A skoro se tomu nechce věřit: jídlo ve fast foodech si dopřává pouhých jedenáct procent dotázaných.
Takové jsou závěry dotazníkové akce "Flora cholesterová liga", které se v regionu zúčastnili zaměstnanci Moravských naftových dolů v Hodoníně, Minervy v Boskovicích a dalších podniků. Počet oslovených sice není velký - v republice odpovídalo 1635 lidí, výsledky ale korespondují s poznatky odborníků.
"Mám pocit, že si obyvatelé více hledí zdraví. Ve výživové poradně ve Fakultní nemocnici u svaté Anny máme pořád plno a nepřicházejí jen Brňané. Lidé si chodí změřit hladinu cholesterolu a tělesného tuku. Také obvod pasu, který by u žen neměl přesáhnout 85 centimetrů a u mužů 102," popsala nutriční terapeutka Marie Bauerová.
Obyvatelé kraje nejvíce ze všech berou vážně doporučení odborníků vyhýbat se jídlům rychlého občerstvení. Podle průzkumu společnosti Quent Jihomoravané vedou nad zbytkem republiky také v konzumaci ryb, které mají na talíři v průměru jednou týdně.
První příčku obsadili rovněž v používání másla na studenou kuchyni a rostlinných tuků na kuchyni teplou. "To je na pochvalu. Živočišné tuky, v nichž převažují nasycené mastné kyseliny, totiž zvyšují cholesterol, a tím i riziko srdečních nemocí," připomněl Jiří Schildberger, primář interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Brno.
Jiným rizikovým faktorem je podle něj právě nahromadění tukových buněk v oblasti břicha, což urychluje arteriosklerotické změny. Výsledkem pak může být mozková mrtvice či srdeční infarkt.
Podle primáře Schildbergra má každý tlouštík jinou míru rizika a záleží to mimo jiné na typu jeho postavy. "Jablka" s nahromaděním tuku kolem vnitřních orgánů jsou zdraví nebezpečnější než typy "hruška".
Odborníci doporučují rozdělit denní příjem energie do pěti menších porcí s tím, že čtvrtinu bychom měli přijmout dopoledne.
Určitým štítem před srdečními nemocemi je podle lékařů i červené a bílé víno. V malém množství má na zdraví příznivý vliv. "V tomto směru Jihomoravané nezaostávají, a mohou tak oddálit některé nemoci. Je prokázáno, že i víno zpomaluje arteriosklerotické procesy," doplnil primář bohunické nemocnice.
Dotazníková akce však odhalila i to, že jen zlomek lidí zná svou hladinu cholesterolu. Ponětí o ní nemělo 68 procent oslovených Jihomoravanů. Co je to ovšem například proti Vysočině, kde žije v nevědomosti dokonce 92 procent lidí. Cholesterol sice lidský organismus potřebuje, mimo jiné pro tvorbu hormonů a vitaminu D, ale jeho příliš vysoká koncentrace v krvi, někdy podmíněná geneticky, škodí.
Pokud převýší číslo pět, lidé více ohrožují svůj srdečněcévní systém a měli by s tím něco udělat. "Zvýšenou hladinu cholesterolu má téměř 70 procent dospělých. Takovým v poradně doporučujeme nízkocholesterolovou dietu," uvedla nutriční terapeutka Marie Bauerová.
