Obec Javorník těsně sousedí s Velkou nad Veličkou, proslulou folklorními Horňáckými slavnostmi. Mezi domy vlastně ani není žádná mezera, hranice obou vesnic tvoří jen návěstí se jmény obcí.
Ale existuje tu jeden podstatný rozdíl. Ne snad v silné tradici víry v Boha, ale v příslušnosti k církvím, jejichž prostřednictvím se lidé k Bohu obracejí.
Evangelická tradice v Javorníku je spojena s dozvuky husitského hnutí a sborem Jednoty bratrské, který tam vznikl v 16. století.
V Javorníku je i pár katolíků
"Měli tady i svoji modlitebnu. V archivu je dochován i inventář sboru," říká Josef Hurta, farář a kazatel sboru Českobratrské církve evangelické, k němuž se v Javorníku hlásí většina tamních věřících.
"V obci jsou i katolíci, například ti, kteří se do Javorníku přiženili nebo přivdali. Někteří docházejí na naše bohoslužby. Často jsem s překvapením až po nějaké době zjistil, že jsou to katolíci," popisuje Josef Hurta. Zdůrazňuje, že bohoslužby sboru jsou otevřeny všem.
Sbor v Javorníku zahrnuje všechny generace věřících. Hodně staví na tradici, na bohoslužbách se například vždy zpívá ze švabachem psaného Elsnerova kancionálu z roku 1753.
Kostel prozradí až kalich
Kostel v Javorníku není snadné najít. Nemá věž, podle které člověk obvykle kostel hledá. Až výrazný reliéf kalicha ve štítu budovy s opravenou žlutou fasádou člověku napoví, že modlitebnu zdejšího farního sboru Českobratrské církve evangelické skutečně našel.
"Po bitvě na Bílé hoře byli protestanti zakázáni, ale lidé v Javorníku byli stále součástí Jednoty bratrské a to se udrželo po celou dobu protireformace," popisuje historii javornických evangelíků tamní farář Josef Hurta.
"Byli pronásledováni, ale ihned po vyhlášení Tolerančního patentu se téměř celá obec přihlásila k evangelické víře. Postavili si kostel, který je podle tolerančních předpisů, nemá tedy věž a vypadá trochu jako stodola. Tak vznikl sbor církve reformované. Po roce 1918, kdy došlo ke spojení církve reformované a luterské, se z toho stal sbor Českobratrské církve evangelické," vysvětluje farář.
Kostel má prostou výzdobu
Zatímco venku poletují první vločky sněhu, uvnitř kostela kladou mladí muži na lavice pod balkonem s varhanami těžké desky. "Stavíme pódium, bude se tu hrát divadlo pro děti," říká jeden z nich.
Modlitebna se od klasického uspořádání katolického kostela liší. Kazatelna je ve středu a lavice, jejichž dřevo zprostředkuje kontakt se staletou tradicí už při prvním dotyku, jsou k ní obráceny ze tří stran.
Modlitebně vévodí adventní věnec a člověka napadne, že interiér kostela je prostý, mnohem méně zdobný, než je obvyklé pro kostel katolický. Není to jediná věc, jíž se evangelíci liší od katolíků.
Rozhodují laici
"Struktura evangelické církve je založena na demokratických zásadách. Sbor žije tím, co si sám odhlasuje. Farář je představitelem sboru, ale rozhodující slovo mají volení presbyteři. Laický prvek je ve fungování církevní komunity velmi patrný," vysvětluje Hurta.
Čtyřicetiletý farář přišel na Horňácko z Valašska, a jak říká, je v Javorníku naprosto spokojený. Protože evangelická církev nepředepisuje svým duchovním život v celibátu, žije kazatel na faře v těsném sousedství modlitebny i s manželkou a dvěma dětmi.
Farář také učí
"Prvořadým úkolem faráře je konat bohoslužby, připravovat kázání. Evangelická církev si zakládá na tom, že je církví slova, základ bohoslužeb je v kázání. Přípravou kázání tedy strávím docela dost času," popisuje farář.
Součástí jeho práce je i vyučování dětí a dospělých či vytváření aktivit, které komunitu věřících spojují. Ať už jde o kroužky pro děti, rockovou kapelu či nejrůznější neformální okamžiky při rodinných bohoslužbách.
Církev není skanzen
"Ty bývají přizpůsobeny i pro děti. Jejich součástí je promítání, malování, tak trochu show, i když ne vždy. Bohoslužba musí mít řád, ale někdy děláme i akčnější věci," říká Josef Hurta.
"Ve společnosti panují vůči církvím předsudky. Lidé očekávají starobylost, nesrozumitelnost obřadů, mnozí si to vlastně přejí, aby měli alibi ve smyslu, že to není nic pro ně. My se při vší úctě k historii a zachování dobrých tradic snažíme, aby nebyl z církve skanzen," dodává Hurta.
evangelická církevUprostřed katolického kraje je Javorník téměř výhradně evangelickou obcí. Věřící se scházejí v toleranční modlitebně z roku 1783. Blízká zvonice je pak z roku 1733. Evangelíci v Javorníku jsou potomky Českých bratří, kteří zde žili už v 17. století. Podle sčítání lidu z roku 2001 se k Českobratrské církvi evangelické hlásí 117 212 obyvatel České republiky, což z ní činí největší protestantskou církev v zemi. Navazuje na tradice církví povolených Tolerančním patentem z roku 1781. |
