Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak se obouval Karel IV.? Napoví boty, které kdosi hodil do jímky

  17:12aktualizováno  17:12
Před sedmi stoletími jimi někdo nejspíše mrštil do odpadní jímky. Dnes zbytky bot nalezené při vykopávkách v brněnské České ulici představují pro historiky poklad. Jejich kožené části se skvěle zachovaly, a navzdory dlouhému času si tak mohou vědci udělat dobrou představu, jak se jejich prapředci obouvali.

Tématem populárně-naučné konference na hradě Špilberk byla móda čtrnáctého století i výbava rytířů. Na snímku Pavel Macků. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

„Z prohlubní zachovaných na kůži jde soudit dokonce i to, proč se bot jejich majitel zbavil. Prostě ho tlačily, zůstaly důlky po jeho kloubech. Asi i díky tomu jde ale o výjimečně zachovalý nález, protože ještě nebyly tak obnošené,“ tvrdí Aleš Hoch z Muzea Vysočiny.

Lidmi cloumaly celoevropské módní trendy

Česko si letos připomíná 700 let od narození Karla IV. a na Špilberku se o víkendu sešli experti, aby rokovali o době, ve které „Otec vlasti“ žil. Posluchače ale nečekala žádná nudná vědecká pojednání nebo naopak romantizovaná vyprávění jako vypadlá z pera Aloise Jiráska.

Dozvěděli se totiž především o každodenním všedním životě šlechty i chudiny ve 14. století. Hoch byl jen jedním z přednášejících, kteří i laikům povídali třeba o tom, jak se domlouvaly sňatky či jakou poezií rytíři dobývali srdce žen.

Fotogalerie

Pokud jde ale o Brno, je zlatou žilou právě pro vědce, kteří se specializují na dobová obutí. A jejich práce z velké části spočívá v přehrabování stovky let starých jímek či skládek.

Nálezy hlásili ze Staré radnice či při vykopávkách na parcele pavlačového domu na adrese Česká 6 – takzvaného paláce Chlumeckých, který v letech 2012 až 2014 procházel kompletní rekonstrukcí a částečnou přestavbou.

Dnes je z něj obchodní centrum, v němž se mimo jiné prodávají i boty. Z těch středověkých by ale dnešní zákazníci nejspíše nejásali. Z nálezu téměř zachovalé obuvi vytvořené nejspíše někdy kolem roku 1376 ze dvou sešitých kusů látky lze soudit, že obutí tehdy dvakrát pohodlné nebylo.

A to ani kdyby majitele netlačilo. Levou a pravou botu totiž tehdy lidé nerozlišovali. A místo podrážky měli jen silnější vrstvu kůže.

Boty byly vzácný majetek

Už tehdy ale platilo, že i když cesta z jedné evropské metropole do druhé ve 14. století zabrala i na koni týdny, lidmi cloumaly celoevropské módní trendy. Z bot tak v době Karla IV. letěly právě ty s koženým řemínkem vybaveným přezkou nahoře, jaké našli v Brně. K vidění jsou i na dobových malbách.

„Jiné to ale bylo u dětí. V jejich případě jsem nenalezl boty, které by nechránily lýtko,“ říká Hoch. Přezku ale v brněnské jímce neobjevili. Majitel bot si ji nejspíše jako jedinou znovupoužitelnou část nechal.

Pokud by dobové střevíce chtěli nosit dnešní Brňané, otlačené prsty by nejspíše byly mnohem častější jev. Nalezené zbytky obuvi totiž většinou odpovídají dnešní velikosti 37, největší pak byly 42. Experti z toho soudí, že předci měli mnohem menší nohy.

Boty přitom byly vzácným majetkem. Nosily se často do úplného rozpadnutí a mnohdy si je jejich majitelé vyspravovali všemožnými záplatami. O to je brněnský nález vzácnější. Dobré obutí přitom bylo nutností třeba pro posádku středověkých hradů.

„Obvyklá teplota tam po celý rok byla asi 18 stupňů, takže nic pro zimomřivé. Proto součástí opevnění této doby bývala často světnice, kterou za účelem většího tepla obkládali dřevem. Zdržovala se tam na zimu citlivější část osádky hradu, například ta ženská,“ popsal na Špilberku ve svém referátu o hradech Lucemburků jeden z nejuznávanějších českých odborníků na tuto problematiku, Miroslav Dejmal.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.