Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jihomoravané ztrácí víru. Spíš než bohu ale nedůvěřují církvím

  9:20aktualizováno  9:20
Jižní Morava byla vždy jedním z nejvíce religiózních krajů. Za poslední dobu lidí hlásících se k církvím ale ubylo. Ještě před třinácti lety se přitom necelá polovina Jihomoravanů označila za věřící. U sčítání lidí v roce 2011 se však situace radikálně změnila.

Podle výsledků sčítání lidu ubyla na jihu Moravy až polovina věřících. Katoličtí duchovní ale tvrdí, že se úbytek na jejich bohoslužbách neprojevil. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Necelá polovina místních se totiž u sčítání lidí v roce 2011 odmítla k otázce své víry vůbec vyjádřit. Ti, kteří ještě věří, zase z velké části nevědí v co. Sto tisíc Jihomoravanů zase  neuvedlo, jakou církev vyznává. Vyplývá to ze statistik, které před několika dny vydal krajský statistický úřad.

Jak lidé v kraji věří

Srovnání tří posledních sčítání lidu na jihu Moravy:

1991:

  • 56,1 % Věřící
  • 29,2 % Bez náboženské víry
  • 14,7 % Odmítlo říci

2001:

  • 43,7 % Věřící
  • 47,5 % Bez náboženské víry
  • 8,8 % Odmítlo říci

2011:

  • 28,7 % Věřící
  • 28,9 % Bez náboženské víry
  • 42,4 % Odmítlo říci

V roce 2011 bylo v Jihomoravském kraji 1,16 milionu obyvatel. Z toho 335,8 tisíc lidí bez náboženské víry. 334 tisíc lidí bylo věřících. Zbytek se k otázce věřím/nevěřím nevyjádřil.

Bojí se lidé v kraji dát najevo, že vyznávají nějaké náboženství, či ztrácí důvěru k církevním institucím?

"Lidé určitě něčemu věří, ale sami se jako věřící nechápou, nechtějí být prostě nikam zařazováni, bojí se za nějakou církev přebírat zodpovědnost," myslí si evangelický farář Štěpán Hájek.

Na víru už nesází ani lidovci

Na podporu věřících lidí na jihu Moravy historicky sázela i jedna politická strana - lidovci. KDU-ČSL v kraji vždy sbírala vysoké volební zisky.

"Modelu, kdy bychom při kampaních sázeli na podporu věřících, jsme se dávno zřekli. Mezi členy strany je stále tři čtvrtiny věřících, mezi voliči už ale na křesťanství nesázíme. Jde spíš o určité konzervativní a morální hodnoty, které naši voliči mají, nikoliv o to, že by navštěvovali bohoslužby," tvrdí tajemník jihomoravské KDU-ČSL Petr Cajzl.

Podle brněnského politologa Michala Pinka však jedno pravidlo stále platí. "V obcích, kde je vyšší počet katolíků, získávají lidovci zpravidla více hlasů," tvrdí.

Za nedůvěru mohou i restituce

Na 340 tisíc Jihomoravanů se sice označilo za věřící, téměř třetina z nich už však neuvedla, jakou církev vyznává. Římskokatolický kněz Jan Hanák vidí problém ve smýšlení lidí i například v rezonujících tématech, jako jsou církevní restituce.

"Když se před časem ptali lidí ve Francii, zda jsou věřící, většina přirozeně odpověděla ano, nikdo o sobě neprohlásí, že by byl nevěřící. Přitom je tam situace velmi podobná jako u nás. V Česku však se slovem nevěřící lidé problém nemají. Lidé tak spíš vyjadřují nedůvěru k církvím, nikoliv to, že by nevěřili v boha," říká.

Právě nedůvěra vůči církevním institucím je z výsledků statistik viditelná. "Může to být zapříčiněno i stále omílaným tématem církevních restitucí, obě strany sporu se k němu podle mě nestaví dobře," tvrdí Hanák.

S tím souhlasí i brněnský sociolog Roman Vido. Podle něho si jižní Morava vede oproti zbytku republiky dobře. "Fakt, že se lidé odmítli ke své víře vyjádřit, je celorepublikový trend. Jihomoravský kraj zůstává třetím nejreligióznějším krajem," vysvětluje.

Češi mají vstřícný vztah k duchovnu

Podle Vida je potřeba si uvědomit, že vztah k církvím nemusí ani zdaleka vyjadřovat vztah k náboženství jako takovému. "Sociologické výzkumy zpracovávané Danou Hamplovou ze sociologického ústavu ukazují, že Češi mají relativně vstřícný vztah k duchovnu a religiozitě, ne však v její institucionalizované, církevní podobě," dodává.

Co tedy dělat, aby lidé našli do kostela cestu i v moderní a uspěchané době?

Oba faráři - římskokatolický Hanák a evangelický Hájek - se snaží Jihomoravany oslovovat netradiční cestou. Hájek už delší dobu pořádá bohoslužby v brněnském klubu Desert, kam zve i řadu zajímavých lidí. Hanák je zase znám vlídností a atraktivností jazyka, kterým k lidem mluví.

"Hodnoty jsou dány, důležité je ale umět je formovat jazykem, kterému lidi rozumí," vysvětluje Hanák. Je tedy doba, kdy se lidé svěřovali farářům pryč? Čekárny psychologů a manželských poraden praskají ve švech.

"Je dobře, že lidé mají možnost jít k psychologovi či poradci. Farář by měl být spíše duchovní podporou. Stále však často řeším různé manželské krize či nemoci v rodině. Lidé hledají prostě někoho, kdo jim pomůže, bude naslouchat a problémy řešit," dodal.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.