Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Záchranáři vyjeli i kvůli kapce krve pod obvazem, peníze vymohou těžko

  11:45aktualizováno  11:45
Bomba ve škole, falešná dopravní nehoda nebo zbytečné přivolání sanitky. Marné výjezdy stojí záchranáře desítky tisíc korun. Dostat peníze zpátky se příliš nedaří.

Jednotky integrovaného záchranného systému mají problém s vymáháním škod za plané poplachy. Ilustrační foto. | foto: HZS LK, Zdenka Štrauchová

Anonymní SMS zpráva dorazila na sklonku loňského roku firmě, která v Břeclavi provozuje síť cukráren. V jejích prostorách měla být bomba. Společnost má ale ve městě provozovny tři.

„Všechny bylo nutné evakuovat, uzavřít okolí, odpojit plyn, elektřinu i vodu. Na všechna tři místa vyjeli kromě policistů i záchranná služba a hasiči. Zdánlivá hloupost způsobila velké problémy a stála spoustu peněz,“ říká Jiří Švanda z oddělení obecné kriminality břeclavské policie.

Zprávu poslala unavená zaměstnankyně, která si v práci chtěla odpočinout. Spustila tak akci za 78 tisíc korun. A policie je chce zpět.

Zatímco donedávna záchranné složky škody nevyčíslovaly, dnes už se je snaží po pachatelích vymáhat. Většinou však bez úspěchu.

„Soud soudí pachatele v trestněprávní věci. Ne vždy ovšem ve stejném procesu nařídí povinnost škodu nahradit a místo toho nás odkáže na občanskoprávní řízení,“ vysvětluje Švanda komplikované vymáhání škod.

A i když soud nárok policistů podpoří, není to zárukou úspěchu. „Většinou jde o lidi nemajetné, u kterých je dluh v podstatě nevymahatelný,“ posteskl si Švanda.

Smyšlená nehoda

Čtyřiatřicet tisíc korun třeba stál výjezd, za nímž stála přílišná iniciativa muže, který oznámil dopravní nehodu.

„Nahlásil vážná zranění a převrácené auto. Na místo vyjížděly všechny složky integrovaného záchranného systému. Zjistilo se ale, že se tam vlastně vůbec nic nestalo,“ popisuje mluvčí břeclavské policie Kamila Haraštová.

Že výjezdy nejsou levný špás, platí dvojnásob v případě hasičů. „Například u dopravních nehod počítáme 5 600 korun za každou jednotku a započatou hodinu. Pokud musí vyjet více jednotek, částka se násobí,“ sčítá náklady mluvčí Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje Jaroslav Mikoška.

„Bohužel nemáme zase tolik případů, kdy bychom měli právo peníze vybírat,“ podotýká Mikoška s tím, že hasiči si můžou peníze nárokovat jen u úmyslného zneužití tísňové linky. A to se těžko prokazuje jim i zdravotnickým záchranářům.

Ti se se zbytečnými výjezdy, které nikdo neuhradí, potýkají patrně nejčastěji. Lékaře takové cesty stojí nervy, stát a kraj, jenž službu dotuje, pak tisíce korun navíc.

Popáleniny? Jen teplé kakao

Tak třeba - na tísňovou linku někdo ohlásí těžké popáleniny. Sanitka vyrazí i s lékařem. A ten na místě zjistí, že čtyřiatřicetiletý pacient si spálil jazyk o kakao, které mu uvařila jeho matka.

Tento kuriózní případ se stal před časem na Slovensku, ale ani jihomoravští záchranáři o podobné absurdity nouzi nemají.

„Pamatuji si na případ, který byl hlášený jako tepenné krvácení. Při příjezdu sanitky měl už pacient zranění obvázané. A když jsme obvaz sundali, nenašli jsme ani to místo, odkud kapka krve vytekla,“ popisuje mluvčí zdravotnické záchranné služby Barbora Zuchová.

Výjezd posádky bez lékaře přitom stojí kolem tří tisíc korun, s lékařem ještě o tisíc víc. Kilometr jízdy sanitky pak vyjde asi na padesát korun.

Hodně draho vyjdou záchranku i opilci. „Velmi nepříjemné jsou pro nás například osoby pod vlivem alkoholu, které se povalují někde na chodníku. Kolemjdoucí zavolají záchranku, a než my stihneme přijet, dotyčný se zvedne a odejde,“ vysvětluje Zuchová.

Vymáhat škodu po takových lidech je přitom složité. „Řešíme to ve spolupráci s policií,“ podotýká.

O moc víc možností, jak se drahým a zbytečným výjezdům vyhnout, ale záchranka nemá. Operátor většinou neriskuje, protože po telefonu nerozpozná, zda člověk na druhém konci linky není v ohrožení života.

U známých firem, jež zneužívají tísňovou linku pravidelně, záchranka může pouze zablokovat telefonní číslo. „To je bohužel jediné opatření, které jsme schopni udělat,“ tvrdí Zuchová.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.