Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jihomoravský kraj hledá pro pozemky letiště investora, zisky nedostane

  15:20aktualizováno  15:20
Pozemek v Tuřanech, který kraj nabízel Amazonu, ovládá soukromá firma Letiště Brno se strukturou vedoucí až na Kypr. Kraj pro něj nyní i tak hledá jiného investora. Kdyby ale chtěl jednat samostatně, musel by letišti zaplatit.

Pozemky u brněnského letiště, pro které kraj hledá investora. | foto: mapy.idnes.cz

Když před dvěma týdny oznamoval hejtman Michal Hašek (ČSSD) a jeho předchůdce Stanislav Juránek (KDU-ČSL), že nabízejí firmě Amazon pozemky u brněnského letiště, nešetřili chválou.

Dvacetihektarová plocha je podle nich vhodná pro stavbu logistického centra a téměř vše je připraveno pro to, aby se tam začalo stavět.

Po krachu jednání s Amazonem chce Hašek napnout síly k hledání náhrady. "Krajskou prioritou se v tuto chvíli stává nalezení jiného investora pro tuto lokalitu," chválil pozemek i ve čtvrtek Hašek.

MF DNES však zjistila, že Jihomoravský kraj by v případě příchodu nového investora hrál v jednáních jen nepatrnou roli. Zásadní vliv na pozemek má totiž podle smlouvy z roku 2007 soukromá firma Letiště Brno s komplikovanou vlastnickou strukturou vedoucí až na Kypr. Pokud by kraj chtěl do dění na pozemku zasahovat nebo z něj mít zisk, musel by se z této smlouvy vyvázat.

Velice nestandardní smlouva

Smlouvu o věcném břemeni na pozemek vedle letiště v Tuřanech získala MF DNES z katastru nemovitostí. Podle oslovených právníků je uzavřená velice nestandardně.

V květnu 2007 ji odsouhlasili jihomoravští radní - tehdejší koalice lidovců a ODS. Podpisem dokumentu dali soukromé akciové společnosti Brno Airport Logistic Park právo stavět na pozemku průmyslovou zónu téměř jakéhokoliv zaměření.

Jediným vlastníkem této firmy je právě Letiště Brno, o jejíž spletité majetkové struktuře MF DNES informovala už v minulých dnech. Pokud se firmě podaří developerský záměr zkolaudovat do roku 2017, nechá ji kraj podle smlouvy na svém pozemku podnikat dalších 50 let. A to bez výraznějšího omezení.

"Je otázkou, zda skutečným úmyslem stran nebylo uzavření kupní smlouvy. Věcné břemeno má totiž vlastníka v užívání nemovitosti pouze omezovat, nikoli mu v podstatě zamezit jakoukoli dispozici s ním," zhodnotila právnička Petra Bielinová z občanského sdružení Oživení, které redakce požádala o posouzení smlouvy.

Navíc smlouva, kterou kraj s firmou v roce 2007 na pozemky uzavřel, je velice nestandardní.

Kdyby přitom kraj pozemek prodal, nestačil by souhlas rady. Bylo by potřeba veřejné hlasování celého krajského zastupitelstva. V případě pronájmu by muselo avízo viset alespoň na úřední desce. Celá transakce tak mohla být mnohem průhlednější.

Kraj nechce zveřejnit, kolik za pozemky dostal

"Využití věcného břemene vzbuzuje značné otazníky. Proč byl zvolen právě institut věcného břemene, který vykazuje sníženou transparentnost a pro druhou smluvní stranu znamená výhodnější postavení. Ze strany kraje by mělo v tomto případě zaznít jasné zdůvodnění," doplnila Helena Joachimsthalerová z Transparency International.

Kraj ale zatím nechce zveřejnit ani to, kolik za takové velkorysé gesto dostal od soukromé firmy peněz. "Výše úplaty se stanovuje dle znaleckého posudku," píše se pouze ve smlouvě. Ani zmínka o tom, kde je posudek k dohledání, jakou částku určil či kdo je jeho autorem.

"Už tehdy se mluvilo o tom, proč není cena součástí smlouvy. Nešlo ji ale zveřejnit s odkazem na obchodní tajemství," vzpomněl si tehdejší krajský radní Lubomír Šmíd (tehdy KDU-ČSL, nyní TOP 09), který dokument předkládal na hlasování rady. Více si však prý po tolika letech nepamatuje.

MF DNES se proto obrátila na Jihomoravský kraj s žádostí o informace o posudku, jeho autorovi a stanovené částce. Nic z toho kraj však ani po několika dnech nezveřejnil.

"Jedná se o interní dokument, který nelze bez důkladného právního posouzení poskytnout dalším subjektům," vysvětlila krajská mluvčí Denisa Kapitančiková.

Jedině z této utajované částky je ovšem možné zjistit, jak složitě by se kraj mohl ze smlouvy vyvázat. Pokud jde o velkou sumu, přišlo by zrušení smlouvy kraji draho. Soukromá firma už totiž dohodnutou částku zaplatila a kraj by musel v případě rušení smlouvy její část vrátit.

Investor se možná hledá kvůli blížící se lhůtě

Pokud by šlo naopak o sumu malou, bylo by na místě se politiků ptát, proč lukrativní pozemek přenechali na dlouhá léta tak nevýhodně a kdo z toho má prospěch.

Právě blížící se lhůta roku 2017 přitom může být motivem, proč se nyní tak hlasitě hledá investor. Dosud se totiž na pozemku nic nedělo. "Nabídnout pozemek Amazonu byla iniciativa Letiště," připustil Hašek.

Smlouvu o věcném břemeni, kterou uzavřel kraj pod vedením jeho předchůdce Juránka, přitom prý Hašek dosud neviděl. Je prý ale možné, že Amazon ji jako podklad k rozhodování dostal.

"Je to speciální smlouva, která byla v roce 2007 dělána na to, aby v lokalitě mohlo vzniknout logistické centrum. Vše je v pořádku, pozemek je připravený. Jen zde to logistické centrum nevzniklo," říká nyní ke kontroverzní smlouvě Juránek, za jehož éry hejtmana byl smluvní vztah se soukromou firmou uzavřen. Na opakované otázky na to, zda by s případným investorem jednal kraj či soukromá firma, však neodpověděl.

Předseda představenstva Letiště Brno Jiří Filip (KDU-ČSL) minulý týden jen bez bližšího upřesnění slíbil, že kdyby kdokoliv chtěl stavět v této průmyslové zóně, bude jeho firma nanejvýš vstřícná.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.