Jihomoravské lesy čeká velký třesk, celé se promění

Lesy v kraji budou vypadat jinak. Poroste v nich méně smrků a naopak více dubů, buků a dalších listnatých stromů. A bude se v nich prohánět méně zvěře. Takovou představu o jejich budoucnosti mají lesníci, ekologové i vláda, která v těchto dnech schválila Národní lesnický program.

Ilustrační foto | foto: Jaromír Bláha / hnutí Duha

"Bude to však běh na dlouhou trať. Výraznější změna v lesích se projeví až za sto let," odhaduje Josef Gloser z brněnského ředitelství Lesů České republiky.

Lesy na jižní Moravě sice na pohled vypadají docela pěkně a nejsou tak nemocné jako například v Krušných horách, i ony však potřebují ozdravnou kúru. Aby je tolik neohrožovalo sucho, orkány, kůrovec a dokonce ani houby václavky. "S kůrovcem se dá bojovat, ale na václavky ještě nikdo nic nevymyslel. V kraji už není pomalu smrkový porost, který by nenapadly. V posledních deseti letech, kdy jsou stromy navíc oslabené suchem, se stávají stále větším problémem," říká Josef Gloser.

. Jak se promění lesy

Lesníci budou kácet menší skupiny stromů, aby nevznikaly velké holoseče. Vysazovat budou více listnatých stromů na úkor smrků. Vybrané stromy v lese "zestárnou". Budou se snižovat počty zvěře, aby nepáchala tak velké škody. Některé rezervace budou větší.

Už dávno totiž není pravda, že tato chutná podzimní houba roste jen na pařezech. Objevuje se i na vzrostlých stromech, napadá jejich kořeny a znemožňuje, aby strom přijímal z půdy vláhu. Ten pak schne a umírá.

Podobně lesy v kraji ničí kůrovec, ale s ním si lesníci přece jen trochu vědí rady. "Klademe do lesů lapače a lapáky a snažíme se, aby dřevo v lese příliš dlouho neleželo a kůrovec se v něm nemnožil," vysvětluje Gloser.

Suchem nejvíce trpí lesy v okolí Znojma a Brna a na písčitých půdách v jihovýchodní části kraje se už desetiletí kvůli nedostatku vláhy sázejí hlavně borovice, které mají hlubší kořeny a lépe dokážou přečkat dlouhodobější období bez srážek.

Na Vyškovsku se daří zvěři
Na Račicku v okolí Vyškova, Pozořicku, ale i na dalších místech jižní Moravy zase lesy hodně ničí přemnožená zvěř. "Naší lesní správě ročně způsobí škodu za zhruba 350 až 400 tisíc korun," uvedl vedoucí račické lesní správy Otakar Pavlík.

Proč je její pastva na Račicku pro les tak bolestná? I to souvisí s tím, jaké stromy zde rostou. "Je tady více jehličnatých porostů a jejich poškození je citelnější," uvedl Pavlík.

"Zvěře je v lese více, než by mělo," upozornil navíc Petr Koubek z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR v Brně.

. Lesy ohrožuje přemnožená zvěř

Zvěře v lesích je příliš mnoho a už jim škodí. Tvrdí to Petr Koubek z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR v Brně. "Její počty, které se vykazují, ve většině případů ani zdaleka neodpovídají skutečnosti. A je pravda, že jelení, srnčí a další spárkatá zvěř ve větším množství na les nepůsobí dobře. Například v Krušných horách nebo na Plzeňsku je již situace katastrofální," tvrdí Koubek.

A na jižní Moravě?
Je tady hodně lužních lesů, ve kterých roste mnoho druhů dřevin a škody se v nich projevují méně než v monokulturách. I tady je však mnohem více zvěře, než by mělo být, a ani tady se nedají lesy obnovit bez toho, že by se zvěři zabránil přístup k semenáčkům nebo k vysazené sazenici.

Proč počty zvěře neodpovídají skutečnému stavu?
Protože zvířata ve volné přírodě se nedají spočítat. To prostě nejde a dokonce ani v oplocených ohradách. Většinou se udává, že je tam mnohem méně zvěře, než kolik jí je ve skutečnosti. A z tohoto množství se pak plánuje odstřel, který je menší, než by měl být. To se u nás děje už celá desetiletí.

Existuje i jiný způsob, jak "hospodařit" se zvěří, i když to zní tak trochu nepěkně?
V mnohých zemích se už dlouho používá. Základním měřítkem toho, kolik zvěře se odloví, je stav prostředí, ve kterém žije. Do jaké míry je narušené. Samozřejmě se však nějaké poškození musí tolerovat. I to si člověk dost těžko umí představit, stejně jako počítání zvěře v přírodě.
Můžete vysvětlit, jak by to mohlo fungovat?
Musí se stanovit nějaká hranice a operativně se přizpůsobovat situaci. Například si říci, že když bude v porostu sto okousaných sazenic, tak je to v pořádku, když jich však bude třeba sto deset, musí se zvýšit odstřel. To je ale hodně laicky řečeno.

Říkal jste, že v jiných zemích počty zvěře takto regulují, proč to nejde v Česku?
To by se musel změnit celý náš systém mysliveckého hospodaření a k tomu není žádná vůle.

Nemohlo by se to však potom obrátit, že bychom už tady třeba neměli žádnou zvěř?
To nejde. Stejně jako nejde zvěř spočítat, nelze ji ani legálním způsobem vystřílet.