Když řekla studentka Petra Jelínková v pražské restauraci, že chce "slámku", číšník jí donesl nádobku se solí. A tvářil se u toho divně. Před ní na stole totiž stálo jen kafe a pomerančový džus.
Studentka z Brna si nechtěla ani jeden z nápojů osolit, chtěla prostě k džusu brčko. "Když jsem se snažila vysvětlit, že slámka je brčko, jen se na mě nechápavě koukal," vzpomíná dívka na své začátky v Praze.
. PRAHA VERSUS BRNOOn-line duel primátorů Pavla Béma a Romana Onderky sledujte ve středu od 15 hodin ZDE |
Za tu dobu zažila několik situací, kdy si připadala, že mluví čínsky a nikdo jí nerozumí. "Na večírku jsem třeba prohlásila, že ten koktejl zaštěrchám. Následovala chvilka nechápavého ticha a pak výbuch smíchu," prozrazuje Jelínková.
Neuspěla ani s měsíční jízdenkou na MHD - v Brně šalinkartou. "Už sice to slovo znají, ale jsou na to hákliví. Pokaždé mě opraví, že v Praze jezdí tramvaje a ne šaliny," říká studentka.
Já rozumím všemu
Naopak jí se nestalo, aby rodilému Pražákovi nerozuměla. "Jen si člověk musí zvyknout na ten jejich zpěvavý přízvuk. A nejhorší je, že nejvíc zpívají ti s pisklavým hlasem. Jako by to dělali schválně. Občas se to vážně nedá poslouchat," směje se dívka.
Třicetiletý Martin Vašek se do Prahy přestěhoval před čtyřmi lety za prací. "Když jsem jel poprvé s kolegy metrem, zeptal jsem se, kde tady zastavuje ten krtek. Vůbec nechápali, o co jde," říká Vašek.
I on zažil klasickou scénu, když si šel koupit "šalinkartu". "Jo vy myslíte kupón, odpověděla mi úplně automaticky velmi nepříjemná paní," líčí právník.
Když přijede do Brna, kamarádi si z něho utahují a přezdívají mu "pdrávník z Pdahy".
Já su z Brna, já su z Prahy
I další studentka, Jitka Vydrová z Brna, si mezi pražskými spolubydlícími připadá občas jako z jiné země.
"Nechápou, co znamená třeba rožnout světlo," podivuje se dívka, pro kterou bylo největším překvapením v Praze to, že na Vyšehradě není hrad. "Od té doby si také kvůli tomu z kamarádů z Prahy dělám srandu," říká s úsměvem.
Jediné, co se prý v Praze odnaučila, je říkat větu "Já su z Brna". Výjimečně ji však používá: "Jen když chci někoho popíchnout," dodává Vydrová.
Roman Střítecký řeší úplně opačný problém. Je totiž Pražan v Brně. "Pořád slyším, že jsem cajzl. To je klasika," říká Střítecký. Nejvíc ho překvapil hantec, kterému nerozumí doteď.
"Ale nechápal jsem ani to, že Brňáci jijou, mluvijou, zpívajou a tak dále," říká pobaveně. Se známými vtipkuje. Začal říkat "já su z Prahy".
Podle něho Praha víc toleruje Brno. "Brňané jsou trochu zákeřnější než my v Praze. Nám tam Moraváci zase až tak nevadí," myslí si.
To potvrzuje i studentka Jitka Vydrová. "Je to logické, je tady totiž pomalu víc lidí z Moravy než z Čech," vtipkuje.
