Současná podoba části brněnského nádraží z výšky.

Současná podoba části brněnského nádraží z výšky. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Nádraží probereme s lidmi, slíbili politici. Ale studii potichu odeslali

  • 11
Bez jakéhokoliv upozornění se Jihomoravský kraj vyjádřil k materiálu, který ovlivní cestování v celém regionu. V polovině dubna odeslal stanovisko ke studii, která srovnává dvě zamýšlené podoby brněnského nádraží. Před časem přitom hejtman sliboval, že o dokumentu bude jednat veřejně.

"Tak důležité téma si zaslouží důkladnější projednání," uvedl začátkem dubna jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD).

Poprvé za desetiletí debat o poloze brněnského hlavního nádraží si stát totiž nechal zpracovat studii o tom, která ze dvou variant je výhodnější (více o odborné studii zde). K analýze se v uplynulých týdnech vyjádřilo Brno i Jihomoravský kraj.

Nádraží s nadhledem

Brněnský magistrát nabízí lidem v následujících týdnech pohled na obě zvažované polohy brněnského nádraží z nebývalé výšky. Připravil sérii prezentací v 19. patře výškové budovy Tower I na adrese Holandská 10. Přednášky se konají vždy v úterý: 13., 20. a 27. května v 17 hodin. Kapacita každé akce je přibližně 100 osob. Zájemci se musí přihlásit na konkrétní termín (více čtěte zde).

Zdroj: www.nadraziureky.cz

Cestující, kteří nádraží využívají, si však argumenty pro a proti každé z variant vyslechnout nemohli. Přestože před měsícem hejtman Hašek slíbil, že kraj projedná tento zásadní dokument za přítomnosti politiků, odborníků i občanů.

Ohradil se tehdy také proti dvoutýdenní lhůtě, kterou Jihomoravský kraj k vyjádření dostal od odborné firmy. Ta materiál pro ministerstvo dopravy zpracovává. Definitivně hotový by dokument měl být během letošního roku.

Přijít mohl kdokoliv. O jednání však nevěděli ani politici

Delší lhůtu si díky tomu sice kraj vymohl - na rozdíl od Brna, které vše ve spěchu schvalovalo během pár dní. Z veřejného projednání ale nic nebylo. Stanovisko kraje už je odeslané, aniž by se o tom kdokoliv dozvěděl. "Kdo chtěl, mohl přijít. Účast veřejnosti jsme očekávali," tvrdí nyní Hašek.

Potíž je v tom, že lidé o projednávání nevěděli. S trochou štěstí si toho mohl všimnout jen ten, kdo pravidelně sleduje stránku výboru pro územní plánování a dopravu na krajském webu.

"Vždy sedm dní před zasedáním výboru je zveřejněn program jednání. Kdokoliv tedy mohl přijít," popsala předsedkyně výboru Hana Nedomová (ČSSD). Právě její starostí přitom podle hejtmana bylo, aby se lidé o akci dozvěděli.

Jinde než v programu komise ale o tématu nebyla ani zmínka. Nevěděli o tom ani někteří koaliční partneři sociálních demokratů. "O konání projednání, které mělo být veřejné, jsem byl informován jen ústně," zhodnotil například náměstek hejtmana Stanislav Juránek (KDU-ČSL).

A až po schválení stanoviska se o akci dozvěděli i jihomoravští zelení, kteří nezasedají v krajském zastupitelstvu. Haškův slib o veřejném projednávání proto původně chválili.

Podpořili odsun nádraží, ale nemají schválený územní plán

A jak se tedy Jihomoravský kraj ke studii vyjádřil?

"Konstatujeme, že je relevantní sledovat řešení, které je v souladu s územním plánem, má pokročilou projektovou a správní přípravu a je tudíž financovatelné z prostředků současného finančního období," napsal ne zcela konkrétně náměstek hejtmana Zdeněk Pavlík (ČSSD) v oficiálním dopise.

Na první pohled tak politici opět podpořili polohu nádraží v odsunuté podobě, dnes nazývanou nádraží u řeky. Potíž je v tom, že kraj svůj územní plán schválený nemá. V tom brněnském sice nádraží zakreslené u řeky je, jenže rozhodující slovo by v případě konfliktu těchto plánů měl plán krajský a ten se teprve připravuje.

"Ať obě varianty srovnáváme jakkoliv, ta u řeky je v každém případě lépe připravená. Můžeme se sice ptát, proč jsme se do této nevyvážené situace dostali. Současně ale musíme pracovat s tím, že to takto je," uvedl nedávno náměstek brněnského primátora Robert Kotzian (ODS), který má projekt na starosti za Brno.

Ve stejné době, kdy si stát nechává posoudit obě polohy nádraží, se nyní ta odsunutá opět snaží získat územní povolení. I potřetí ale vydaný dokument napadli odpůrci. Není tak jasné, zda někdy vstoupí v platnost. Kotzian doufá, že napotřetí už se to podaří.

Teoreticky ovšem může dojít k absurdní variantě - stát na základě studie usoudí, že nádraží bude lépe nechat v současné poloze. A současně budou hotové dokumenty potřebné k odsunu železničního uzlu.

"I taková situace může nastat," připustil Jakub Ptačinský za Správu železniční dopravní cesty, která má projekt brněnského dopravního uzlu na starosti.