Crhov na Blanensku před několika lety též postihly záplavy z přívalových deštů. Voda sebrala most a protrhl se rybník. Vše je nyní opraveno

Crhov na Blanensku před několika lety též postihly záplavy z přívalových deštů. Voda sebrala most a protrhl se rybník. Vše je nyní opraveno | foto: Radek Miča, MAFRA

Jak je jižní Morava připravena na přívalové deště?

  • 2
Co by se stalo na jižní Moravě, kdyby z nebe spadlo tolik vody jako před několika dny u Nového Jičína? Nejvíc ohroženi jsou lidé v údolích, kam přitékají menší řeky z kopců: potok Besének, Hodonínka v Olešnici, horní povodí Litavy v Brankovicích nebo například řeka Loučka v Tišnově.

"Obecně se dá říci, že nebezpečí hrozí tam, kde řeka stéká po svažitém terénu sevřeným územím. Když na malou plochu padne větší množství srážek, nestačí to koryto řeky pojmout. Když to pak spadne do roviny, voda se rozlije a působí škody," vysvětlil generální ředitel Povodí Moravy Miroslav Duda.

Chrání Brno rovinatý terén?

Krajem se prohnaly bouřky

Blesky, hromy a voda valící se po chodnících a silnicích. Tak vypadalo počasí v pondělí večer na mnoha místech kraje.- více čtěte zde

Velké nebezpečí podle Povodí Moravy proto nehrozí Brnu, které leží na rovině. Tady by se to mohlo projevit hlavně v povodí dvou říček: Leskavy a Říčky, které stékají sevřenějším údolím. "Na řece Leskavě je proto už vybudovaný poldr v Bosonohách a chystá se rovněž výstavba dalšího v Ostopovicích," doplnil Duda.

I obyvatelé Brna by však extrémní déšť pocítili. Zatím se však přesně neví, co by se stalo, kdyby ve městě za den spadlo 100 milimetrů srážek jako na severu Moravy. "Zatím to nikdo nemodeloval. Ale brněnská kanalizace je dimenzovaná na dvouleté srážky, tedy asi patnáctiminutový přívalový déšť," řekla Jitka Puttnerová z odboru územního plánování magistrátu v Brně.

Crhov na Blanensku před několika lety též postihly záplavy z přívalových deštů. Voda sebrala most a protrhl se rybník. Vše je nyní opraveno

A kde by se extrémní srážky projevily? "Když bude pršet na území celého města, poteče voda po ulicích a může se dostat i do sklepů," dodala Puttnerová. Proto Brno chystá protipovodňová opatření i na kanalizaci.

V Olešnici už se chrání hrázemi

S bleskovými povodněmi už mají zkušenost některé obce na jižní Moravě. Naposledy v roce 2006 byla taková povodeň na Hodonínce v Olešnici na Blanensku. Předtím také v povodí Luhy a Sloupského potoka ve Sloupu.

V Olešnici proto vybudovali systém hrází nad vesnicí. A připravení jsou tak i na stoletou vodu. "Tato opatření se osvědčila už při přívalových deštích v roce 2006. Ještě nedokončené hráze tehdy minimalizovaly škody," uvedl starosta Zdeněk Peša.

Podle zprávy Mezivládního panelu pro klimatické změny z roku 2007 bude počet bleskových povodní ve střední Evropě v nejbližších desetiletích narůstat.

"A jižní Morava nebude výjimkou, i když tady prší méně než jinde. Souvisí to s klimatickými změnami v posledních letech a přibýváním extrémních jevů, jako je sucho nebo právě přívalové srážky," uvedla Eva Soukalová z brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.

Strach z vody a čekání na hráze

Jižní Morava prožila už několik záplav. I tak kraji stále chybějí hráze a další protipovodňová opatření.

Třeba Znojmo, které se se záplavami potýkalo již několikrát, začalo s výkupem pozemků, které potřebuje na stavbu hrází. Stavbu všech protipovodňových zábran za nejméně 100 milionů korun město rozdělilo do čtyř etap. "Chystají se podklady pro územní řízení. Vlastníci pozemků nám většinou dali předběžný souhlas s odprodejem," uvedl místostarosta města Jan Blažíček.

Několik se jich ale vzdát nechce a radnice se obává, že tím se stavba zasekne. Místní ale začínají být nervózní. "Není možné, že se všechno tak vleče. Kdyby přišly povodně, zase nás to spláchne," bojí se jeden z majitelů domů v ulici Na Hrázi.

V Hodoníně je největší problém stavba asi kilometr dlouhé hráze kolem ramene řeky Moravy. "Je to díra do města. Hráze jsou nižší o metr a půl, než by měly být," říká tajemník zdejší povodňové komise Ladislav Profota. "Na projektu se již sice pracuje, ale příprava se zadrhává, jedna ze zdejších firem nechce vydat pozemky," dodal.

Vyškov žádná velká řeka neohrožuje, ale zejména v jeho místních částech se rozlévají potoky a docházelo tady k lokálním záplavám. "Již od devadesátých let se však na některých místech dělají příkopy a další opatření, aby při přívalových deštích nedocházelo ke škodám na majetku," uvedl Jiří Kutálek z vyškovské radnice. Město chrání i Opatovická přehrada.

Na hráze stále čeká i Břeclav. I tady se projektují. Podle starosty Dymo Piškuly však město ještě více trápí to, že se zanášejí Novomlýnské nádrže a jejich schopnost zadržovat vodu se tak snižuje.

"Všechna voda z povodí Dyje musí protéct přes Břeclav. Běžně jí tudy teče 15 až 20 kubíků za sekundu, při povodních je to však až 800 kubíků. V posledních patnácti letech se tolik vody podařilo převést přes město bez vážnějších škod, ale pokud Novomlýnské nádrže vodu nezadrží a do města se bude muset pustit 900 kubíků, už to nezvládneme," obává se starosta.

Podhradí nad Dyjí patří co do počtu obyvatel mezi nejmenší obce na Znojemsku. Co do ohrožení záplavami však stojí na špici. Aby si obec zajistila peníze potřebné na vybudování kanalizace, kterou jí zničila povodeň v roce 2006, musí sáhnout k výjimečnému kroku: prodat místní radnici.

"Není to ale ještě definitivní rozhodnutí, možná tu budovu nakonec jen pronajmeme," uvedla včera místostarostka obce Božena Zerzová. Kdyby však nakonec tamní zastupitelé přece jen rozhodli o prodeji, chce obec získat od budoucího kupce alespoň tři miliony korun. Úřad se pak nastěhuje do opravené hasičárny.

Velkým pomocníkem ve zkrocení divoké vody však má být teprve vakový jez (voda přetéká přes vak ze silné gumy, který se naplní vodou -pozn. red.). Roky je v plánu na dolním jezu řeky, v místě, kde Dyje protéká kolem lidských obydlí. (vha, vsm)