Národní park Podyjí

Národní park Podyjí | foto: Bushman

Ochranáři slaví. Bez nich by z Podyjí byla přehrada, z krasu zase lom

  • 1
Ročně je v součtu navštíví přes půldruhého milionu lidí. A ochranáři z celého kraje věří, že letos návštěvníků v chráněné krajinné oblasti Moravský kras, v CHKO Pálava i v národním parku Podyjí ještě přibude. Dohromady letos mají 125 let.

Všechny tři lokality, které jsou jihomoravským magnetem pro turisty, slaví kulaté či půlkulaté výročí od svého založení a pro návštěvníky připravily speciální lákadla v podobě nejrůznějších výstav, soutěží, naučných vycházek nebo celodenních akcí.

Že o přírodu v těchto lokalitách pečují právě ochránci přírody, má podle nich samotných smysl slavit. Nebýt totiž speciálních pravidel, třeba národní park Podyjí by vůbec neexistoval.

Co se chystá na oslavu

  • Pálavský den chystají na 7. května v Klentnici pod Sirotčím hradem. U Mikulova vznikne nová přírodní památka Na cvičišti, na podzim přibude Mušlovská pískovna.
  • V Moravském krasu výročí oslaví 28. května u Staré huti, v ekocentru Švýcárna i ve Výpustku či Drátenické jeskyni. Tři květnové víkendy bude přístupná jeskyně Býčí skála, v červnu zde koncert plánuje Iva Bittová, v září zase chystají Noc netopýrů, v listopadu zpřístupní Amatérskou jeskyni.
  • NP Podyjí připravil na celý rok 20 vycházek a exkurzí, ale také výstavy nebo nový filmový dokument.

„Podle původních plánů z 80. let minulého století zde totiž měla vzniknout přehrada Býčí skála. Počítalo se i s letištěm nebo golfovými hřišti,“ vyjmenoval David Grossmann, mluvčí Správy národního parku Podyjí, který vznikl před 25 lety.

Jinak by to vypadalo i na „čtyřicetileté“ Pálavě nebo v „šedesátiletém“ Moravském krasu. Kvůli množství vápenců by zde byly lomy. „Třeba Svatý kopeček v Mikulově by byl odtěžený minimálně až po kapli Božího hrobu, na Děvíně by zase stál ohromný vysílač,“ vylíčil vedoucí Správy CHKO Pálava Jiří Kmet.

A hlavně – zatímco dnes žije v nejstřeženějších prvních zónách CHKO na deseti metrech čtverečních i několik set druhů rostlin a živočichů, bez ochrany by jich bylo na stejném prostoru třeba pouhých dvacet.

Ani jeskyně, kterými je Moravský kras vyhlášený, by zřejmě nevypadaly stejně. „Žleby u Punkevních jeskyní by jezdily stovky aut denně a jeskyně by byly zřejmě prostřílené, pospojované a snad i s vláčky jezdícími po dně,“ popsal Leoš Štefka ze zdejší správy CHKO.

Některá nařízení oblíbená nejsou

Ne vždy jsou ale zásahy ochranářů populární. V Moravském krasu třeba uzavřeli přes 80 dříve přístupných jeskyní s krápníky i archeologickými nalezišti, které si turisté postupně rozebírali. Přibylo zákazů pro řidiče a zemědělcům zase ubyly hektary orné půdy, která se změnila na pastviny. Ochranáři stanovili i maximální počty turistů, kteří smějí ročně navštívit přístupné jeskyně.

Další omezení navíc plánují. Nelíbí se jim hlavně rozlehlé plochy polí a vinic bez remízků nebo stromů. Těch by mělo v krajině přibýt, polní plodiny by se měly více střídat.

Zvýšit by se díky tomu mohly počty velmi vzácných druhů živočichů, hmyzu, ale i motýlů nebo ptáků, kteří jsou chránění.

„Se soukromými vlastníky je mnohdy zdlouhavá a složitá domluva. Už ale máme i několik úspěšných projektů, kdy jsme třeba Vinařství Volařík pomohli k zisku dotace a oni vytvořili modelový příklad fragmentace ploch vinic,“ popsal Kmet.

Do přírody se vrací stáda koz i divocí koně

Protože hnojiva ničí krápníkovou výzdobu, pole v Moravském krasu se změní v pastviny. Na některých místech do jeskyní skapávají pesticidy, které jsou už deset let zakázané.

Na Pálavě letos přibudou nové přírodní památky. V Podyjí se zvedne počet bezzásahových zón, ty by postupně měly zabrat až tři čtvrtiny národního parku.

Ochránci také chtějí do přírody vrátit zvířata, která tam původně byla. Ovce a kozy se popasou v krasu a na pálavských stepích. Zejména na velkých vřesovištích v Podyjí, ale i v okolí lednických rybníků se mají objevit také divocí koně.

Ti se třeba k rybníku Nesyt vrátili po loňské premiéře o minulém víkendu. Už za první rok totiž ochranáři hlásí, že v lokalitě přibyly vzácné druhy trav a bylin. Agentura ochrany přírody a krajiny, pod kterou CHKO spadají, chystá podle Stanislava Koukala z jihomoravské pobočky projekt, který chovatelům pomůže nová stáda ovcí a koz zakládat.

Nejen zákazy. V krasu se bude snadněji stavět

Nejen více zákazů a zpřísnění, ale i novinku, která potěší několik tisíc lidí žijících přímo v CHKO Moravský kras, teď chystají zdejší ochranáři. Plánují po šedesáti letech zpřesnění chráněné oblasti a s ním i rozšíření stávajících tří na čtyři zóny CHKO.

Do té čtvrté by měly spadat všechny zdejší obce. A lidé, kteří v nich žijí a chtějí stavět nebo rekonstruovat dům, by nově nemuseli žádat ochranáře o takzvané závazné stanovisko ke stavbě. „Když obec bude mít schválený územní plán, nebude naše stanovisko třeba, vše si vyřeší pouze na stavebním úřadě,“ potvrdil Leoš Štefka, šéf Správy CHKO Moravský kras.

Novinka má platit do dvou či tří let. Lidé žijící ve dvacítce obcí to vítají. Od ochranářů totiž nyní čekají na vyjádření, i pokud pouze přistavují nebo třeba chtějí vykopat vodovodní přípojku. Navíc hranice krasu často vede skrz obce, takže třeba polovina ulice potřebuje stanovisko ochranářů, druhá nikoliv.

„S klienty to řešíme denně, stavbu domů to zdržuje a hodně to ovlivňuje i jejich vzhled. Mnohdy to jsou přitom nelogické věci, jako je třeba od ochranářů nařízená změna orientace celého domu, sklon střechy nebo barva fasády. Dřív byl dokonce manuál, jak má vypadat stavba v CHKO, a domy byly v podstatě jeden jako druhý,“ popsal majitel projekční společnosti, která v Moravském krasu ročně postaví zhruba dvě desítky nových domů. Jméno uvést nechtěl, redakce ho však zná.