Už jeho jméno na soupisce fotbalové Lednice poutá pozornost. Vždyť kolik celků hrajících 1. B třídu se může chlubit tím, že má v kádru bývalého mládežnického reprezentanta Iráku. Lednice ano. Působí zde sedmadvacetiletý gólman Hussein Ali Awad.
Tip na Aliho dostal předseda lednického klubu Jaroslav Horáček od jeho krajana. "V Česku žije už asi dvacet let, má dokonce i naše občanství a přirozeně také blízko k irácké komunitě. Od něho jsem se dozvěděl, že sem emigroval brankář, jenž dokonce hrával v reprezentaci," popisuje Horáček.
V klubu si řekli, že Iráčana vyzkouší. Nejdřív jen chodil na tréninky, do kádru jej v Lednici zařadili před jarní částí loňské sezony. Z irácké strany jim nikdo nebránil.
"Zaregistrovali jsme jej jako volného hráče s tím, že jsme čekali, jestli se k tomu nějak nevyjádří jejich fotbalový svaz. Ale nikdo se neozval," komentuje Horáček formální stránku přestupu.
Ačkoliv Ali nenastupuje i kvůli zranění zad pravidelně, podle lednického trenéra Antonína Michálka má svoje kvality. "Má i na vyšší soutěž," tvrdí. Jedním dechem však dodává, že potřebuje pravidelně trénovat a zlepšovat češtinu.
Za pult chodí, aby se trénoval v češtině
Podobné výroky na svoji adresu Ali neslyší poprvé. Na testech už byl i v prvoligové Olomouci nebo Mladé Boleslavi. A všude mu opakovali, že na sobě musí pracovat a trénovat.
"Uznávám to. Doma v Iráku jsem hrál fotbal profesionálně dvanáct let, ale pak jsem toho na čas musel nechat a je to znát," líčí střídavě česky a anglicky fotbalista, který žije v Brně a pracuje ve večerce v centru města. Z jeho slov je znát, jak moc by se chtěl v Česku nebo jinde v Evropě prosadit.
"I za pult v obchodě chodím proto, abych si vylepšoval jazyk. Se zákazníky se bavím jenom česky," říká Ali.
Na tom, že se k reprezentační úrovni ještě ani z dálky nepřiblížil, má jazyková bariéra velký podíl. "Když přišel do týmu, tak česky moc neuměl, což byl u gólmana, který si musí dirigovat obranu a komunikovat se spoluhráči, problém. Musí se však nějak živit, chodí do práce, a to mu s češtinou pomáhá," podotýká Michálek.
Se spoluhráči teď Ali mluví směsí češtiny a angličtiny, kterou ovládá přece jen lépe. "Když se na mě mluví pomalu, tak smyslu vět rozumím. Ale jakmile se spoluhráči začnou v kabině překřikovat, tak jsem úplně ztracený," popisuje se smíchem Ali.
Ten si uvědomuje, že se jeho fotbalový růst přesunem z Iráku do Česka zbrzdil. Odchodu ani toho, že zamířil sem, však rozhodně nelituje. "V Iráku žijí lidé téměř jako zvířata, často jsou bez vody nebo elektřiny," vrací se ještě ke složitým podmínkám ve svém rodišti Ali.
Touží po tom, zahrát si fotbal na co nejvyšší úrovni a živit se jím. Ale i kdyby se prosadil za hranicemi, do Česka, které mu přirostlo k srdci, se chce vrátit.
"Rád se baví, jen nepije alkohol"
Podle trenéra Michálka se od českých fotbalistů liší jen v drobnostech. Fotbalové návyky má stejné jako domácí hráči. "Jen irácká mentalita může za to, že k zápasům nepřistupuje tak zodpovědně jako Češi. Jinak je to mladý člověk, který se rád baví. Jen prostě nepije alkohol, protože mu to víra zakazuje," pokouší se Michálek hráče trochu lépe charakterizovat.
Svého svěřence ve fotbalových snech podporuje, a proto ho doporučil i do třetiligové Břeclavi. I když Ali hraje za Lednici, zimní přípravu absolvoval s Břeclaví, kde teď i trénuje. Zda ho klub z MSFL angažuje a bude jeho další štací v cestě za splněním snu o pokračování profesionální kariéry, se ukáže na konci sezony.
