Jižní Morava má, i díky velkému počtu věřících, dobře opravené církevní stavby. (Ilustrační snímek)

Jižní Morava má, i díky velkému počtu věřících, dobře opravené církevní stavby. (Ilustrační snímek) | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Církevní památky na jihu Moravy? Pěkně opravené a plné věřících

  • 6
Jihomoravané se mohou pochlubit pěkně opravenými církevními stavbami. Zatímco jinde v zemi jsou mnohé kostely v havarijním stavu, zdejší faráři musí řešit jen drobné úpravy. A ubývá i vloupání a krádeží v církevních objektech.

V Čechách hlásí římskokatolická církev často i havarijní stav, jih Moravy má - také díky vyššímu počtu věřících - církevní památky v dobrém stavu. "Naše kostely na Moravě jsou opravené a plné, protože je tady mnohem více věřících," vysvětluje situaci mluvčí brněnského biskupství Martina Jandlová.

V minulém roce investovala brněnská diecéze do oprav asi 106 milionů korun a s podobnou částkou počítá i letos. "Většinou se ale jednalo o dílčí úpravy a základní údržbářské práce," doplnila Jandlová.

Odprodeji majetku se církev v kraji vyhýbá, spoléhá na granty

V jiných místech republiky má ale církev s hrazením oprav větší problémy. "Pokud má církev peníze, používá je zejména na opravy významnějších památek a poutních míst," uvedl pražský diecézní konzervátor Vladimír Kelnar na brněnském stavebním veletrhu.

Na mnohých místech si proto církev pomáhá odprodáváním majetku do světských rukou. Na jižní Moravě je to ale spíš výjimka. "Naposled si vybavuji, že takto získala před několika lety církevní majetek obec Komořany. Dnes je z místní fary obecní úřad a knihovna," uvedla Jandlová.

Prostředky na rekonstrukci získávají církve nejčastěji v grantových řízeních měst, krajů a ministerstva vnitra. "Například v roce 2010 přispěl kraj 200 tisíci korunami na opravu vstupů do farního kostela svatého Stanislava v Kunštátě a vloni stejnou částkou i na opravu střechy kostela. Devadesát tisíc pak věnoval kraj na celkovou obnovu kostela Nejsvětější Trojice v Těšanech," potvrdil krajský mluvčí Jiří Klement.

Oba kostely se letos v dubnu umístily na prvních dvou místech v hlasování o nejlépe opravenou památku v kraji.

Nutné opravy hradí částečně i havarijní fond ministerstva kultury. "V tomto roce bylo na církevní stavby přiděleno asi 45 procent celkové dotace pro Jihomoravský kraj," uvedl Martin Číhalík z Národního památkového ústavu.

Havarijní stav ale jihomoravská děkanství u svých kostelů nezaznamenala. "Například rousínovský kostel čeká generální oprava kvůli vlhkosti, u jiných památek ale počítáme jen s drobnými opravami střech nebo omítek," popsal slavkovský děkan Milan Vavro.

Řeckokatolická církev musela kostel kvůli opravám zavřít

Horší zkušenost mají ale s opravou památek jiné církve. Například brněnská řeckokatolická církev musela uzavřít kostel přímo v centru Brna. "V kostele svatého Josefa neprobíhají v tuto chvíli žádné bohoslužby," potvrdil administrátor Sergiy Matskula.

Věřící proto musí chodit do nedalekého kostela Máří Magdaleny, který církvi propůjčila správa římskokatolické církve. "Máme za sebou první fázi oprav, v níž byla dokončena nová střecha. V nejbližší době bychom chtěli zrekonstruovat podlahy a hlavní loď," upřesnil Matskula. O dotace bude církev žádat brněnský magistrát i ministerstvo kultury.

Kostely se také čím dál méně stávají terčem lupičů. "V 90. letech bylo krádeží mnohem víc. Teď zaznamenáváme přibližně jednu až dvě za rok," vysvětlil Vavro. To potvrdil i mluvčí jihomoravské policie Bohumil Malášek. Podle něj je situace lepší i díky modernějšímu zabezpečení objektů.