztratila v krajině?
Není to tak nepochopitelné. Někdy spadla do příkopy a pak se zaházela nebo do rybníka. Musíte si uvědomit, že takových trosek tady bylo po válce obrovské množství, nikdo je nějak moc nezkoumal a pak se na ně zapomnělo.
Proč vás zajímá zrovna letecká válka?
Je to taková dynamická záležitost. Hledání a vytahování letadel, takzvaná letecká archeologie, se navíc dá poměrně dobře dělat, protože pokud jde například o pozemní techniku, ta se téměř vůbec nezachovala. A pak to byla taková opomíjená stránka.
Pomáhá vám v pátrání odtajnění sovětských archivů?
Pokud se týká letecké činnosti, tak ano. Sověti otevřeli letecké archivy, ale neotevřeli archivy rozvědky, ale to neudělali ani Britové. Je ještě spousta válečných událostí, o kterých se neví. Kdybych měl ještě jeden život, měl bych co dělat.
