Informační panely Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje v Brně. | foto: Otto Ballon Mierny, MAFRA

Jednotná doprava na jižní Moravě se ani po roce nezbavila bolístek

  • 17
Systém sjednocené hromadné dopravy na celé jižní Moravě funguje už rok. Loni se do takzvané integrace jako poslední v kraji zapojily oblasti na Znojemsku. Lidé si na novou dopravu zvykli, námitky však mají stále.

Špatně vybavené přestupní uzly bývají jednou z častých námitek, kterou mají cestující k integrovanému dopravnímu systému v kraji. Ten pokryl celou jižní Moravu loni v červenci a od té doby se příliš nezměnil.

"Připomínky od lidí chodily hlavně bezprostředně po zavedení integrované dopravy, teď už jsou spíš v řádu jednotek," řekl Květoslav Havlík, vedoucí oddělení marketingu a rozvoje společnosti Kordis, která má systém na starosti. Podle Havlíka si cestující na nový model dopravy už zvykli.

Cesta do města zabere víc času

Ze Zbýšova do Brna jezdil Josef Žaža před zapojením do integrovaného systému půl hodiny. Dnes mu cesta trvá o patnáct minut déle. "Je to nepříjemné," podotýká Žaža.

Čas, který stráví na cestě, se prodloužil kvůli novému přestupu v Zastávce u Brna. Podobné je to i u dalších obcí, většinou však výměnou za to, že spojů jezdí víc. S tím, že by se doba strávená na cestě zkrátila, nemohou cestující v dohledné době počítat.

500 metrů dražších o 600 korun

V Lažanech na Brněnsku jsou dvě zastávky autobusu číslo 301. Vzdálenost mezi nimi je zhruba pět set metrů, přesto každá leží v jiném tarifním pásmu. Což znamená, že cestující ze vzdálené zastávky si musí připlatit za čtvrtletní kupon o šest set korun víc. Někteří proto raději chodí na vzdálenější zastávku.

Co Vám na systému sjednocené hromadné dopravy na jižní Moravě nejvíce vadí?

celkem hlasů: 650

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 23:00 úterý 23. srpna 2011. Anketa je uzavřena.

Cena jízdného
Cena jízdného 302
Delší cestování
Delší cestování 137
Časté přestupy
Časté přestupy 124
Nevybavené přestupní uzly
Nevybavené přestupní uzly 87

Problémem Lažan je podle Havlíka jejich délka. "Obec je dost protáhlá a bylo třeba ji rozdělit. Takových případů máme několik. Je to třeba Bukovinka na Blanensku," dodal Havlík.

Podle něho Kordis o změně jednal i s vedením Lažan. "Nakonec jsme se ale dohodli, že stávající řešení je lepší," dodal Havlík. Lidé tak zase mají levnější cestování do nedaleké Černé Hory.

Špatně vybavené přestupní uzly

Po zavedení integrovaného systému na Hustopečsku cestující přišli o přímý spoj do Brna. Lidé z Hustopečí i okolních obcí musejí přestupovat v Židlochovicích, popřípadě v Hrušovanech. To samo o sobě vyvolalo velkou vlnu nevole.

"Další věcí pak bylo, že v Židlochovicích jsou zastávky jen malé budky pro dva tři lidi. Když prší, tak se nemají kde schovat. Mnohdy také nefungují infotabule," zlobí se starosta Velkých Němčic František Smetana.

S tímto problémem se snaží kraj bojovat. Kromě už hotového terminálu v Tetčicích se nový přestupní uzel postaví i v Moravském Krumlově a v Šakvicích. "V Modřicích se zase bude stavět čekárna a toalety," uvedl Havlík z Kordisu.

Když potřebovali lidé v Tetčicích na Brněnsku přestoupit, museli čekat u malé zastávky u silnice z Brna do Ivančic, po které jezdí až tisícovka aut denně. To se však nedávno změnilo. Na nevyužité ploše nechal kraj vybudovat nový přestupní terminál za deset milionů korun.

"Na místě je nové nástupiště, obratiště pro autobusy a šestnáct parkovacích stání," uvedl ředitel Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje Jan Zouhar.

Do Brna ano, do sousední vsi už ne

Především z obcí kolem Brna směřuje drtivá většina spojů do města a zpět. Kdo se chce však dostat do sousední vesnice, která není na stejné trase, má často problém.

To je třeba případ Kanic a Ochozi u Brna. V pracovní dny jede mezi obcemi poslední autobus ve čtyři hodiny odpoledne, o víkendu nejede dokonce ani jeden.