Místo schůzky přitom není náhodné. Společně jednali právě o tom, že by multifunkční hala stála ve zdejším areálu Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity. Na místě, kde je stadion nakreslený už roky.
„Začátkem září chceme položit na stůl konkrétní studie, jak by mohlo sportoviště vypadat a zda je pro Brno reálné,“ uvedl Vokřál.
Podle něj je záměr výsledkem snahy rozpohybovat budování sportovní infrastruktury v Brně, kvůli čemuž magistrát jednal i s Českým atletických svazem. A nová koalice pak přišla na to, že v Brně roky existuje projekt, který umožní zkombinovat atletiku s rychlobruslením.
Projekt leží v šuplíku už několik let
Schůzka se konala v sídle projektantské firmy A PLUS, která navrhla rozsáhlý areál brněnského kampusu Masarykovy univerzity, kam od roku 2004 nateklo z veřejných i soukromých peněz téměř 7,5 miliardy korun. A firmě už několik let leží v šuplíku i projekt dvoupatrové sportovní haly, která by měla areál doplnit.
Účastníci pátečního jednání viděli z oken pozemek, na kterém by hala mohla stát.
„Stavba sdílí korpus a energie. Jedno patro tvoří rychlobruslařský ovál, další pak atletický stadion,“ popsal šéf firmy A Plus Patrik Tuza, který byl u jednání také. Případná budova by tak podle něj nemusela sloužit jen rychlobruslařům, ale třeba i atletům, pro curling či krasobruslení. Setkání se přitom účastnil i děkan fakulty sportovních studií Jiří Nykodým.
„První priorita je mít na dlani peníze. Chci, aby tento sport měl zázemí. Zatím ho nemá a pro mě je tak strašně těžké naučit děti bruslit. V Brně je projekt hodně nadějný,“ konstatoval trenér trojnásobné olympijské medailistky Novák.
Kombinace atletiky a rychrobruslení
Babiš v Brně slíbil Novákovi pomoc. Na doteď zamýšlenou variantu na Vysočině se ale příliš netváří.
„Když jsem byl na světovém poháru v Novém Městě na Moravě, diskutoval jsem o tom, že politici Martině Sáblíkové dlouho slibují halu. Nové Město je aglomerace, která finančně i z hlediska udržitelnosti investice je trošku problematická. V Brně přitom existuje projekt multifunkční haly zaměřené na atletiku. Jednali jsme o možnosti to zkombinovat s rychlobruslením,“ konstatoval Babiš.
Kdo projekt bude financovat, zatím vyřešeno není. Pouze rychlobruslařská hala by podle odhadů mohla přijít zhruba na 300 až 350 milionů. Pokud by zahrnovala i atletickou část, byla by podle primátora výrazně dražší. „Je jasné, že bez zapojení peněz státu a kraje bychom to nebyli schopni ufinancovat,“ konstatoval Vokřál.
Ministr financí se přitom chystá o penězích ve čtvrtek jednat s ministryní školství Kateřinou Valachovou (ČSSD).
„Chci se s ní domluvit, jakým způsobem by měla fungovat roky diskutovaná síť olympijských sportovních center. Podle mě by měla vzniknout za kombinace zdrojů krajů, měst a státu. Paní ministryně by měla jasně říci, jak budou centra financována a jaké sporty bude ministerstvo podporovat,“ doplnil Babiš.
Výchova špičkových sportovců v Brně
Síť sportovních olympijských center plánuje vytvořit Český olympijský výbor. Měla by sloužit k systematické výchově špičkových sportovců. V minulosti se mluvilo například o Prostějově, Novém Městě na Moravě, Vítkovicích, Račicích a Praze-Tróji. Podle Babiše by se do záměru mohlo zařadit i Brno.
Brňané přitom nyní řeší především výstavbu fotbalového stadionu za Lužánkami. Naděje rozpumpovala rozlučka fotbalisty Petra Švancary, který chátrající kolos nynějšího stadionu dokázal se stovkami dobrovolníků dát dohromady natolik, že z tribun poslední zápas jeho kariéry mohlo sledovat na 30 tisíc lidí.
Je ale jasné, že do budoucna bude muset Brno postavit stadion nový. Podle Vokřála spolu ale oba záměry nijak nekolidují. „Fotbalový stadion patří mezi naše priority. Budeme o něj dále usilovat,“ dodal Vokřál.
