Náhrobek skladatele Leoše Janáčka

Náhrobek skladatele Leoše Janáčka | foto: Otto Ballon Mierny, MAFRA

Janáček osmdesát let po smrti: Slavné jméno, které není vidět

  • 4
Dvanáctého srpna před osmdesáti lety zemřel Leoš Janáček. Dílo proslulého skladatele už dávno dobylo svět. "V cizině je opravdu na prvním místě," zdůraznil častý interpret janáčkovských rolí, tenorista Štefan Margita. V Brně, kde hudební génius vytvořil svá největší díla, je to ovšem s připomínáním Janáčka horší.

"Město by se Janáčkem mělo více chlubit. Obyvatelé Brna by si určitě zasloužili lepší janáčkovský marketing. Prostě aby bylo toto jméno v ulicích, ale i v médiích více vidět," míní hudební publicista Jan Špaček.

Mnozí z těch, kdo se o Janáčkovu památku profesně starají, ale tvrdí, že situace se v posledních letech změnila - k lepšímu. Autora pro mnohé nesrozumitelné, cizí a těžko poslouchatelné hudby hrají v brněnských koncertních sálech častěji než třeba před čtvrt stoletím.

. Brňané uvidí vzácné fugy. Pouze den

* Zástupci Janáčkovy nadace chtějí přivézt tři neznámé a pohřešované Janáčkovy klavírní fugy, které byly počátkem roku nalezeny v cisterciáckém klášteře v Reinu u Štýrského Hradce.

"Budou vystaveny pouze  23. září v brněnském Památníku Leoše Janáčka," uvedla Eva Drlíková ze zmíněné nadace.

* Ve stejný den tato díla zazní v české premiéře na festivalu Moravský podzim. v Brně je odehraje pianista Igor Ardašev. Ve stejný den vyjdou tyto partitury ve zvláštním  vydání.

* Na konec září se chystá odhalení hned dvou pamětních desek na brněnské fakultě architektury, která dříve fungovala jako Učitelský ústav a kde skladatel do roku 1904 působil.

Ve výhledu je kupříkladu exkluzivní festival. "Moji spolupracovníci zejména v operním souboru chystají na začátek listopadu první ročník nového festivalu Janáček Brno 2008," uvedl ředitel brněnského Národního divadla Daniel Dvořák. Akce ve formě bienále by se měla každý sudý rok opakovat. Divadelníci doufají, že se stane prestižní přehlídkou zejména operních děl Leoše Janáčka.

V řadě devíti listopadových večerů se pod střechou brněnské opery představí kromě domácích také pražské Národní divadlo, Nationaltheater Mannheim či Theater an der Wien. Ctitele Janáčkových děl čeká brněnská premiéra Příhod lišky Bystroušky a další opery jako Její pastorkyňa, Káťa Kabanová či Z mrtvého domu. Slavnou Sinfoniettou už ve čtvrtek zahájí místní filharmonici hudební festival na Špilberku.

Chybí důstojné muzeum
V popularizování Janáčka má město stále ještě rezervy. Přiznává to i náměstek brněnského primátora Daniel Rychnovský: "Je zde dluh z minulosti, a tím je kvalitní a trvalá janáčkovská expozice." Rychnovský však nemíní jen poutavou výstavu pro turisty, ale také moderní muzikologický archiv či archiv hudební, kde by mohli studovat nadšenci a skladatelovi obdivovatelé i ze zahraničí.

Podobný názor má i hlava vysoké umělecké školy nesoucí skladatelovo jméno, rektor Janáčkovy akademie múzických umění Václav Cejpek. "Chybí důstojné muzeum či Mistrův památník," říká.

S kritikou se přidává také Eva Drlíková z Janáčkovy nadace. "Sebelepší osobnost není sama o sobě dostatečně silná. Nejde o to hrát pouze donekonečna Janáčkovo dílo. Je zapotřebí vytvořit další možnosti, aby v Brně každý kulturní turista měl zázemí. Velmi zde chybí něco jako Janáčkovo muzeum," míní Drlíková.

V podobné instituci by měli nejen návštěvníci Brna možnost studovat a hlavně prohlubovat vztah k Janáčkovi. Na chuť Janáčkovi by však v Brně mohli a měli přijít nejen lidé, kteří si v jeho hudbě lebedí. Komerční využití toho, že legendární skladatel v Brně žil, je téměř mizivé. Zajít se dá například jen do zahradního domku na Kounicově ulici, v němž stojí tvůrcův klavír.

Tím ovšem využití této slavné značky v turistickém ruchu končí. "Dokážu si představit třeba celou prohlídkovou trasu Janáčkovo Brno. Propagace tohoto jména by mohla být širší a přístupnější návštěvníkům zvenčí," říká Drlíková.

Mluví například o tričkách s potiskem I Love Janacek či o kopiích Mistrovy jehlice do kravaty. Suvenýry a komerčně využitelné předměty spojené se jménem světově obdivovaného hudebního autora podle ní Brnu chybí.

Vzor i riziko: Mozart
I tady je však na místě obezřetnost a vkus. "Projde-li návštěvník Brna ulicemi, asi nebude Janáčkem tak obklopen jako třeba Mozartem v Salzburgu. V tomto směru bychom mohli přidat. Komerční využití Mozartova jména se však v Salzburgu někdy dostává za hranici dobrého vkusu," připomíná ředitel Dvořák řadu mozartovských kýčů pro turisty.

Hlásat hvězdné jméno i mimořádné dílo by mohly mimo jiné speciální Janáčkovy společnosti, jaké existují třeba ve Švýcarsku, Anglii, USA, Francii a jaké vzniknou třeba ve Finsku a Itálii.

Cestu k Janáčkovým tónům si v Brně klestí i nadšenci v hudebním oddělení Mahenovy knihovny. "Nahrávky Leoše Janáčka se půjčují hodně, je o ně zhruba stejný zájem jako o díla Mozarta nebo Beethowena. Zájemci si vybírají hlavně opery, oblíbená je například Káťa Kabanová. A nejsou to jen starší lidé, ale i mladší ročníky," uvedl knihovník David Vaňáček.

Půjčovat si tam podle něj chodí i jeden americký dirigent, který se přestěhoval do Brna, aby studoval Janáčka a jeho opery.