Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Jižní Morava kazí Česku průměr. Lidé tu srkají pivo pomaleji a méně

  11:55aktualizováno  11:55
Kraj vinařů táhne statistiky vypitých piv dolů. Jihomoravané si totiž v oblíbené hospodě obvykle dají v průměru jen necelá tři velká piva. A na tom, jestli jde o jejich oblíbenou značku, jim moc nesejde.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Iveta Lhotská, MF DNES

I taková zjištění odhalil průzkum Hospodografie, který zmapoval zvyky štamgastů napříč Českem. Některé trendy jsou ale všude stejné - třeba to, že mužům v hospodě stačí kamarádi, televize a sexy obsluha. Ženy jsou náročnější.

Největší česká lež „Jdu na jedno“ platí i na jižní Moravě. Jenže lidé tu piva při jedné návštěvě hospody vypijí nejméně ze všech krajů - asi 1,4 litru. Celorepublikový průměr je o dvě desetiny vyšší a například oproti západu Čech jde o rozdíl jednoho velkého piva.

„Kromě piva tu totiž táhne i víno, které také spolehlivě uhasí žízeň, ale za podstatně horších následků,“ odhaduje majitel minipivovaru Bzenec Radomil Paták. „Trend může souviset se silnou vinařskou i pálenkářskou tradicí na jižní Moravě,“ souhlasí manažerka značky Starobrno Zdeňka Mindlová z největšího pivovaru v kraji.

A čím se ještě odlišují místní štamgasti? Partu uvádějí jako jeden z nejdůležitějších faktorů, proč do oblíbené hospody vůbec zavítají. A ještě jedno „nej“ si jižní Morava připsala - pivo se tu pije nejpomaleji, v průměru 0,7 litru za hodinu.

Je správně, že lidé neprolévají hrdlem desítky jako průtokáč

Podle Jana Grmely, sládka brněnského pivovaru Lucky Bastard, tyto trendy dobře odrážejí hlavně pivní trh v Brně.

„Existuje zde mnoho podniků, kde se střídají různá piva na čepu. Zákazníci je obvykle ochutnávají po jedné sklenici a pak si dají něco jiného. Z toho důvodu není tak silná vazba na jednu značku. Současně bývají často dražší než běžná piva z velkých pivovarů, což může mít vliv na celkovou konzumaci i její rychlost,“ míní Grmela.

Že štamgasti rádi experimentují, nahrává minipivovarům. „Raději si vychutnají poctivou sklenici třeba i vícestupňového piva, než aby prolévali hrdlem deset desítek jako průtokáč. A tak je to správně,“ podotýká majitel břeclavského pivovaru Frankies Štěpán Přikryl.

Na vesnici si hosté klidně pohovoří s kýmkoliv

Že je pivař stále náročnější, tvrdí také Petr Hauskrecht, sládek stejnojmenného pivovaru.

Češi a pivo v číslech

  • Jihomoravané při návštěvě hospody vypijí v průměru necelá tři piva (1,4 litru), pijí ho nejpomaleji (0,7 l/hod.) a ve srovnání s ostatními regiony lpí nejméně ze všech na konkrétní značce.
  • Z celkových čísel vyplývá, že na vesnici je průměrná průtočnost na hosta téměř dvě piva za hodinu (0,98 l/hod.), ve městě 0,8 l/hod.
  • Ve městech pobývá v hospodě čtyři a více hodin 31 % respondentů, na vesnicích je to jen 24 %.
  • Na vesnici si s dalšími lidmi popovídá 68 % hostů. Lidé tu také častěji znají obsluhu a výčepního, v průměru 83 % si s nimi tyká.
  • Pro 65 % štamgastů by nebyl překážkou ani zákaz kouření. Zajímavostí je, že každý desátý host vesnické hospody je ochoten přispět, pokud by měla zavřít.

Zdroj: Průzkum Hospodografie od agentury Perfect Crowd

„Pestrost nabídky malých, regionálních a řemeslných pivovarů je v Brně jedna z největších vůbec. Město se tak stává Mekkou pivařů, jež u nás nemá obdobu. Ať už je to počtem gastro provozoven zejména v centru, či pestrým sortimentem, ale i kvalitní péčí o pivo včetně čepování. Brněnské hospody se v posledních letech umisťují na předních místech v různých hodnoceních,“ připomíná (o úspěších brněnských podniků čtěte zde).

Do hospody se typicky chodí na dvě až tři hodiny. Na vesnici spíše na kratší dobu a klidně i samostatně.

„Překvapivě o tom, jak často vyrážejí na pivo, nerozhodují peníze, ale spíše čas. S příchodem rodinných povinností je to méně, naopak v momentě, kdy děti odrostou, se do hospody opět vracíme,“ vysvětluje Jaroslav Cír z agentury Perfect Crowd, která pro společnost Budvar průzkum vypracovala.

A ukazují se také další zajímavosti. V městských hospodách vede pomyslná sociální dělicí hranice přímo mezi jednotlivými stoly, zato na vsi si 68 procent hostů klidně pohovoří i s kýmkoliv jiným. Lidé tu také častěji znají obsluhu a výčepního. „Vesnická hospoda je jako zasedačka, úřad práce a kavárna. Na vesnici totiž hraje i důležitou roli místa, kde lze sehnat práci,“ říká Cír.

Když přijde žena, končí zábava, říká majitel hospody

To vše dobře ví Zdeněk Mojžíšek, který si namísto hospody v centru Znojma zařídil vesnickou pivnici v Blížkovicích. „Všichni mi říkali: ‚Budou ti tam chodit tři chlapi, cucat jedno pivo a sotva si vyděláš na nájem.‘ Omyl, hostů mám dost, navíc jsou příjemnější, organizujeme turnaje ve fotbálku nebo šipkách a je plno,“ porovnává.

Z průzkumu plyne, že milovník piva má nejraději hospodu, která je maximálně půl kilometru od bydliště. A čím je blíže, tím častěji do ní chodí. Třetinu oblíbených podniků tvoří „běžné restaurace“ s poledním menu, další třetinu pivnice a výčepy. Na vesnici jsou oblíbené také hospody na sportovištích a sezonní stánky.

Co do nároků jsou muži skromnější. V hospodě chtějí kamarády, sport a koukat se na pěkné ženy. Naopak když jdou do hospody ony, zvažují 24 nejrůznějších důvodů. Více než muži dbají na čistotu - potrpí si na umyté sklo, uklizené toalety a celkově jsou náročnější na kvalitu hospody. Ocení i klimatizované a nekuřácké prostředí.

„Klasika. Vejde ženská, nemusí být žádná miss, přesto devět z deseti chlapů zastrčí pupek a bohužel končí i zábava. Proto jsem rád, že ke mně chodí jen chlapi a zvyšují ten počet vypitých piv,“ směje se Mojžíšek.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.