Pětadvacetiletému Michalovi se nedařilo v podnikání, jeho restaurace prodělávala. Obrátil se tedy na svoji sestřenici Ivetu a jejího manžela, o kterých věděl, že staví dům a mají na účtech větší hotovost. Půjčili mu 80 tisíc korun s tím, že za měsíc jim peníze vrátí. To se ale nestalo, Michal se jim přestal ozývat.
Příběh, který není ojedinělý. A už vůbec ne na jižní Moravě. Podle průzkumu, který pro společnost Kruk, zaměřující se na správu pohledávek, zpracovala agentura Millward Brown, si od rodiny a známých půjčuje 24 procent Jihomoravanů, což je nejvíc z celé republiky. Pro srovnání, nejméně této možnosti využívají lidé z Prahy – dělá to každý dvacátý.
„V Praze je největší koncentrace přistěhovalců z jiných regionů, lidé tam tedy často nemají poblíž rodinné příslušníky, které by mohli o finanční pomoc požádat. V Brně jsou takoví také, ale není jich tolik,“ okomentovala průzkum mluvčí firmy Kruk Markéta Kolářová. „Jihomoravané jsou v půjčkách na prvním místě právě díky silnějším rodinným vazbám,“ dodala.
Ústní dohoda je riziko
Podle zkušeností pracovníků této společnosti mají lidé nejčastěji dluh mezi 10 až 20 tisíci korunami. Právě když se jedná o takové částky, jsou příbuzní a kamarádi první volbou, koho v případě potřeby požádají o pomoc.
Ne vždy to však podle odborníků z praxe skutečně platí. „Mít možnost půjčit si od známých či rodiny se na první pohled jeví jako ta lepší varianta. Ale podle klientů, kteří k nám chodí, mám spíš pocit, že je to opravdu až ta poslední možnost, kdy už zadlužení jsou a nemůžou najít věřitele,“ uvedla Kateřina Březinová z Občanské poradny Brno, kam se mohou lidé s finančními problémy obracet pro bezplatnou pomoc.
Jihomoravané a dluhy
|
Paradoxně v takovém případě dluh představuje větší riziko pro toho, kdo peníze půjčil. A navíc může nenávratně poškodit vztahy v rodině, což dokazuje i úvodní příběh. „Půjčené peníze se ke mně dostaly s půlročním zpožděním. Když pominu skutečnost, že nám vznikly značné komplikace při platbách dodavatelům stavby našeho domu, vytvořila se v rodině bariéra, kterou budeme jen těžko překonávat,“ poznamenala Iveta, která chtěla zůstat v anonymitě.
Jaroslav Nekuda, brněnský advokát zabývající se insolvencí, upozorňuje, že je důležité sepsat alespoň jednoduchý papír, na němž bude stát, kdo komu kolik peněz předal. V takových situacích je totiž největší problém, že si lidé půjčí pouze na základě ústní dohody. „Zároveň bych doporučil, aby nešlo o hotovost. Pak se totiž dluh dá dokázat alespoň výpisem z účtu,“ poradil Nekuda.
I tak se právníci celkem často setkávají s případy, kdy sice důkaz o půjčce existuje, věřiteli se navíc podaří vyhrát soud, ale protože dlužník už nevlastní žádný majetek, své peníze nikdy neuvidí. Proto je důležité si ještě před poskytnutím finanční podpory pořádně rozmyslet, komu člověk peníze vlastně půjčuje.
„Lidé, kteří nejsou v tíživé situaci, si nepůjčí od známého, ale od banky. Se známým sice můžete sepsat smlouvu, problém je ale v tom, že často to může být někdo, kdo už nemá vůbec nic, nechodí do práce a podepíše klidně cokoliv,“ popsala svoje zkušenosti brněnská právnička Michaela Kubíková.
Na byt, auto a dovolenou si v kraji půjčí každý pátý
Podle dalšího průzkumu společnosti Kruk, který si nechala udělat jen mezi svými klienty, je zadlužená téměř polovina obyvatel jižní Moravy. Často jde o nezaměstnané, kteří navíc žijí na vesnici, kde se práce shání hůře. „Je u nich větší pravděpodobnost, že se zadluží víckrát. Tomu odpovídá i zjištění, že si skoro každý desátý Jihomoravan má v plánu vzít další úvěr,“ poznamenala Kolářová.
Nejčastěji jej chtějí na nákup auta, pořízení bydlení nebo vybavení bytu. Nemalé procento tvoří i ti, co si půjčí kvůli dárkům nebo dovolené. Dělá to tak zhruba každý pátý Jihomoravan. Muži v průměru dluží 28 700 korun, ženy 24 500.
„Jako jednu z příčin zadlužování je třeba vidět i časté reklamy v televizi, které nám v podstatě říkají, že kdo si nevezme půjčku, jako by nebyl,“ shrnula Březinová z Občanské poradny Brno.
