Koničiva, zdraví Japonec Brňana na chodbě. V brněnské pobočce japonské společnosti Konica Minolta si na multikulturnosti zakládají, mají tu speciální projekt zaměřený na odlišnosti obou zemí.
Zdejší vývojáři devatenáct měsíců pracovali na softwaru inteligentní technologie Workplace Hub pro „pracoviště budoucnosti“. Zjednodušeně řečeno, sjednotili veškeré podnikové IT. Pětatřicet vývojářů tak stvořilo nejen novinku v portfoliu firmy, ale v oblasti digitálního pracoviště obecně a plánují ji rozšířit do desítek tisíc kanceláří po celém světě.
Firma říká, že se tady osvědčila sázka na agilní přístup Japonců obohacený o kreativitu českých vývojářů. A tahle rovnice funguje ve všech japonských firmách usídlených na jižní Moravě.
Podle Japonské komory průmyslu a obchodu v České republice jich je v současné době už dvacet – 8 výrobních, 11 se zaměřuje na prodej a obchodování a jedna na výzkum a vývoj.
„Zejména při zakládání výrobních firem jsme pro japonské partnery atraktivní lokalitou. S přihlédnutím ke své populaci je Česko zemí s největším počtem japonských výrobních firem na obyvatele v Evropě,“ podotkl mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu František Kotrba.
Jestli se počet japonských zaměstnavatelů v kraji pohne směrem nahoru, se uvidí po momentální hospodářské návštěvě premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) v Japonsku. Jde o první českou premiérskou návštěvu této východoasijské země po dvanácti letech.
Učí se nežít jen prací
V brněnské Konice Minoltě jsou aktuálně čtyři Japonci a 450 českých zaměstnanců. „Po roce a půl se brněnská pobočka stala pro japonské vedení firmy natolik důležitou, že do ní vysílá svoje kmenové zaměstnance, což spolu se služebními cestami českých zaměstnanců do Japonska vede k dalšímu prohloubení vzájemné spolupráce a budoucímu rozvoji,“ popsal projektový manažer Radek Sedláček.
Dodává, že pro japonské společnosti je typický smysl pro kolektivní zodpovědnost a potřeba otevřeného sdílení informací. „Při každodenní spolupráci s japonskými kolegy je velmi zřetelné jejich vyjadřování úcty k druhému člověku,“ poznamenal Sedláček.
Japonsko-české zkušenosti má i brněnský Daido Metal, kde pracuje ve výrobě kolem tří set Čechů a pět Japonců ve vrcholovém managementu. „Japonci mají rádi všechno ve své firmě, a tak vše, co souvisí s výrobou produktu, nepoptávají z vedlejších firem, ale na všechno najímají zaměstnance,“ podotýká asistentka firmy Iveta Žižková.
I ona potvrzuje, že Japonci jsou hodně disciplinovaní a mají rádi pravidla, na rozdíl od Čechů. Ale naopak jim chybí flexibilita a schopnost improvizace a kreativita. A tomu se zase učí oni od svých zaměstnanců. Stejně jako trávit více času s rodinou a nežít jen prací. „Výhoda u Japonců je také ta, že jsou jen výjimečně nemocní,“ přidává poznatek.
Japonští zaměstnavatelé jsou proto podle personálních agentur oblíbení. „Češi chtějí pracovat v úspěšných společnostech, kde se podílí na přípravě či výrobě kvalitního produktu. Následně dbají o spokojenost svých zaměstnanců, což je pro Čechy jeden z nejdůležitějších aspektů při výběru práce,“ vysvětluje marketingová manažerka z Advantage Consulting Marcela Vyskoková.
Vedení bývá striktní
Japonská firma čeká od svých zaměstnanců disciplínu, dochvilnost a schopnost dodržovat nastavené standardy. Tak moc, až to podle dalších personalistů některé zájemce o práci odrazuje.
„Japonské vedení bývá často příliš striktní a procesní a často není ochotno naslouchat názorům a návrhům svých podřízených. Japonská firemní kultura není vhodná pro každého a nováčky vždy překvapí,“ oponuje vedoucí brněnské pobočky Grafton Recruitment Kateřina Tkadlecová.
Ředitel Japonské komory průmyslu a obchodu v České republice ale souhlasí spíše s prvním tvrzením. „Japonské firmy usilují o školení zaměstnanců, aby si zvýšili svou schopnost. Největší odlišnost je mentalita. I přestože jsou Češi pracovití a přístup k práci je velice podobný,“ míní Makiko Ozawa.
Objevují se i případy opačné – a totiž, že brněnské firmy prorazí v Japonsku.
„Je to například Zoner Software, Y soft, Avast nebo IT Moravia, vše v sektoru informační a komunikační technologie. Obecně má Japonsko pro firmy pozitiva, jako jsou platební morálka, solventnost, dodržování závazků, spolehlivost japonských zaměstnanců,“ hodnotí šéfka České obchodní a průmyslové komory v Japonsku Alice Tomášková.
