Jihomoravští dobrodruzi na Baffinově ostrově u Kanady čelili divokým podmínkám.

Jihomoravští dobrodruzi na Baffinově ostrově u Kanady čelili divokým podmínkám. Často jim dělal společnost jen kvílející vichr. | foto: Jakub Novák

Jihomoravané zdolali arktický Baffinův ostrov, kolem bylo jen ticho

  • 3
Dva Jihomoravané za sebou mají extrémní tři týdny, které strávili v horské severské pustině na ostrově u Kanady. Původně chtěl osmatřicetiletý Jakub Novák z Hodonína vyrazit lézt do Grónska, nakonec ale s o čtyři roky starším Pavlem Kryzem jeli na arktický Baffinův ostrov.

"Týdny neskutečného ticha, které kromě americké výpravy utábořené po týdnu naprosté samoty v nekonečné ledové pláni asi kilometr od nás narušovalo jen občasné zakvílení větru," vzpomíná pár dní po návratu Novák, který tvrdí, že je duší seveřan a dosud tak extrémní výpravu v nehostinné krajině neabsolvoval.

"Když jsme se ocitli na Baffinově ostrově a po cestě do vnitrozemí, kam nás zavezl jeden místní domorodec, začali lézt na první skály, připadalo nám, že tohle už není lezení, ale spíš kosmonautika," připomíná dobrodruh z Hodonína začátek cesty.

Několik dní nezaslechli oba muži trénovaní na lezení po skalách jediný cizí zvuk. Až po týdnu začali přilétat ptáci. "Připadali jsme si v té krajině věčného ticha, kde je navíc i ve dvě ráno stále světlo jako ve dne, jako naprostí narušitelé," popisuje. Malinko se prý oba muži vyděsili ve chvíli, kdy ve sněhu jen kousek od jejich stanu postaveného přímo na zamrzlém moři zahlédli stopy ledního medvěda. Slyšeli ale, že útočí jen v krajních případech.

"Až při cestě zpět jsme se dozvěděli, že švýcarská výprava měla s tímto zvířetem v těchto končinách trochu nepříjemnější zkušenost. Medvěd se totiž vydal až k jejich stanu a pomalu nakoukl dovnitř. Zaplašili ho až obrovským rámusem," vypráví zážitky z extrémně fyzicky i psychicky náročné cesty Novák.

Zkušenosti z hor využil při pádu do ledové strže

Do paměti se mu zaryly také chvíle, kdy několik nocí bivakovali v krajině bez mobilního signálu, odkázaní sami na sebe byli také při lezení přímo ve stěně. " Po neúspěšném pokusu o expediční styl, kdy lezec táhne s sebou kromě spacáku i zásoby jídla, jsme zvolili takzvaný alpský styl – jen tak nalehko, a dokonce i bez spacáků. Takže jsme si večer v minus dvaceti stupních Celsia jen zapnuli bundy až ke krku a snažili se usnout vsedě. Vůbec to nešlo," směje se teď při vzpomínce na extrémní zážitky.

Při jednom z nich se málem ocitl v nebezpečí smrti kvůli padajícím kamenům. "Sáhli jsme si docela na dno. Byli jsme hladoví, žízniví, nevyspalí, unavení a při sestupech nesoustředění. Stačila jediná chyba," líčí Novák, který ocenil bohaté lezecké i cestovatelské zkušenosti svého parťáka, který část života prožil ve Francii.

Na kanadském Baffinově ostrově je nedotčená příroda, žije tam jen několik tisíc Eskymáků.

Jakub Novák s Pavlem Kryzem zdolávali stěny alpským stylem.

I on sám využil zkušenosti z Alp a Tater, když se v oblasti vzdálené 150 kilometrů od nejbližší civilizace propadl do ledové strže. "Podařilo se mi naštěstí zaseknout cepínem do ledu. V horách vždy rozhoduje rychlé rozhodování. Kolega Pavel pak ve zlomku sekundy hrábnul po mém batohu a vytáhl mě za něj," popisuje Novák.

Ve statické a věčně zamrzlé krajině navíc cítil tak intenzivní vjemy, že až za polárním kruhem pochopil, že tohle je právě to, co všichni lezci v horách po celém světě hledají.

Člověk přestane řešit nedůležité věci

"V takových extrémních podmínkách, kde si člověk uvědomí, že může každou chvíli zemřít, neřeší totiž žádné nepodstatné věci. Je to totální restart mozku. S kolegou jsme dokázali celé hodiny mlčet. Mysl se soustředí na to, aby bojovala se strachy, které se v tu chvíli začnou otevírat, a na pud sebezáchovy," vypráví.

Když nastala nebezpečná situace, začali se oba lezci, kteří na pátém největším ostrově světa uskutečnili i prvovýstup na vrchol zvaný Great Cross Pilar, nekontrolovaně smát. "Byla to fakt brutální expedice," hodnotí Novák.

Ten si ze země mezi Kanadou a Grónskem odnesl nejen nezapomenutelné pohledy na různě zakřivené vrcholky hor. "Ale také krásné vzpomínky na srdečnost Inuitů, kteří sice také poslouchají Eminema, hledí po večerech na plazmové televize a jejich život už je tak trochu multi-kulti jako v Evropě či Americe, přesto je z nich ale stále cítit obrovská čistota duše a sepětí s přírodou," sděluje muž, který tvrdí, že teď chce už jen "papučovatět" a včelařit. Přitom už v hlavě spřádá plány na další vysokohorský úlet.