Jaroslav Schindler (vlevo) a Tomáš Čepura u soudu.

Jaroslav Schindler (vlevo) a Tomáš Čepura u soudu. | foto: Markéta Dušková, 5plus2.cz

Život s cejchem lupiče. Hodně lidí ten nápor neustojí, říká oběť soudu

  • 101
Už dvanáct let nese nelichotivou a soudem potvrzenou nálepku lupiče, který přepadal pošťačky. K činu se mezitím přiznal někdo jiný, přesto musí Jaroslav Schindler roky bojovat za očištění svého jména.

Až teď se Schindler dočkal zadostiučinění. Soud ho, zatím nepravomocně, zprostil viny (psali jsme zde).

„Během těch let, co se člověk bez výsledku stále domáhá pravdy, otupí. Je to ale veliký nápor na psychiku a věřím, že hodně lidí to neustojí a raději ten boj vzdají,“ komentuje svoje snažení.

Život se mu otočil vzhůru nohama v 19 letech, kdy ho policie z přepadení obvinila. Strávil půl roku ve vazbě, od soudu pak odešel s podmínkou a povinností uhradit škodu. „Lidé si na mě ukazovali jako na největšího lupiče. Po čase jsem si zvykl a to, co si kdo myslí za mými zády, už je mi celkem jedno,“ říká.

Kvůli splácení se rozplynul jeho sen o dokončení střední školy a navazujícím vysokoškolském studiu. Místo toho celá ta léta roznáší v Rakousku letáky.

„Vzhledem k tomu, že na mě hodili statisícové dluhy a následné exekuce, jsem musel jít vydělávat, abych platil něco, co někdo jiný ukradl. Každý měsíc jsem chodil na soud platit soudní výlohy a poplatek za to, že mě někdo neprávem zavřel do vazby a poslal pod probační dohled,“ svěřil se.

Život v bludném kruhu

Po soudech chodí vlastně veškerý svůj dospělý život. A místo aby randil nebo chodil po diskotékách, čte v zákonech a připravuje se na boj s justicí. Ani si nevzpomene, kdy by se on nebo jeho rodina nemuseli byť jen v myšlenkách ke kauze vracet.

Kauza Jaroslava Schindlera

2003 a 2004 Ve Znojmě bylo přepadeno několik pošťaček.

2005 Za přepadení odsouzeni Jaroslav Schindler a Tomáš Čepura.

2010 Zlínským policistům se doznává jiný pachatel – Antonín Škrdla. Následně je odsouzen.

2013 Na základě stížnosti ministryně spravedlnosti Marie Benešové přikazuje Nejvyšší soud znovu projednat žádost o obnovu.

2015 Je obnoven případ Schindlera s Čepurou i proces se Škrdlou. Probíhají tak souběžně dvě řízení o povolení obnovy se stejnými lidmi.

Listopad 2016 Zatím nepravomocný zprošťující rozsudek pro Schindlera a Čepuru.

„Zabýváme se tím celých těch dvanáct let. Rodina, jelikož to prožívá se mnou, je tím samozřejmě zatížená. Intenzivně a pravidelně jsme to probírali a byly to mnohdy těžké chvíle, zejména po zamítnutí různých odvolání,“ vysvětluje Schindler.

Udržet si víru celou tu dobu bylo obtížné. „Člověk si v takovém bludném kruhu udržuje naději stále jen tou nadějí. Při každém podání nějakého opravného prostředku jsem věřil, že se to v dobré otočí,“ popisuje.

„A jednoho večera, když jsme se vraceli z práce domů, mi zavolal můj tehdejší obhájce, že se k věci doznal skutečný pachatel a označil i své komplice. Chvíli jsme to vstřebávali a spekulovali jsme o tom, jestli si někdo třeba nespletl případy,“ popisuje události před šesti lety.

Když se k přepadení pošťaček přiznal jiný muž, Antonín Škrdla, policie případ znovu otevřela. Soud pak sice uznal vinným Škrdlu a jeho komplice, původně odsouzené však neočistil.

Policisté jednali nezákonně, říká obhájce

K tomu došlo až teď, po dlouhých letech. Nyní Schindler čeká na doručení rozsudku, což potrvá asi měsíc a půl, pak má státní zástupkyně osm dnů na odvolání. Variantu, že Vánoce oslaví ještě s neočištěným jménem, tak vyloučit nemůže.

„Pokud se státní zástupkyně odvolá, budeme si opět muset udělat výlet ke Krajskému soudu v Brně,“ podotýká.

Zdeněk Jemelík ze spolku Šalamoun, který se zajímá o justiční omyly, si myslí, že se státní zástupkyně neodvolá. „Poslední rozsudek stojí na tak důkladném prověření skutkových zjištění, že její stížnost by neměla naději na úspěch,“ míní.

Závěrečnou řeč státní zástupkyně Jarmily Goldové hodnotí jako velmi rozpačitou.

„Navzdory všemu by ráda zachovala původní rozsudek v platnosti. Má k tomu patrně silný vnitřní motiv, vyplynulo na povrch, že policisté pod jejím dohledem jednali nezákonně a ona vlastně podsunula soudu obžalobu postavenou na křivém svědectví. Její morální odpovědnost je nesporná,“ zdůrazňuje Jemelík.

Do potíží jej dostalo lživé svědectví kamaráda

Počátek pravděpodobného justičního omylu totiž stál na křivé výpovědi Tomáše Čepury, který byl odsouzen spolu se Schindlerem.

Tehdy se k přepadení Čepura doznal a jako komplice označil právě tehdejšího kamaráda Schindlera, s kterým měl už dříve nějaké škraloupy. Jenže, jak později uvedl, k přiznání ho donutila policie.

A zatímco Schindler se nikdy nevzdal, Čepura se s odsouzením smířil a na vlně směřující k očištění svého jména se spíš jen „vezl“ díky Schindlerově snaze.

„Jsem šťastný, že to dopadlo, jak to dopadlo, že se pravda ukázala. Samozřejmě musíme počkat, jak dopadne rozhodnutí statní zástupkyně, jestli už nás konečně nechá být na pokoji,“ říká dnes Čepura. Na rozdíl od Schindlera už přemýšlel nad odškodněním. „Hlavně chci zpátky peníze, co jsem zaplatil,“ dodal.

Ztracené roky peníze nevrátí

Brněnská psychoterapeutka Stanislava Ševčíková vidí podobnost Schindlerova případu s dopadem politických procesů za komunismu na psychiku odsouzených.

„Může být silně otřesena důvěra v druhé lidi, v době soudu a návratu z vězení se určitě velká většina jeho přátel odklonila a přestali ho zdravit na ulici, o neverbálních i verbálních útocích nemluvě,“ zamýšlí se odbornice.

Stát nyní vyplácí obětem nesprávných úředních rozhodnutí několik desítek milionů korun za rok. Schindler tuto otázku se svým obhájcem ještě neotevřel.

„Až nabude rozsudek právní moci, můžeme se o nějaké náhradě za vynaložené náklady bavit. Škoda za nemajetkové újmy se za ty roky samozřejmě penězi vyčíslit nedá, nikdo už vám je nevrátí,“ podotýká Znojeman.